Článek
Všichni politici, vládní i opoziční, řeší dilema: Nakolik jsou ochotni obětovat vlastní důstojnost a třeba se trochu ztrapnit výměnou za pozornost na sítích, nebo za podporu mladých? Musí kvůli tomu drbat prase hráběmi?
Lze to – s nadsázkou, samozřejmě – označit za jistý průlom: premiér Petr Fiala si sundal sako! A vyšel ze své pracovny na zelenou zahradu, byť košili i kravatu si pro jistotu ještě ponechal. V novém aranžmá začal točit videa na sociální sítě, kde se snaží mluvit nejen o politice, ale dokonce také o svém soukromí.
Je to malý krůček ve světě sociální sítích, ale velký skok pro Petra Fialu. Vždyť připomeňme, že konzervativní profesor nemá rád zkratkovitý a povrchní svět na internetu. Skoro by se dalo říct, že jím spíše pohrdal.
Dodnes se mu nelíbí vyprazdňování politického obsahu výměnou za důraz na zábavní formu. Coby intelektuál by bral raději nějaký dvouhodinový seminář než se vyjadřovat pomocí 160 znaků či 30 vteřin ve videu.
Malý Petr u splavu
Už před volbami Fiala opakoval, že nebude šaškovat na videích jako někteří konkurenti, protože se neuchází o post principála v cirkuse, ale o funkci předsedy vlády. A i když na něj občas tlačili marketéři, ať třeba dá snímek s rodinou u moře na sítě, odmítal. Své soukromí a rodinu považoval za nedotknutelné.
Co se změnilo, že se nám najednou Petr Fiala svěřuje, že se rád jako dítě v létě o prázdninách u babičky koupal u splavu? A dokonce prozradí, teď pozor, že se pak vůbec netěšil do školy, což mu prý dodnes nikdo moc nevěří? Proč nám najedou zaníceně popisuje, jak se mu líbí fotbalový klub Liverpool a strategie i styl šéfování dlouholetého trenéra Jürgena Kloppa?
Třetí čtení
Máte rádi podcast Vlevo dole? Seznam Zprávy vám v neděli přinášejí jeho část v textové podobě. Může jít o zprávu, která vám v podcastu unikla, ale stojí za přečtení, širší komentář, nebo detail, který si zaslouží větší prostor. Nebo také něco úplně jiného :).
Ponechme teď stranou hodnocení nových premiérových videí, jejich obsahu i formy. Kritika by to byla laciná, každý si něco najde – pro někoho to bude neautentické, pro jiného pořád profesorsky nudné.
Fialův vstup na pole krátkých videí na sociálních sítích krásně ukazuje dilema, které musejí řešit všichni stávající politici, vládní i opoziční. Všichni znají železné pravidlo politického marketingu, že uspěje jen ten, kdo ovládne hlavní média. A těmi se dnes stávají sociální sítě. A na nich už ani ne krátká psaná sdělení, nýbrž právě videa.
Chtě nechtě, ať se nám to líbí nebo ne, je to realita dnešního světa, kterou nelze ignorovat.
Každý politik si tak musí položit otázku, nakolik je ochoten obětovat vlastní důstojnost a třeba se trochu ztrapnit výměnou za pozornost na sítích, nebo za podporu mladých. Odpověď má každý jinou. Pro premiéra Fialu je zatím maximem možného odložení saka, zatímco jeho hlavní rival Andrej Babiš nemá problém hráběmi drbat vepře Růžu, aby zaujal.
Slyšeli jste aktuální epizodu Vlevo dole?
Tomio Okamura se snaží odvrátit pád svého hnutí SPD. Má za sebou neúspěch v prezidentských i evropských volbách a průzkumy veřejného mínění ukazují, že nespokojení příznivci se už poohlížejí po nových stranách. Udrží se v Parlamentu?
Není smyslem tohoto textu se teď lacině posmívat, komu se to daří víc a komu vůbec. Základem úspěchu je patrně schopnost udělat si legraci sám ze sebe, o což se třeba snaží jihomoravský hejtman Jan Grolich z konzervativní KDU-ČSL.
Velmi aktivní a extrémně viditelná je ve videodisciplínách také místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která sama přiznává, že v 60 letech světu sociálních sítí propadla. Té se dříve říkalo „ministryně Instagramu“ (začínala s fotografiemi), dnes jí kolegové ve Sněmovně z legrace přezdívají „královna TikToku“ (teď raději točí videa).
„Neohrnujte nos nad mládeží“
Přestože český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost – stejně jako v jiných západních zemích – označil čínskou sociální síť TikTok za bezpečnostní riziko, pořád přibývá politiků ze všech stran, kteří na ni míří. Možnost oslovit miliony mladých je tak lákavá, že ignorují varování a bezpečnostní rizika.
Vraťte se i k dalším epizodám podcastu:
Ale zpět k premiéru Petru Fialovi. Jeho vstup do dlouho odmítaného světa nespíš souvisí s debatou uvnitř ODS, kterou na letošním dubnovém kongresu v Ostravě otevřel místopředseda strany a europoslanec Alexandr Vondra. Mluvil o slabé vládní komunikaci a připomněl kolegům, že tak s politikou tvoří spojené nádoby. Jedno bez druhého nemůže fungovat.
Dvaašedesátiletý Vondra se snažil probudit své mladší spolustraníky ve vládě. Říkal jim, ať neohrnují nos nad mladou generací, která si holt utváří názor na svět skrz zábavná virální videa ve svých chytrých telefonech. Aby to vzali jako realitu. Burcoval je, ať se pokouší mluvit k mladým jejich jazykem a nezesměšňovali to, i když jim to může připadat jako bizár.
Do velkých sněmovních voleb na podzim 2025 zbývá ještě více než rok, takže se těšme, jakých „virálů“ a „bizárů“ se dočkáme.
Vlevo dole
Podcast Václava Dolejšího a Lucie Stuchlíkové, politických reportérů Seznam Zpráv.
Politické kauzy, problémy tradičních i nových stran, historky ze zákulisí volebních sjezdů i Sněmovny. Nový díl každou středu na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.
Jaká epizoda vás bavila nejvíc? Co máme zlepšit? Své podněty, připomínky nebo tipy posílejte na e-mail audio@sz.cz.
