Článek
Co vzduch nejvíce znečišťuje a proč je drobný polétavý prach nebezpečný? Jak může naše zdraví ovlivnit, když žijeme vedle rušné silnice nebo uprostřed velkoměsta? A co vlastně můžeme sami dělat, abychom třeba při venkovních aktivitách snížili riziko co nejvíce? Dozvíte se v aktuálním dílu podcastu MUDr.ování.
Příliš se o tom nemluví a vlastně nás jen málokdy napadne zamyslet se nad tím, co vlastně dýcháme a jaké ovzduší nás zejména ve městech obklopuje. I když se situace za poslední desítky let zlepšila, stále je co dohánět.
V Česku – podobně jako v řadě dalších zemí Evropy – jsou lidé vystaveni vyšším koncentracím drobného polétavého prachu, než vyhovuje aktuálním doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO). Tento prach přitom může výrazně ovlivňovat zdraví.
„Polétavý prach zahrnuje celou řadu chemických látek, které tvoří částečky schopné dostat se až do dolních dýchacích cest i přímo do krve. Zároveň mohou být nosiči těžkých kovů a dalších látek, organických i anorganických,“ vysvětluje v podcastu MUDr.ování Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Neviditelný nepřítel
Podle lékaře se odhaduje, že jen v Evropě zemře v souvislosti s tím, jaký vzduch vdechují, ročně asi 300 tisíc lidí. „Kromě kyslíku se do nás dýcháním může dostat i obrovské množství škodlivin,“ upřesňuje. Obranné mechanismy zdravého člověka si s nimi obvykle poradí – u oslabených lidí nebo nenarozených dětí ale už hůře.
S kým jsme si povídali?
Vladimír Koblížek je předsedou Pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostou plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK). Ve stejném městě také absolvoval lékařskou fakultu. Nejdříve pracoval na interním oddělení opočenské nemocnice. Později nastoupil na kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí FNHK.
V roce 2002 se stal asistentem katedry interních oborů. Ve stejném roce atestoval z oboru pneumoftizeologie. V letech 2005, 2008 a 2009 postupně získal primářskou licenci v oboru pneumologie, licenci pro spánkovou medicínu a licenci pro intervenční bronchoskopii. Má zkušenosti také z několika zahraničních stáží ve Velké Británii, Německu a USA.
Hostem MUDr.ování byl Vladimír Koblížek
Rizika v případě těhotných žen potvrdilo hned několik velkých studií. U těch, které žily blízko velké silnice nebo obecně ve znečištěném ovzduší, byla například větší tendence k předčasnému porodu či nižší porodní váze novorozenců.
Zároveň vědci mluví o spojení s výskytem kardiovaskulárních nemocí či rakoviny. „Konstatování ze tří nebo čtyř velkých studií, které jsem četl, ukazují větší riziko výskytu karcinomu plic, karcinomu prsu a pak některých karcinomů, jako je třeba leukémie nebo karcinom ledvin,“ dodává Vladimír Koblížek.
Zdravý rozum
Lidé by se podle něj měli zajímat o to, jaká je kvalita vzduchu v místě, kde žijí. Speciální mapky má pro tento účel třeba Český hydrometeorologický ústav. Zároveň ale podle lékaře není třeba propadat panice – většinou stačí přizpůsobit venkovní aktivity, pokud víme, že je aktuální ovzduší špatné nebo je smog.
Sportování potom doporučuje zejména uprostřed zeleně, a nikoliv poblíž dopravy. „Sledovat stránky státních institucí dává smysl, ale možná, že stačí jenom používat selský rozum,“ doplňuje šéf plicařů.
Stejně tak podle něj může zdraví prospět delší pobyt v lese nebo na horách. Díky pobytu na čistém vzduchu mohou obranné mechanismy v plicích zregenerovat a my poté lépe odoláváme znečištěnému vzduchu.
