Z důchodců děláme chudáky. Polsko jim dovolí bohatnout, říká miliardář

Malý výběr titulů, malý objem obchodů, nízká likvidita a znejišťující vyjádření politiků kolem budoucnosti ČEZ či mimořádná daň. Nejčastější důvody, které investoři zmiňují jako negativa pražské burzy.

Podle Petra Koblice, který v jejím čele stojí, ale stojí za to na tuzemském trhu investovat – už kvůli vysokému výnosu českých akcií. Ten po započtení dividend překonává i americký trh. „Výkonnost našeho indexu včetně dividend je lepší než výkonnost indexu S&P 500 za posledních pět let. To mi přijde jako docela dobrý argument,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, jehož záznam můžete zhlédnout nahoře ve videu.

Podle Ondřeje Tomka, který patří k nejúspěšnějším Čechům na kapitálovém trhu, je pražská burza logická volba pro menší investory, protože mohou investovat v korunách. „Když máte běžný objem, tak se určitě vyplatí. Pokud nechcete nést kurzové riziko, tak vám moc jiného nezbývá, jinak můžete investovat akorát v eurech nebo v dolarech.“

Pro velké investory, kteří spravují řádově stovky milionů až miliardy korun, typově penzijní fondy nebo menších investiční společnosti, je tu ale riziko, míní Tomek. „Není tak úplně jednoduché z toho trhu vystoupit v okamžiku, kdy to uznáte za vhodné. Ten trh není takhle likvidní. Pro některé typy investorů už pražská burza není dostatečně velká.“

Na hlavním tuzemském trhu se obchoduje celkem 18 titulů, na trhu pro menší firmy START je jich aktuálně 12.

Hosté podcastu Ve vatě se shodli, že fungující kapitálový trh v Česku je klíčový pro zabezpečení na penzi.

„Evropská společnost spěje k tomu, že skoro nebudete dostávat fixní důchod, z toho moc nevyžijete, to by vám životní úroveň šla hodně dolů. Takže investujte, ale potřebovali byste větší, výrazně likvidnější trh, který nebude mít 18 + 12 titulů a bude zároveň mít vysokou likviditu,“ vzkazuje mladším ročníkům ekonomka Jana Matesová.

Majitel Impulse Ventures Ondřej Tomek, zakladatel portálu Centrum.cz, chválí „polskou cestu“. „Zatímco my daníme lidi, kteří si investují častokrát na důchod, tak Poláci jim ty peníze nechávají. Proč? Protože vědí, že za 20 let budou mít haldu důchodců. Chtějí, aby ti důchodci byli ideálně bohatí,“ líčí Tomek.

„My tady z důchodců děláme chudáky už jenom tím, že ti, kteří si zainvestovali do ČEZ, protože jim tehdejší vlády říkaly, spořte si na důchod, nebude, tak jim to dneska ta vláda bezskrupulózně ubírá. To je neuvěřitelně špatný signál do budoucna,“ myslí si investor Tomek.

„Všichni ti, kteří investovali na pražské burze x let zpátky a například si koupili akcie ČEZ, protože to bylo dobré zajištění pro důchod, dostali opravdu velký plivanec. Byl bych opatrný,“ dodal.

Peníze v investicích má zhruba 20 procent Čechů. Drtivá většina lidí si na penzi šetří v penzijních fondech, zejména v těch původních tzv. transformovaných, do kterých už není možné vstoupit. Jejich výnosy jsou dlouhodobě reálně v minusu. Rozmach burzy by lidi podle Ondřeje Tomka přitáhl k výnosnějšímu využití peněz, které nyní „spí“ ve starých fondech.

„Budeme mít bohatší důchodce. Průměrné výnosy penzijních fondů ve Spojených státech, tak jsou zhruba pět procent ročně dlouhodobě na nějaké dvacetileté trajektorii. Průměrné výnosy penzijních výnosů v České republice (starých, tzv. transformovaných fondů, pozn. red.) jsou pod jedním procentem. V nových fondech je strašně málo peněz,“ uvedl Tomek.

Nicotná výnosnost starých fondů je dána zákonem, podle kterého nesmí z roku na rok prodělat. Skoro půl bilionu korun, které tam leží, považuje Petr Koblic za „ztracené“. Lidé mohou do nových fondů odejít, ale děje se to jen pomalu. „To je ztracené. Já nevím, jestli to nějakým způsobem brutálně utnout nebo to nějak zdanit, aby z toho lidé nuceně odešli,“ uvažuje Koblic.

Kdyby lidé ze starých fondů včas odešli, mohli mít nyní 2,5krát více.

„Kdyby se tohle to utnulo před 20 lety a těch zhruba 400 miliard by bylo zainvestováno jako v normálních penzijních fondech, třetina akcie, třetina nemovitosti, nějaké dluhopisy, tak nemáme problém názvem penzijní reforma. Co udělal trh nemovitostí? Je na trojnásobku. Co udělal akciový index? Jsme na dvouapůlnásobku? Dneska by v těch fondech bylo podle mého propočtu tak 1100 miliard,“ shrnuje Petr Koblic.

Efektivní investování na penzi nabízí podle účastníků debaty Ve vatě švédská burza Nasdaq Nordic.

„Švédská vláda umožnila lidem u bank zřídit jiné účty, kde se vůbec nesleduje, kolik jste prodali akcií a kdy. A zároveň vás nutí opravdu akcie nakupovat, protože když tam necháte jenom ležet ty peníze, tak nemáte výnosy žádné, ale daň je pořád stejná. To ten trh udělalo ohromně likvidní. V posledním desetiletí tam přišlo více nových firem než na kteroukoliv jinou burzu v Evropské unii,“ uvedla Jana Matesová.

Že Česko neokopírovalo švédský systém, mrzí i šéfa Burzy Petra Koblice. Od ledna ale funguje tzv. DIP, dlouhodobý investiční produkt. „Když jsme se začali bavit o DIP, bavil jsem se s poslanci a ministerstvem a říkal jsem: Prosím vás, hlavně nic nevymýšlejte, vezměte si ten švédský zákon, dejte ho do Google Translateru a schvalte ho. DIP je krok správným směrem, ale vrávoravý.“

Kromě „bohatších penzistů“ přispívají fungující kapitálové trhy i k bohatnutí firem a ekonomiky jako celku, shodli se hosté Ve vatě. Zatímco americké firmy jsou zvyklé si chodit pro kapitál na burzu, kde nabídnou investorům část akcií, ty evropské jsou navyklé se financovat spíš dluhem.

„Když jedna firma začíná miliardu splácet bance, ta druhá nesplácí, má ji k dispozici, může ji točit do toho produktu. Roste jí hodnota,“ popisuje rozdíl mezi bankovním a burzovním financováním Tomek.

Jak velké společnosti na burzu nalákat? Jsou rozjednaná nová IPO? Jaká pravidla má pro lepší fungování kapitálového trhu vláda připravit? Poslechněte nebo zhlédněte celý speciál nahoře ve videu.