Za pět let o třetinu vyšší plat. Ekonom radí, jak na to

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.

Kladný vliv vzdělání na budoucí příjem potvrzuje řada studií z celého světa. V tuzemsku vám každý odstudovaný rok zvýší budoucí mzdu v průměru o sedm procent, zaznělo v podcastu Ve vatě.

Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.

U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.

Podle ekonoma Dominika Stroukala jsou dvě teorie, které vyšší plat pro vzdělanější zaměstnance vysvětlují.

„Jedna teorie je, že tím, že se něco naučíme, zvýšíme si produktivitu, za což nás na trhu ocení. Druhá teorie říká, že vzděláním se snažíme ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsme schopní strávit pět let děláním nesmyslů pod lidmi, které nenávidíme, a když se ‚vejškou‘ prokoušeme, budeme mít vyšší příjmy.“

Podle Stroukala je možné peníze a čas věnovaný studiu či vzdělávání s klidným svědomím nazvat investicí.

„Investicí je cokoli, kdy si snížím současnou spotřebu proto, abych měl v budoucnu spotřebu vyšší,“ vysvětluje ekonom. A nemusí jít jen o vysokou školu, ale třeba o placené kurzy, získání certifikátů, rekvalifikace.

I u investic do vzdělání jde vyčíslit, kolik zhruba vynesou. Obvykle se počítá, o kolik procent zvýší výdělek každý dodatečný rok vzdělání. „Celosvětový průměr je 10 %, což je nádherný výnos,“ říká Stroukal. To znamená, že jeden rok školní docházky zvýší budoucí hrubý výdělek průměrného školáka o desetinu.

Česko je lehce pod průměrem. Ekonom Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá, odhadl, že u nás je výnos z jednoho roku vzdělání sedm procent. Kdo zvládne pět let vysoké školy, má v průměru plat o třetinu vyšší než ten, kdo skončí s pouhou maturitou, vyplývá z dat. Rozdíly jsou mezi muži a ženami i mezi jednotlivými stupni vzdělání.

„Patříme do západního světa. Platí, že čím je země chudší, tím větší konkurenční výhodu člověk studiem získá. Ve Skandinávii a Kanadě, kde mají skoro všichni vysokou školu, je výnos pochopitelně nižší,“ vysvětluje Dominik Stroukal.

Na otázku, zda se specializovat, nebo raději sbírat různorodé zkušenosti, není jednoznačná odpověď. Kdo má hodně specifické schopnosti, uspěje krátkodobě. Když se hledají „ajťáci“, budou mít vysoký plat. Pokud ale třeba díky umělé inteligenci poptávka opadne, půjdou s penězi dolů.

Vyšší mzdu tak mají obecně ti, kteří mají nespecifický kapitál, upozorňuje Stroukal. „Ti, co vystudují VŠ, naučí se pracovat s daty, mají analytické myšlení, ty vezmou kamkoli. Dlouhodobě budou mít zajištěný vyšší příjem.“

Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu článku.