Den Austrálie. Lidé protestovali proti oslavám kolonizace a útlaku Aboridžinců

Před více než 230 lety, přesně 26. ledna roku 1788, se v tichooceánském zálivu Port Jackson vylodil britský mořeplavec Arthur Phillip, který na starobylém australském kontinentu založil první evropskou kolonii. Nešlo o žádnou velkou slávu. Na místě dnešního Sydney nebyla příliš úrodná půda, posádka prvních přistěhovalců složená hlavně z trestanců neoplývala zemědělci a Brity zvyklé na věčné plískanice překvapilo neobyčejně teplé klima.

Kolonie se i přes prvotní neúspěchy začala rychle rozrůstat. Dnes žije v Austrálii více než 25 milionů lidí, ale jen tři procenta z nich se mohou nazývat původními obyvateli kontinentu, tedy Aboridžinci či Austrálci.

Na australský kontinent přišli podle posledních teorií před zhruba 70 až 50 tisíci lety z Asie. Odhaduje se, že v době, kdy začala britská kolonizace, žilo v Austrálii kolem 1 milionu Austrálců. Brzy je zachvátily nemoci zavlečené z Evropy, masakry a chudoba.

Násilná asimilace pokračovala i během dvacátého století. V letech 1910 až 1970 bylo úředníky odebráno až 100 tisíc aboridžinských dětí, které byly následně umístěny do bílých rodin. Volební a další práva, či plnohodnotné australské občanství získali Austrálci až v roce 1965. Od té doby pracuje Austrálie na snižování sociálních rozdílů mezi původními obyvateli a zbytkem občanů.

Aboridžinci ale stále bojují za uznání, a v některých případech i o restituce, s tamní vládou. Austrálie je jedinou zemí Společenství národů, která neuzavřela smlouvu s původními obyvateli, ve které by uznala jejich suverenitu a stanovila odškodnění.

Právě to se včera rozhodly připomenout desítky tisíc Australanů, když na místo každoročních grilování, festivalů a ohňostrojů uspořádaly nejrůznější formy protestů proti státnímu svátku, který kolonizaci oslavuje. Svým vlastním způsobem se k nim přidaly i některé úřady, které se rozhodly proměnit podobu tradičních oslav.

Letošní svátek, který jeho kritici překřtili na Den invaze, zahájilo taneční představení Austrálců v Sydney, doprovázené tradičními kouřovými rituály. Podobná vzpomínková akce se odehrála například také v Melbourne. Opera v Sydney byla nasvícena uměním původních obyvatel. Na známých australských budovách a stavbách, včetně mostu Harbour Bridge v Sydney, zavlála vlajka Aboridžinců.

V průběhu dne se ale řadou australských metropolí prohnali protestující. V Sydney vyšlo do ulic kolem 3000 lidí, v Brisbane 5000 lidí, v Adelaide 4000 lidí a další tisíce lidí vyjádřily nespokojenost v Melbourne a jiných městech. Většina protestů proběhla poklidně, někde ale demonstrace přerostly v potyčky. Policie zadržela 5 lidí.

Protestující provolávali hesla jako „Opravdoví Australané neoslavují genocidu“ či „Black Lives Matter“ (na černošských životech záleží). Přestože byla hlavním cílem demonstrací změna data či úplné zrušení státního svátku, plakáty spojené s protesty, které následovaly ve Spojených státech poté, co při policejním zásahu zemřel Georg Floyd, upozornily na to, že za posledních třicet let zemřelo při policejních zásazích více než 400 Aboridžinců.

I přes kontroverze, které se se státním svátkem pojí, je mu ale podle průzkumu společnosti Ipsos většina Australanů stále nakloněna. Změnu data si přeje pouze 28 % Australanů. Zbytek slavil tradičně na pláži či u pikniku.

Australský premiér Scott Morrison na vzpomínkové akci v hlavním městě Canberra prohlásil, že státní svátek připomíná, jak daleko se tato země dostala od doby, kdy k jejím břehům dorazili první osadníci. „Tuto skutečnost nelze popřít. Ať v dobrém, či ve zlém, je to okamžik, kdy začala cesta k modernímu státu,“ prohlásil premiér.

Přesto se některé věci pomalu mění. Na začátku roku oznámila vláda změnu textu australské hymny tak, aby zdůraznila roli a význam původních národů v dějinách země.