Článek
Aby mohli auditoři Evropské komise podrobně odůvodnit střet zájmů Andreje Babiše, museli na začátku vyřešit sporné právní definice.
Šlo hlavně o otázku, jestli může být Babiš považován za tzv. ovládající osobu ve vztahu k Agrofertu, i když koncern převedl pod svěřenské fondy. A také zda může být za ovládající nebo ovládanou osobu označený i samotný svěřenský fond.
Byl to sice formální, ale také klíčový moment unijní analýzy. Bez kladného zodpovězení těchto otázek by finální auditní zpráva postrádala základní právní rámec pro svá zjištění – Babiše by sice fakticky usvědčila z přetrvávající kontroly nad Agrofertem, při pojmenování tohoto vztahu by se však nemohla opřít o stávající české předpisy. A to by výrazně oslabovalo váhu závěrů dokumentu.
Pojmy ovládající a ovládaná osoba pocházejí ze zákona o obchodních korporacích. Problém je v tom, že zákon tyto termíny vztahuje jen na obchodní společnosti a družstva. Svěřenskými fondy, které fungují jako svébytná forma majetkového uspořádání, se předpis vůbec nezabývá.
Tím také argumentovaly české úřady, když se ohrazovaly proti závěrům předběžné auditní zprávy komise. Zdůrazňovaly, že pojem ovládané osoby se svěřenských fondů z podstaty netýká.
Unijní odborníci však tyto námitky smetli ze stolu a pečlivě vystavěnou argumentací dospěli k tomu, že Babiš má i přes svěřenské fondy Agrofert dál pod palcem – a že tento vztah naplňuje i spornou právní definici o ovládající a ovládané osobě.
Paradoxní je, že si autoři zprávy pomohli také stanoviskem bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka z konce listopadu 2018. Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová přitom tehdy Kněžínkův dokument zahrnuli mezi argumenty, jimiž výtky z Bruselu bez výjimek odmítli.
Kněžínkova analýza, napsaná bez výslovné zmínky o Babišovi či Agrofertu, byla určena právě pro Dostálovou, která ji měla využít pro formulování odpovědi do Bruselu. Ministryně sice stanovisko svého kolegy zveřejnila, při svých vystoupeních však odmítala jakoukoli pochybnost, že by premiér mohl porušit pravidla.
„Z našich všech metodik a nastavení nijakým způsobem nevyplývá, že by pan předseda vlády měl být ve střetu zájmů,” uvedla Dostálová na tiskové konferenci 3. prosince 2018, kdy se Babišovým střetem zájmů zabývala vláda. Před novináři tehdy vystoupili také Babiš a Kněžínek, který svého šéfa v obecné rovině podpořil, což mohlo vyvolat dojem jednoznačného odporu vůči výhradám z EU.
Jenže právníci z Evropské komise si dobře všimli, že Kněžínkovo písemné stanovisko v tomto ohledu zdaleka jednoznačné nebylo. Na několika místech auditní zprávy, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, pak přes poznámky k textu upozornili, že jim ministerská analýza „nahrála” a shodují se s ní.
Například na straně 43 se odvolávají na pasáž, podle níž ovládající osobou může být i svěřenský fond. O dvě strany dál zase připomínají, že podle českého ministerstva mohly fondy sloužit jako mechanismus, přes který se dá ovládat podřízená firma. S odkazy na další odborné výklady pak autoři zprávy uzavírají, že vztah Babiš–fondy–Agrofert bezpochyby splňuje charakter ovládající–ovládaný.
Připomeňme, že Kněžínek letos v dubnu z vlády odešel.
Jeho demise způsobila nervozitu v justici hlavně kvůli spekulacím, že ho nahradí Marie Benešová, jež se netajila plány na změny ve státním zastupitelství či na soudech. Benešová se ministryní skutečně stala, což byl jeden z původních důvodů letošních masových demonstrací.
