Výrobci softwaru nebudou mít co jíst? Éra snadných zisků končí

Softwarový byznys se láme. Dřív platilo jednoduché pravidlo: víc zaměstnanců, víc licencí, víc peněz. AI ale tuhle rovnici rozbíjí. Firmy potřebují méně lidí i méně softwaru. Známé giganty v oboru to ale zatím neohrozí.

Firma vyvinula software a pokud uspěl, už jen prodávala předplatné nebo licence. Dlouhé roky to platilo. Navíc, jak rostli zákazníci vývojářů softwaru, zaměstnávali více lidí, a tím pádem museli přikupovat další softwarové licence. Růst příjmů softwarových firem tak byl téměř automatický.

Jenže s nástupem umělé inteligence se tento „bezpracný“ model drolí natolik, že se mluví dokonce o „softwarové apokalypse“. Část práce přebírají algoritmy a firmy nenabírají tolik nových pracovníků, některé dokonce propouštějí. A začaly přehodnocovat, kolik softwaru vlastně potřebují. „Byli jsme zvyklí, že firma nakoupí sto licencí a najednou jich potřebují třeba deset. Zbytek práce udělá AI,“ vysvětluje analytička Anna Píchová v podcastu Ve vatě.

Pro softwarové firmy je to značný zásah do jejich cash flow. I proto dnes sektor čelí prudkému akciovému výprodeji. Od začátku roku ztratil až pětinu hodnoty a od loňského maxima dokonce skoro třetinu. Éra, kdy stačilo zavřít oči, koupit akcie jakékoli softwarové firmy a stabilně vydělávat, je podle Píchové u konce. Dnes už je podle ní nutné mnohem pečlivěji vybírat.

Výprodeje zasáhly prakticky celý sektor - jak menší hráče, tak technologické giganty. Poklesům se nevyhnuly ani velké společnosti jako Microsoft, Oracle či Meta. Obavy, že AI postupně „zabije“ veškerý software, ale analytička mírní. „Já si nemyslím, že to bude úplně možné u všech softwarů,“ říká. Přímé nahrazení podle ní hrozí spíše u jednodušších aplikací.

Nejvíc to odnášejí firmy zaměřené na produktivitu nebo jednoduché aplikace. Píchová zmiňuje příklady firem jako Atlassian nebo GitLab.

U složitých podnikových systémů, jako je třeba SAP, ale podle Anny Píchové nahrazení AI zatím nehrozí. Systémy SAP jsou mozkem tisíců firem, řeší jim daně, mzdy, výrobu nebo sklady. „Už jsou tak moc prorostlé těmi firmami, že by firma musela zmigrovat všechna data, a to je nepředstavitelné.“ Přechod na AI by pro ně byl nejen drahý, ale i riskantní.

A je tu ještě jeden podstatný faktor: lidé. „Lidé mají vytvořený návyk a ten se těžko mění,“ připomíná. I když AI nabízí nové možnosti, ne každý uživatel chce opustit známé prostředí aplikací.

Další tlak na producenty softwaru přichází ze strany investic. Velké technologické firmy masivně navyšují kapitálové výdaje na infrastrukturu pro AI, tedy datová centra, čipy a výpočetní výkon. „Ani ty nejbláznivější odhady v té době nebyly, že by v letošním roce plánovaly utratit 600 miliard dolarů,“ upozorňuje analytička. Toto odvětví nikdy nebylo zvyklé hodně utrácet, s umělou inteligencí je na kapitál čím dál náročnější.

Pro investory to znamená zásadní změnu. Dříve bylo relativně snadné odhadnout budoucí zisky, dnes je návratnost těchto obřích investic nejistá. „To je taková ta největší hádanka, kterou teď investoři řeší,“ shrnuje Píchová.

Zároveň dochází k přesunu kapitálu. Peníze odtékají ze softwaru do jiných sektorů. „Hitem letošního roku je energetika, ropa,“ říká analytička. V prostředí vyšší nejistoty hledají investoři bezpečnější přístavy.

Navzdory negativnímu sentimentu ale Píchová softwarový sektor úplně neodepisuje. Naopak upozorňuje, že právě prudké poklesy můžou vytvářet příležitosti. „Určitě je to sektor k nákupu, ale spíš bych byla opatrnější,“ doporučuje. Klíčem je podle ní selekce a důkladná analýza jednotlivých firem.

Zásadní je také změnit optiku. Investoři by se podle ní neměli spoléhat na minulost ani na to, že trh opět dosáhne dřívějších valuací firem. „Ta doba se nemusí vrátit,“ varuje.