Kupují ho centrální banky i běžní Češi. Zlatá horečka nabírá na obrátkách

Zlato je opět v kurzu. I mezi centrálními bankami. Ty zvyšují své zásoby zlata jako nikdy dřív. Podle ekonoma Dominika Stroukala dává smysl koupit slitky, mince či šperky i běžným lidem.

Loni přibylo do sejfů centrálních bank po celém světě v součtu přes tisíc tun zlata. Mezi rekordmany byla i Česká národní banka. Ve třetím kvartále loňského roku byla dokonce pátým největším kupcem zlata mezi centrálními bankami na světě. Aktuálně drží 31 tun zlata.

Guvernér Aleš Michl prohlásil, že by chtěl mít do pěti let v trezorech ČNB dokonce 100 tun zlata, což by bylo nejvíc v historii. „Náš guvernér chce diverzifikovat, nemá úplně za cíl zisk. Centrální banka se tím snaží zvýšit kredibilitu té instituce. Jakkoliv to neznamená, že naše peníze jsou kryté zlatem, že si tam člověk pro to zlato může dojít,“ vysvětluje motiv české „zlaté horečky“ ekonom Dominik Stroukal.

„V objemu je to jenom pár procent, těch 31 tun zlata, co tam dneska máme, není zas tak velká položka oproti těm skoro čtyřem bilionům korun, co jsme tam měli zejména v eurech nakoupených po devizových intervencích, po kurzovém závazku,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.

Dlouhodobě mají největší zlaté rezervy samozřejmě Spojené státy, nějakých 8100 tun, následují Německo, Itálie, Francie a Rusko.

Zlatá horečka zasáhla i drobné střadatele a retailové investory, ačkoli je jejich podíl na obchodovaných objemech malý. Zhruba každý šestý Čech proto podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou mincovnu investoval do zlata a každý desátý má doma zlatou minci nebo cihličku. „My jsme, co se investic týče, konzervativní, vidíme to na vztahu Čechů k nemovitostem. Co je doma, to se počítá. Navíc se tady i rozjel byznys se zlatem,“ hledá důvody Stroukal.

Kvůli diverzifikaci patří zlato i do běžného portfolia, maximálně by ale mělo tvořit do 10 procent. „Když na to lidé mají, proč ne. Každý máme jiný příběh, jiný vztah k riziku a dává nám smysl něco jiného. Já rád udělám radost dceři nebo manželce zlatým šperkem. Ale vím, že to nepotřebuju proměnit na hotovost okamžitě. Spíš svůj zlatý poklad přesouvám na další generaci,“ upozorňuje Stroukal na to, že zlato nelze prodat stejně snadno jako třeba akcie.

Zlato je tradičně považované za uchovatele hodnoty, zároveň je volatilní a jeho cena citlivě reaguje na veškeré mezinárodní krize. Aktuálně opět osciluje kolem historického maxima. Jedna trojská unce (31,3 g zlata) se obchoduje za 2300 dolarů, tedy zhruba 54 000 korun. Ještě před deseti lety stála 1300 dolarů.

Cena může jít ještě výš, míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Stroukal. „Protože Putin, protože Hamás, protože to vypadá na vysoké úrokové sazby po delší dobu, protože v Americe může vyhrát volby Trump. Divokých věcí, které se dějí kolem nás, je celá řada.“

A právě v časech vysokých rizik se lidé ke zlatu tradičně uchylují. Jako pojistka podle Stroukala funguje dobře. „Já jsem relativně fanoušek zlata. Chápu ho ale spíš jako pojištění nebo spoření než jako investici. Nečekám od toho to, co od akcií,“ říká ekonom.

Kov totiž nevyrábí žádnou přidanou hodnotu jako firmy, jejichž akcie si můžeme koupit. „Nemá výnos, nemá nájem, nemá úrok, nemá dividendy. Ale pokud je po něčem poptávka a nabídka není nekonečná, tak to hodnotu má. Velká část vzniká tím, že si myslíme, že to ostatní taky hodnotí jako vzácné. Je to taková kolektivní deziluze. Stejně jako u umění, bitcoinu,“ míní Stroukal.

Americký ekonom Jeremy Siegel porovnával výkonnost jednotlivých tříd aktiv na americkém trhu v období 1802 až 2006. „O parník“ vyhrály akcie. Zlato skončilo jako druhé nejméně výnosné aktivum hned za hotovostí. Roční zhodnocení činilo v průměru pouhých 0,33 procenta.

Dokázalo sice porazit inflaci, ale jeho hodnota se za 204 let (po očištění od inflace) zvýšila jen dvojnásobně. Naproti tomu akcie se svou reálnou výnosností 6,8 procenta za rok dokázaly svou hodnotu zdvojnásobit v průměru zhruba každých 10 let.

„Kdybychom se na to podívali po opuštění zlatého standardu, po Nixonově šoku v roce 1971, tak by to vycházelo výrazně líp. Ale je pravda, že na dlouhých časových řadách zlato výnos nemá. Krátké bondy nebo nemovitosti taky nic moc v dlouhé řadě neudělají, ale v kratším horizontu to vychází docela dobře,“ míní Stroukal.