Vlajková loď Babišovy vlády se kymácí. Razítka na byty ubydou jen velkým hráčům

Vláda slibuje výrazně jednodušší stavební řízení na bydlení. Jenže postavit se musí naráz alespoň 170 bytů o velikosti 60 metrů, tedy investovat okolo miliardy korun. Kritici upozorňují, že takové projekty staví výhradně velcí developeři v Praze.

Má to být vlajková loď, od níž si Babišova vláda slibuje jak ekonomický růst, tak vyřešení problému s nedostupným bydlením - nová a jednodušší pravidla pro stavební řízení.

Ale stačí pár čísel, aby bylo jasné, že tak jednoduché to nebude. Původní návrh, který vláda skrz poslance poslala do Sněmovny, měl 850 stran a měnil 42 zákonů. Záhy se ale ukázalo, že obsahuje chyby. A tak vznikla nová verze - „komplexní pozměňovací návrh“ o 1073 stranách.

K tomu si připočtěte desítky pozměňovacích návrhů. A už teď je jasné, že ani vláda neví, co z toho na konci vzejde. Novela nyní čeká ve Sněmovně na projednání ve druhém čtení.

Na záměru byla všeobecná shoda: ubude razítek, úřednického ping-pongu a zdlouhavých odvolání. Ve výsledku se toho ale podle kritiků dočkají hlavně velcí developeři v hlavním městě - i proto se zákonu mezi nimi přezdívá „lex developer“.

Zákon zavádí speciální režim pro velké stavby k bydlení s podlahovou plochou nad 10 tisíc metrů čtverečních. Ty bude nově povolovat centrální stavební úřad a budou označeny za „veřejný zájem“, a tím pádem snadnější k povolení. Výrazně se také omezí možnost se proti nim odvolat.

Těžit z nových pravidel bude především několik velkých firem. Ty jsou členy Hospodářské komory, která dlouhodobě zdlouhavé byrokratické procesy kritizuje a na tvorbě návrhu se podílela. Jak pro komoru, tak pro jednu z velkých developerských firem (Finep) pracovala současná vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního řízení Hana Landová.

„V této zemi je krize s nedostupností bydlení, proto jsme si řekli, že bytová výstavba je ve veřejném zájmu. Zákon měří všem stavebníkům stejně, soukromým i veřejným,“ ujišťuje Landová a dodává: „Nemám ráda tohle nálepkování, že to je výhodné pro pražské developery. Nikdo nebrání ostatním městům, aby si takové projekty také nachystala.“

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) pak rovnou říká, že je potřeba se s investory bavit. Předchozí vláda to podle něj nedělala, a to bylo příčinou jejího neúspěchu. A přiznává, že je potřeba odblokovat hlavní město.

„Vyhovuje to těm, kteří staví, a těm, kteří chtějí zrychlit a zjednodušit stavební proces. V Praze a středních Čechách je kritická tržní situace, proto je to tam větší téma. Nevím, proč by to nevyhovovalo developerům a investorům z jiných regionů, podmínky jsou pro všechny stejné,“ říká ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

V praxi ale projekty takové velikosti staví právě pouze největší developeři v největších městech, téměř výhradně v Praze. Jde totiž o investici kolem miliardy. Obyčejná obec, která si potřebuje vystavět bytovku s dostupným nájemním bydlením, ani střední developer na takové projekty nedosáhnou.

„Nepomůže to bydlení v tom smyslu, že by se stavělo tam, kde je třeba postavit třeba 20 bytů. Chtěli jsme, aby těch 10 tisíc metrů snížili na dva tisíce metrů, ale to bylo zamítnuto s tím, že by to zahltilo centrální úřad,“ popisuje šéf České komory architektů Jan Kasl.

Terčem kritiky je také fakt, že stačí, aby k bydlení sloužila polovina plochy - tedy ve skutečnosti minimálně pět tisíc metrů čtverečních. Na zbytku si pak developer za snazších povolovacích podmínek může stavět, co chce.

„Nabízí to spoustu kreativních řešení. Stačí 5001 metrů čtverečních bydlení a 4999 může být hotel, bazén nebo fabrika. Apartmánové bydlení v CHKO bude povolováno ve veřejném zájmu z Prahy,“ vypočítává architektka a pirátská poslankyně Veronika Kovářová.

Zároveň developer nemá žádnou povinnost zajistit, aby některé z bytů byly postaveny v režimu dostupného bydlení. „Cesta by byla zakotvit povinnost, aby tam bylo nějaké procento dostupného nájemního bydlení, ale to také odmítají,“ dodává Jan Kasl.

I samotný přesun velkých projektů pod centrální úřad vzbuzuje pochybnosti - Piráti varují před snazší možností uplácet. „Je tam mnohem větší korupční riziko. Hrozí, že přestane být možné stavět velké projekty poctivě,“ myslí si šéfka poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová.

Ministerstvo pro místní rozvoj říká, že v novém systému si polepší všichni. „Nový stavební zákon nastavuje jasná, transparentní a srozumitelná pravidla pro všechny bez rozdílu, ať už jde o velkého investora, firmu, město, obec nebo rodinu, která si staví domek,“ uvedla tisková mluvčí ministryně Zuzany Mrázové (ANO) Veronika Lukášová.

Jenže právě povolování menších staveb vyvolává otázky. V regionech možná nezůstane na stavebních úřadech dost zaměstnanců, protože se jim nechce přejít pod nový systém.

Z dotazníkového průzkumu Odborového svazu státních orgánů vyplynulo, že o to má zájem pouze třetina úředníků. Zbytek chce jít do důchodu, do soukromé sféry nebo zůstat na obcích. „Většinou jde o zkušené lidi s technickým vzděláním, po kterých každý starosta rád sáhne a nabídne jim místo třeba v odboru investic,“ říká místopředseda Starostů a nezávislých Lukáš Vlček.

A upozorňuje na fakt, že obce už teď těmto pracovníkům doplácejí z obecních peněz nad tabulkové platy. Přejít pod stát se tak úředníkům nevyplatí ani finančně. „V nejčernějším scénáři se úplně rozsype systém toho povolování a jediné, co bude fungovat, bude ten centrální úřad,“ bojí se Kasl.

Podle ministerstva pro místní rozvoj je ale současná situace neudržitelná a o hrozbě odchodů úředníků se pouze „mluví v médiích“. Resort je naopak přesvědčený, že úředníky naláká na „stabilní profesionální zázemí, jasný metodický přístup a výrazně lepší finanční i kariérní podmínky“.

Zatím ale není vůbec jasné, jak se noví úředníci budou platit. Je to také jeden z důvodů, proč proti zákonu původně na vládě vystupovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) - obává se velkých nákladů pro státní kasu.