Článek
Zase jednou to vypadá, že Česko nevybírá „toho nejlepšího“, ale spíš někoho, na kom se alespoň trochu shodne.
Výběr má od začátku mírnou pachuť kšeftu, kdy STAN funkci nabídl Danuši Nerudové výměnou za to, že půjde právě na jejich kandidátku. A to kšeftu navíc nedodrženého, protože Nerudová – ač formálně navržena – ztratila ve STAN podporu, když nepřinesla tolik hlasů, kolik se čekalo.
Zádrhele s výběrem eurokomisaře ale rozhodně nemáme poprvé, spíš naopak. Česku výběr zástupce v Komisi nikdy moc dobře nešel. Buď nám scházely hvězdné osobnosti, nebo politická dohoda.
Hned první výběr eurokomisaře v historii byla naprostá blamáž. Češi se dlouho nemohli shodnout na jménu a nakonec zůstali jako poslední z nováčků, kdo svého zástupce neuměl vybrat.
Premiér Vladimír Špidla na poslední chvíli protlačil přes odpor kolegů ve vládě i ve straně poslance ČSSD Miloše Kužvarta. Což se záhy ukázalo jako katastrofa.
Třetí čtení
Máte rádi podcast Vlevo dole? Seznam Zprávy vám v neděli přinášejí jeho část v textové podobě. Může jít o zprávu, která vám v podcastu unikla, ale stojí za přečtení, širší komentář, nebo detail, který si zaslouží větší prostor. Nebo také něco úplně jiného :).
Sám Kužvart hned při první návštěvě v Bruselu zjistil, že na to nemá. Před zahraničními novináři na tiskové konferenci se projevila jeho špatná znalost angličtiny, když na mnohé dotazy odpovídal jen větou „I am very optimistic“. Po návratu do Česka Kužvart naznačil, že na post rezignuje, protože necítí podporu.
Když se o věci jednalo v ČSSD, Vladimír Špidla kvůli emocím s tím spojeným v jednu chvíli zkolaboval a ze Sněmovny ho záchranka odvezla do Ústřední vojenské nemocnice. Lékaři ho po vyšetření propustili do domácího ošetřování.
Po tomto faux pas jsme dostali de facto nůž na krk: okamžitě dodejte někoho nového, hrozí mezinárodní ostuda. Špidla tehdy, v roce 2004, vsadil na jistotu – Pavla Teličku, který jako šéf vyjednávacího týmu Česko do Unie dovedl.
Kam se Špidlou?
Jenže už po pár měsících bylo všechno jinak – sociální demokracie propadla v evropských volbách a Špidlova vláda padla. Pro novou vládu pod taktovkou Stanislava Grosse tak vyvstala otázka, „kam se Špidlou“ – a tak mu nabídli Teličkův post.
Špidla v Komisi vydržel do roku 2010, ani výběr jeho nástupce ale neprobíhal tak, jak bychom si představovali.
Česko se tehdy nacházelo v chaotické době poté, co Jiří Paroubek shodil vládu Mirka Topolánka uprostřed českého předsednictví. Zemi vedl úřednický kabinet Jana Fischera.
A stejně jako v případě prvního výběru se zdržovalo, co to šlo. Zatímco ostatní evropské země posílaly do Komise hvězdná jména a sebevědomě si říkaly o důležitá portfolia, Česko přešlapovalo na místě.
Už jste slyšeli Vlevo dole?
Co chystá Andrej Babiš v EU dál? S kým se tam teď spojí? A opustí ho kvůli tomu někteří liberálnější europoslanci ANO? Hemžení a překvapivé přeskupování sil v unijním parlamentu je tématem aktuální epizody politického podcastu Vlevo dole.
ODS chtěla na funkci prosadit Alexandra Vondru, ČSSD hodlala prodloužit mandát Vladimíra Špidly. Opakovaná jednání s Fischerem nikam nevedla, až na poslední chvíli vznikla shoda na „kompromisním kandidátovi“, Štefanu Fülem.
V roce 2014 se měl stát eurokomisařem znovu Pavel Telička. Tehdy ještě hvězda stoupajícího hnutí ANO ale narazila na odpor premiéra Bohuslava Sobotky. Po dlouhotrvajících neshodách, kdy všechny vládní strany vytahovaly různá jména, nakonec Andrej Babiš ustoupil a navrhl svou ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou.
Volba ale obratem sklidila v Česku značnou kritiku. Vláda si myslela na ekonomický post, místo toho ale Jourová získala nově vzniklé portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví.
Nakonec nejklidnější bylo prodloužení mandátu Jourové v Komisi – ač její vztahy s Andrejem Babišem v průběhu let značně ochladly, v roce 2019 byla nominována znovu. Pro Česko tentokrát získala místopředsednický post.
Ani za současné situace není vyloučené, že se nakonec bude radovat někdo úplně jiný. Piráti by na postu eurokomisaře rádi viděli Marcela Kolaju – sami ale cítí, že po mizerném volebním výsledku, kdy sám Kolaja vypadl z europarlamentu, žádné šance nemají.
Ale může se objevit úplně nové jméno. Například diplomatka Edita Hrdá, o které se spekuluje podle HN.
