Komunisté přišli na fígl, jak se udržet v politice

Tradiční levicové strany bojují od vypadnutí ze Sněmovny o přežití. A zatímco sociálním demokratům se nedaří, komunisté nejspíš našli způsob, jak se pro začátek udržet v Evropském parlamentu.

Europoslankyně a šéfka komunistů Kateřina Konečná vysvětluje, jak to funguje v Bruselu, a u toho míchá těsto na bábovku. Video s názvem „Konečně normální holky v politice“ je jen jedním z mnoha mediálních výstupů, kterými třiačtyřicetiletá kandidátka KSČM bombarduje potenciální voliče.

Kateřině Konečné se prakticky nedá vyhnout. Není týden, aby – ač předsedkyně neparlamentní strany – nebyla v některé z velkých televizních debat. Čile komunikuje na facebooku, instagramu, twitteru, ale dokonce i na TikToku.

A frontální útok se vyplácí. Ačkoli se komunisté po vypadnutí ze Sněmovny v průzkumech potácejí pod pětiprocentní hranicí, průzkumy k evropským volbám jim předpovídají, že v europarlamentu se udrží. Nyní, dva měsíce před volbami, by podle agentury Ipsos získali šest procent a podle Data Collectu sedm.

Faktorů je podle všeho víc - tím hlavním je ale právě osoba Kateřiny Konečné, která chce za každou cenu obhájit mandát.

„Ve srovnání s jejich současnými preferencemi do Sněmovny jsou na tom lépe. Důvodem bude viditelnost a energičnost Kateřiny Konečné. Říká věci, které chce její elektorát slyšet, například v otázce války na Ukrajině,“ vysvětluje analytik z agentury Ipsos Michal Kormaňák.

Podle sociologa Jana Herzmanna je Konečná nejen viditelná, ale také srozumitelná. „Za poslední měsíc je v debatách jedna z nejprezentovanějších. Skutečně si to odpracovává jak v médiích, tak na sociálních sítích,“ říká Herzmann.

Komunisté si také pomohli osvědčeným fíglem - schovat stranickou značku, která může voliče nepatřící mezi skalní fanoušky KSČM odrazovat. Uzavřeli koalici pod názvem Stačilo!, kam přibrali i jiné strany a nezávislé osobnosti.

Zároveň se ale mohou i přes upozadění názvu spolehnout na to, že disciplinovaní voliči KSČM k volbám i tak přijdou.

„Komunisti se významně podílejí z hlediska elektorátu. Zároveň z toho ale KSČM vyloženě netrčí, takže o volbě mohou uvažovat i lidé, kteří by samotným komunistům podporu nedali,“ dodává Herzmann.

Podobný „trik“ už v minulosti použili další politici - například pardubický hejtman Martin Netolický ze Socdem, který kandidoval pod značkou koalice 3PK. Letos v krajských volbách se k něčemu podobnému chystá jihočeský hejtman Martin Kuba, který na billboardech vynechává značku ODS.

Samotný název Stačilo! je z hlediska marketingu dobře zvolený - je úderný, snadno zapamatovatelný. A také rovnou napovídá, co je základem kampaně - protest proti vládě. Navíc se dá dobře kombinovat, takže zatímco jednou hlásá „Fialo, stačilo“, podruhé „Diktát Bruselu stačilo“, příště zase „Přepisování historie stačilo“. Zkrátka cokoli je zrovna v kurzu.

Odkud přesně se voliči mimo základnu KSČM berou, není z dat kvůli malému vzorku možné vyčíst. Obecně má KSČM překryv s voliči SPD nebo ANO. „Dovedu si představit, že Stačilo! může volit část voličů, kteří ve sněmovních volbách volí ANO,“ říká Kormaňák.

Pravděpodobně se ovšem Konečné daří lovit ještě v jiných vodách - u antisystémových voličů, na které si původně myslel například Jindřich Rajchl se svým hnutím PRO. „Budou to typově lidé zklamaní z establishmentu jako celku. Ostatně tak je kampaň Stačilo i koncipovaná - vymezuje se nejen proti současné vládě, ale i proti Andreji Babišovi,“ dodává Herzmann.

Ostatně právě od Rajchla Konečná „přetáhla“ jednu z jeho hlavních hvězd - právníka Ondřeje Dostála, který se proslavil za covidu na antivax scéně a s Rajchlem vystupoval na velkých protivládních demonstracích. Za Stačilo kandiduje i další z bývalých Rajchlových oveček - aktivistka Petra Rédlová.

Při pohledu na dřívější výsledky komunistů v evropských volbách je zmíněných sedm procent spíš paběrkování. V současné situaci tradičních levicových stran ale bude udržení se v Evropském parlamentu pro komunisty důležitým povzbuzením při pokusu o návrat do Sněmovny.

Vynikne to zejména ve srovnání se Socdem, která se svým lídrem Lubomírem Zaorálkem v průzkumech výrazně zaostává. Podle Ipsosu i Data Collectu by nedosáhla ani na tři procenta.

„Nepovedlo se jim dostatečně vymezit proti současné vládě a nemají tak výraznou osobnost,“ dodává Herzmann.