Článek
Málokterá epizoda podcastu Vlevo dole vzbudila takový ohlas, jako ta o rekordním propadu porodnosti v Česku. Ozvala se spousta posluchaček a posluchačů, kteří napsali své vlastní postoje, nebo názory a postřehy, proč dnes mladí lidí nemají děti. Přinášíme výběr nejzajímavějších.
Poslechněte si epizodu Vlevo dole o porodnosti:
Mnohým ženám například vadí, že za viníky nízké porodnosti jsou ve veřejné diskuzi považovány jen ony – a úplně se zapomíná na neochotu mužů. Na to upozorňuje posluchačka Eliška Vlasta, která se svěřila, že děti chtěla mít vždy a brzo.
„Ale žádný muž se mnou děti chtít nechtěl. Samé vytáčky, cítila jsem se hrozně. Kdybych nepotkala současného manžela, těžko bych zvýšila plodnost Česka. Vadí mi, že se na plodnost hledí jen optikou děloh. Já vidím problém i v neochotě a lenosti nedospělých mužů vychovávat děti,“ domnívá se Vlasta, jež je dnes matkou tří dětí.
1. Obavy z budoucnosti světa?
Další ženy, které se ozvaly, uvádějí současný stav světa a obavy z budoucnosti jako důvod, proč se mladým nechce do dětí. Réza Králová je přesvědčena, že právě z toho vychází aktuální trend dobrovolné bezdětnosti.
„Sorry, ale Husákovy děti ještě neměly ponětí o rozsahu škod, které lidstvo napáchalo na klimatu. A v době svého rozmnožování nestály na prahu třetí světové války. Nějak nechápu, že takhle závažný důvod se v debatách o porodnosti pořád nebere vážně,“ podivuje se.
Podobně argumentuje Adéla Švarcová, v 35 letech bezdětná žena. „Po otevření jakýchkoliv zpráv to opravdu vypadá, že konec světa se blíží. Černá kronika se na náš valí odevšad – globální oteplování, války, hrozba z toho, co udělá umělá inteligence… Mně vlastně přijde docela logické, že lidé do tohoto světa nechtějí přivést potomky.“
2. Málo peněz a drahé bydlení?
Ozvali se samozřejmě i muži. Ti ale častěji argumentovali ekonomickými a sociálními důvody. Například Matěj Čičák, jenž má s ženou dvě děti (narozené v letech 2019 a 2022) upozorňuje, jak málo se zvyšuje rodičovský příspěvek ve srovnání s penzemi.
„Za tu dobu, co máme děti, se průměrný důchod zvýšil z 13 468 korun na 20 680, zatímco průměrná mzda šla z 36 na 46 tisíc. Není možné, aby rodičák takhle dlouho stagnoval. A to vydělávám dobře, nicméně z jednoho platu třetí dítě neuživíme,“ svěřil se Matěj Čičák.
Filip Tröder konkrétně uvádí hlavní problém – jako největší překážkou vnímá nedostupné bydlení. „A není perspektiva zlepšení. A to jsem slušně placený programátor a moje žena psycholožka. I kdybychom se zadlužili na 30 let, seženeme leda tak garsonku v paneláku.“
Na tom, jakou roli v rozhodování lidí mít či nemít děti, hrají vlády a státem vytvářené podmínky pro mladé rodiny, se posluchači neshodli. Robert Gryga, jenž žije na severní Moravě, rozporuje „pražské zdůvodnění“, tedy nedostatek lékařů nebo míst ve školkách. „U nás je dost pediatrů, školek, škol. Na gymnázium není problém se dostat. A dětí se tu stejně rodí málo. Potíže jsou jiné, práce, infrastruktura,“ píše Gryga.
Stanislava Kaštilová považuje za klíčové podmínky, jež vytvoří stát pro rodiny s dětmi. Je matka čtyřletého a ročního dítěte a říká, že kvalita školek v Česku ji hodně trápí. Argumentuje Francií, která se dlouhodobě těší jedné z nejvyšších porodností v Evropě.
„Co jim trošku závidím, je kultura dávat děti do péče státu od raného dětství. Francie říká ženám roďte, s dítětem vám hodně pomůže stát, což se mi zdá celkem dobré. Určitě se tam najde i spousta stinných stránek jako autoritativnější výchova nebo důraz na potřeby dospělých. Ale myslím, že hodně pomůže i těm mega odpovědným rodičům, když vědí, že třeba stát se o děti kvalitně postará, kdyby se něco u nich pokazilo,“ píše Kaštilová.
3. Pohodlnost a sobectví mladých?
Další skupina posluchaček a posluchačů podcastu Vlevo dole se domnívá, že jde jednoduše o trend. Tedy, že mít děti už není norma ani povinnost. Což ukazují odpovědi na otázku sociologů, zda „žena potřebuje mít děti k naplnění svého života?“, na niž odpovídaly respondentky ve věku 18 až 29 let. Tady vidíme ohromný propad – zatímco v roce 2005 jich kladně odpovědělo 65 procent, v roce 2023 jen 22 procent.
„Myslím si, že my mladí jsme v pozitivním slova smyslu zhýčkaní a sobečtí. Děláme hodně věcí pro sebe, abychom se v tom cítili dobře, a ne proto, že se to tak má dělat nebo to někdo očekává. Podle mě - rozhodnutí nemít děti je toho částečným symptomem. V současnosti je mnohem společensky přijatelnější nemít dítě než dřív,“ domnívá se Adéla Šimková, česká chemička a populizátorka vědy, spoluautorka projektu Zeptej se vědce.
Dnes je jí 33 let a má dvě děti. „Po prvním dítěti, které miluju, jsem dost přemýšlela, proč si někdo připravuje další. Až když jsem na to přišla, tak jsem si troufla na druhé.“
Podobně argumentuje Eva Burianová. Podle ní jsou dnes v reprodukčním věku ročníky, které byly jako děti tak trochu rozmazlované. „Postupem času tento kult – dopřát dětem vše – ještě nabýval. Děti, co by měly být dnes rodiči, si zvykly na pohodlný život, zůstávají dlouho v hnízdě. Nechtějí si život komplikovat přizpůsobováním se partnerovi nebo dětem, dělit se o volný čas, vydělané peníze. Chtějí si užívat, cestovat, poznávat, stoupat po kariérním a společenském žebříčku. Mít čas sami pro sebe, aby zkontrolovali sociální sítě, zašli do fitka, koukali na filmy…případně hodně pracují, aby se zajistili a pak si mohli užívat,“ píše Burianová.
Třetí čtení
Máte rádi podcast Vlevo dole? Seznam Zprávy vám v neděli přinášejí jeho část v textové podobě. Může jít o zprávu, která vám v podcastu unikla, ale stojí za přečtení, širší komentář, nebo detail, který si zaslouží větší prostor. Nebo také něco úplně jiného :).
