Pavel vs. Tykač. Je to reálný prezidentský souboj, nebo jen politická mlha?

Leden 2028. Do finálového kola prezidentské volby míří obhájce Petr Pavel, podporovaný opozicí. A proti němu miliardářova manželka Ivana Tykač s podporou vládní koalice. Je to reálná varianta, nebo nesmyslná představa?

Tuzemská média a politický provoz už několik týdnů řeší otázku: To jako vážně chce Ivana Tykač kandidovat na prezidentku, nebo jen její tým schválně vypouští do prostoru tuhle spekulaci, aby si otestoval reakce a znervóznil politiky?

Existuje mnoho argumentů pro i proti, ale jasná odpověď není. Seznam Zprávy se na to zeptaly přímo osmapadesátileté Ivany Tykač, ta však na zaslaný dotaz během pondělí a úterý nereagovala.

Co mluví pro to, že má skutečně prezidentské choutky? Především to, že Ivana Tykač - doposud se věnující hlavně charitě - začala pravidelně publikovat komentáře v deníku MfDnes, jehož spolumajitelem je její manžel. A v nich se vyjadřuje stále častěji k aktuální politice, naposledy se například pustila do kritiky prezidenta Pavla.

Zároveň s tím její tým usilovně šíří názory, že by bylo dobré, aby Česko konečně mělo ženu jako prezidentku. Její jméno se už dokonce objevilo v prvním průzkumu veřejného mínění. Agentura NMS zjistila, že Ivanu Tykač hodnotí 17 procent lidí kladně, 28 procent negativně - a 55 procent odpovědělo, že neví, nebo ji vůbec nezná.

Ze zvýšených aktivit kolem ní je proto patrná snaha udělat jí známou a relevantní pro širokou veřejnost, na což jsou dva roky času do prezidentské volby tak akorát.

Ivana Tykač je přitom veřejném prostoru aktivní už dlouho, hlavně ve filantropickém terénu. Před lety založila charitu Women for Women, která pomáhá matkám samoživitelkám nebo dětem z chudších rodin platí školní obědy.

Před dvěma roky Tykač udělala krok, který vzbudil rozruch. Založila institut Solvo, který o sobě tvrdí, že chce „odemykat potenciál společnosti“ a do nějž si přivedla hvězdný tým. Je v něm především Alexander Braun, vrcholný expert na strategie, průzkumy a komunikaci. Čech žijící v USA dříve úspěšně radil hnutí ANO Andreje Babiše.

Dalšími členy týmu jsou známý egyptolog a senátor Miroslav Bárta, investorka Kateřina Havrlant, bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský, někdejší guvernér ČNB Miroslav Singer či výzkumnice Anna Shavit. A zejména pak marketér Marek Prchal. I on dříve dělal pro Andreje Babiše, jenž ho v povolební euforii označil za „génia sociálních sítí“.

Ivana Tykač z celého týmu dá nejvíc právě na Prchala. A také je to právě on, kdo s chutí živí spekulace o prezidentské kandidatuře ve veřejném prostoru. Nedávno v podcastu Politická sezona mluvil o tom, že Petra Pavla by v lednu 2028 mohla porazit spíše žena.

„Ta žena může přinést jinou dynamiku, kdy se mužští kandidáti nemusejí chytat. Je to krásné zadání. Je to lákavé, samozřejmě mě to baví,“ básnil Prchal, aniž jmenoval konkrétně svou šéfku Ivanu Tykač. A také neprozradil, zda skutečně dostal „krásné a lákavé zadání“ na prezidentskou kampaň.

Každopádně to jde dohromady s představou premiéra Andreje Babiše. Ten na lednovém sněmu hnutí ANO mluvil o tom, že by současná vládní koalice měla do prezidentských voleb postavit společného kandidáta, že by to nemusel být politik a mohla by to být žena.

Ivana Tykač, podpořená vládou, by tudíž vyžadovala dohodu, dnes těžko představitelnou, mezi Andrejem Babišem a Tykačovými. Roli mediátora by mohli sehrát Motoristé, k nimž má Pavel Tykač - majitel několika uhelných dolů a také elektráren - velmi blízko. Ostatně šéf Motoristů Petr Macinka vzešel z Institutu Václava Klause, který financuje právě Tykač.

„Takže tady máme Motoristy, za nimiž stojí nějaké peníze a kteří mají být ti zlí ve vládě. Mají podkopávat nohy prezidentovi, zhoršovat mu pozici do prezidentské volby. Aby potom mohla prostě vyjet paní Ivana Tykač s podporou Andreje Babiše a celé to přejet,“ popisuje politolog Otto Eibl, jak to čte on.

Jestli Prchalově snu o Pražském hradu skutečně Ivana Tykač podlehla, není jasné. Vždyť ještě nedávno jakýkoliv vstup do politiky striktně vylučovala.

„Jít do politiky? Ježíš, to snad ne. Mám ráda svoje děti, svou rodinu, svou práci. Opravdu chci být především svobodná. Ten tlak politiky znesvobodňuje člověka. Kdo dnes vstoupí do veřejné sféry, tak už není svobodný, je to výměna něčeho za něco, je to o kompromisech,“ říkala v prosinci 2024 v podcastu Politalk.

Stoprocentně jisté není ani to, jestli bude obhajovat mandát současný prezident Petr Pavel. I když z jeho vyjádření lze vyčíst, že spíše ano. Protože, ač se mu osobně nechce, nepovažoval by, jak sám říká, „za férové odmítnout poptávku voličů“.

Chce do toho jít, když si ho bude žádat alespoň 58 až 60 procent voličů, což je zhruba současná Pavlova podpora. Prezidentovi nedůvěřují jen voliči současné opozice, ale i třetina voličů ANO a téměř polovina příznivců Motoristů. To se ovšem může změnit, pokud se současné vládě podaří své voliče přesvědčit, že Pavel nezastupuje jejich zájmy.

Strany současné vládní koalice v čele s Andrejem Babišem se tak snaží prezidenta vykreslit jako lídra opozičních stran. A tím dosáhnout především toho, že Pavla přestanou podporovat umírnění voliči jejich vlastních partají.

Že je hlava státu „opozičním lídrem“, dokazují vládní politici například na sporu o jmenování Filipa Turka nebo nedávnými demonstracemi na Pavlovu podporu.

Průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že názory na prezidenta jsou poslední dobou čím dál vyhraněnější. „Zdá se, že vzhledem k událostem posledních dvou měsíců se vztah k prezidentovi dostal do krajních poloh. Má nyní více přímých zastánců i více přímých odpůrců,“ říká analytik agentury Jan Burianec. Naopak na umírněném středu lidí ubývá.

Podle zdrojů z Hradu není prezident v této roli „lídra opozice“ rád. S tím, jak ho současná vláda vykresluje, ale nemůže moc dělat. Strategie Hradu je být co nejvíc nadstranický - jako například v případě rozpočtu, který Pavel nebude této vládě vetovat, stejně jako ho nevetoval vládě předchozí.

Střet s vládou chce volit opravdu jen v nejnutnějších případech, jako byla právě kauza Turek nebo očekávaná změna financování veřejnoprávních médií.

I Andrej Babiš ale našlapuje spíš opatrně a přímou válku s prezidentem si v barvách ANO zatím nepřeje. Ani by to v tuto chvíli nebylo strategické - jak zjistila agentura STEM/MARK, i Babišovi voliči si přejí, aby Pavel hlídal, že vláda dodržuje demokratická pravidla.

Celkově chce prezidenta jako „hlídače demokracie“ 72 procent voličů. Mezi nimi je i polovina voličů hnutí ANO a nadpoloviční počet voličů Motoristů. Jediní voliči, kteří jsou většinově proti prezidentovi a jeho krokům, jsou ti z SPD a mimoparlamentní koalice Stačilo!.

Poslechněte si aktuální epizodu Vlevo dole a dozvíte se víc!