Obhájí Pavel post prezidenta? Jen když rozlouskne neřešitelný rébus

Při obhajobě funkce prezidenta má Petr Pavel jednu zásadní slabinu. Pokud se vládě podaří přesvědčit většinu svých voličů, že je „lídrem opozice“, může mu výrazně zkomplikovat situaci.

Z tahanice o podobu nové vlády vyšel prezident Petr Pavel silnější než předtím. Podle průzkumu agentury STEM se důvěra veřejnosti v něj zvedla na 57 procent. To je pohodlná pozice, pokud by se Pavel rozhodl znovu kandidovat.

Průzkum ale také ukázal zásadní slabinu Pavlovy obhajoby – drtivá většina Čechů chce prezidenta nadstranického a půlka národa si navíc po loňském roce myslí, že Pavel až příliš aktivně zasahuje do domácí politiky. (Před sněmovními volbami a vyjednáváním o složení kabinetu to přitom byla jen třetina.)

Politici dnešní vlády to pochopili ještě dřív, než to potvrdila čísla. Prezidenta jako lídra opozice opakovaně vykreslují zástupci Motoristů, ANO i SPD. „Prezident se tím, co dělá, situuje do role lídra opozice,“ uvedl například předseda Motoristů Petr Macinka. Premiér Andrej Babiš tak o Pavlovi mluvil už před minulou prezidentskou volbou.

Úspěch této strategie je pro vládní strany klíčový. Aby měly šanci získat většinu hlasů pro svého kandidáta, potřebují odradit vlažnější podporovatele Pavla, především ty z vlastních řad. Prezidentovi sice výrazně více důvěřují hlavně voliči opozice, zanedbatelná čísla ovšem nejsou ani u těch vládních. Pavlovi důvěřuje 33 % voličů Motoristů, 25 % voličů ANO a 16 % voličů SPD.

Prezidentově situaci paradoxně nepomohly ani demonstrace Milionu chvilek na jeho podporu. Vládní strany spolek vykreslují jako protibabišovské spiknutí a akce vydávají za důkaz, jak jsou jejich protivníci smluveni.

Ostatně i proto Pavel kvitoval, když se spolek rozhodl do budoucna demonstrace zaměřit jinak. „Myslím, že to je naprosto správné, protože by to jinak mohlo vést k tomu, že budeme dělat z prezidenta lídra opozice. A to by vůbec nebyla šťastná pozice,“ řekl k tomu prezident.

Zdroje z Hradu říkají, že prezident s nálepkou „lídr opozice“ není vůbec spokojený. „Já to považuji za nesmysl, protože já jsem nikdy nebyl, nejsem, ani nebudu prezidentem opozice,“ ohradil se například v rozhovoru pro ČT u příležitosti tří let na Hradě.

Zároveň si ale on a jeho poradci uvědomují, že mají jen omezené možnosti, jak se označení zbavit. A že strany vlády by byly hloupé, kdyby tuto strategii nevyužily. „Z jejich pohledu vnímám, že to je užitečné prohlášení. Že jim může nahradit nějakou informační linku,“ dodal Pavel.

Prezident tak stojí před rébusem - jak ukázat, že není žádným „lídrem opozice“, a zároveň nenechat vládu, aby si dělala úplně, co chce. Taktika Hradu je jasná: spolupracovat s vládou, kde to půjde. A zdůrazňovat, že hlava státu měří stejně Babišovi jako Fialovi, například tím, že ani jednomu nevetovala rozpočet, ač k němu jsou výhrady.

Jenže v prezidentské kanceláři tuší, že příští dva roky budou nevyhnutelných střetů s vládou plné. Půjde především o výdaje na obranu, podporu Ukrajině, ale i změny veřejnoprávních médií nebo plány na okleštění neziskových organizací.

To vše za situace, kdy je obvyklý protivník vlády - opozice - spíše slabý a roztříštěný. Prezident pak spolu se Senátem zbývá jako poslední autorita, která může kabinet hlídat.

Tento úkol přitom Pavel bere velmi vážně, a to hned z několika důvodů. Zaprvé ho to autenticky zajímá a je přesvědčený, že je potřeba uhájit západní spojenectví, silnou armádu a občanskou společnost.

Zadruhé to po něm chtějí voliči. A opět - nejen ti jeho a nejen ti vládní. Podle STEM si 72 procent Čechů přeje, aby prezident dohlížel na to, zda vláda dodržuje demokratická pravidla v zemi. Mezi nimi je i polovina voličů hnutí ANO a nadpoloviční počet voličů Motoristů.

Jakého protikandidáta musí vláda najít, aby měla šanci? Dožene Andreje Babiše karma? A kdo čte dětem před spaním pohádky Aleny Schillerové? Pusťte si aktuální epizodu Vlevo dole!