Havlíček prohrává se Schillerovou. Místo úlev vyšší daně a kontroly

Podnikatelé a byznysmeni, kteří byli nadšeni hospodářskou strategií Karla Havlíčka, jsou dnes zklamaní, že pokrokové sliby zůstaly jen na papíře.

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček před sněmovními volbami v roce 2025 doslova okouzlil podnikatele, živnostníky i lidi z velkého byznysu. Všechny postupně obešel, vyslechl si je a pak jejich doporučení sepsal do dokumentu nazvaného Hospodářská strategie: Česko, země pro budoucnost 2.0.

Moderní vize se z velké části stala i součástí vládního programu. Havlíčkův jízdní řád, který popisuje konkrétní kroky v modernizaci školství, oživení nefunkčního pracovního trhu, podporu výzkumu a inovací nebo rozhýbání kapitálového trhu, chválili skoro všichni: opozice, nezávislí ekonomové i komentátoři.

„Moje jediné očekávání je, že to bude stejné jako v minulosti u předchozích vlád: hospodářská strategie bude vždycky přebita aktuální realitou,“ krotil velké naděje podnikatelů šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl hned při vzniku Babišovy vlády loni v prosinci.

Skutečně, po necelém roce fungování Babišovy vlády pomalu dochází mezi byznysmeny k vystřízlivění. „Samozřejmě v byznysu nejsme naivní a chápeme, že se věci nezmění okamžitě mávnutím kouzelného proutku. Ale zároveň cítíme, že Karel Havlíček - garant hospodářské strategie - je čím dál více pod tlakem ostatních vládních priorit. To je vidět na aktuální situaci například ohledně rychlejších daňových odpisů nebo v návrzích na další zdanění firem v podobě sektorových daní nebo windfall tax,“ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podle něho to pak narušuje předvídatelnost a stabilitu pro podnikatelské prostředí. „Na druhou stranu je stále silná a zřetelná Havlíčkova vůle pohnout s podporou technického vzdělávání nebo neustupuje od záměru na přijetí antibyrokratického zákona. Nakonec je to on, kdo se alespoň pokouší o systematickou změnu některých vládních agentur do nové, modernější a efektivnější struktury,“ dodává Zajíček smířlivěji.

Mezi podnikateli převládá obecný dojem, že ministr průmyslu Havlíček prohrává se svým plánem, kterým chtěl jednoduše řečeno dát prostor soukromému sektoru, a tím podnítit dlouhodobý růst ekonomiky. A naopak vítězí vize ministryně financí Aleny Schillerové, spočívající v nekompromisním výběru daní a dokonce v jejich zvyšování pro vybrané sektory.

Lidé v byznysu dnes říkají, že ministr Havlíček „doručuje“ jen menší věci, zatímco velké a klíčové sliby zůstávají jen na papíře. Mají na mysli například rychlejší odpisy z daní, jež mají firmy motivovat k masivnějším investicím do nových technologií. Postrádají také slibované posílení rekvalifikací zaměstnanců, které potřebují při transformaci v mnoha oborech.

Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje to souvisí hodně s premiérem Andrejem Babišem. „Je vidět velký rozdíl mezi tématy, na kterých mu záleží z byznysového či osobního hlediska, a těmi, kterým tolik nerozumí nebo je sám nepovažuje za stejně důležitá. Za nižší ceny energií bojuje s obrovským nasazením. Ale financování výzkumu, vývoje a inovací nebo rekvalifikacím a zvyšování kvalifikace zatím srovnatelnou pozornost nevěnuje, přestože obě oblasti mají v programovém prohlášení,“ říká Rafaj.

Co na zmíněné výhrady říká Karel Havlíček? Upozorňuje, že prosadil nižší ceny elektřiny (převedením poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet) a také nový stavební zákon. A mimo plán zmiňuje také reakce na krize - třeba regulaci pohonných hmot nebo kompenzaci emisních povolenek v energeticky náročném průmyslu.

Argumentuje také tím, že výtky podnikatelů se týkají bodů, které mají v „jízdním řádu“ strategie pozdější termíny. Říká, že třeba zrychlené odpisy budou až od ledna 2028.

„Pokud jde o trh práce, tak flexibilní úvazky budou od roku 2027, rychlejší víza pro kvalifikované zaměstnance v roce 2029, stejný rok rekvalifikace. Přesto již nyní zvyšujeme kvóty pro Indii, Kazachstán, Filipíny a Indonésii, v součtu celkem 3500 lidí ročně, přesně podle dohody s byznysem,“ říká ministr průmyslu.

Jenže Schillerové rozpočtová realita smetla hned první kapitolu Havlíčkovy hospodářské strategie - a to je modernizace vzdělání. Vždyť právě školství v rozpočtové bitvě prohrálo na celé čáře, výdaje klesají téměř o deset procent. Podobně je to s podporou výzkumu a inovací.

„Vláda v hospodářské strategii slíbila výrazně navyšovat výdaje na vědu, ale zatím ho plnit nehodlá. Musela by totiž dát na vědu v příštím roce o zhruba dvanáct miliard korun více než letos. Navrhuje přidat pouze dvě miliardy,“ upozorňuje ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

A dodává, proč Havlíček musel i tady ze své představy ustoupit: „Těch chybějících deset miliard je shodou okolností podobná částka, kterou bude muset státní rozpočet vysolit navíc, pokud se vládě podaří převést poplatky ČT a ČRo na státní rozpočet. Vláda tím ukazuje, který ze dvou slibů je jí milejší.“

Skutečnou ranou pro Havlíčkovu strategii je pak plán ministryně Schillerové zvýšit daně firmám ve vybraných sektorech. Jisté jsou zatím jen rafinerie, ale ona uvažuje i o bankách, energetice nebo zbrojařích. Karel Havlíček přitom doposud zatvrzele odmítal zvýšení jakýchkoliv daní, které by měly bezprostřední dopad na výkonnost firem nebo by způsobily stěhování podniků do zahraničí.

„Snad každý ví, že když se připravuje volební program, tak se připravuje v normálních podmínkách. Jestliže někde začne válka, jestliže se někde mimořádně otočí ceny, tak se na to musí reagovat a ne všechno se pak podaří v prvním roce,“ vysvětloval ministr Havlíček v Nedělní debatě ČT, proč se některé sliby nedaří plnit.

Proč si Havlíček nedokáže dupnout? Vyhraje Schillerová na body, nebo KO? A jakým slovním spojením na KV označujeme jarní „kočičky“? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole!