„Včera bylo pozdě.“ Experti radí, kam rychle dát peníze ze spořicích účtů

Češi mají stále nejvíc peněz na běžných účtech. Bilion korun, který leží na spořicích účtech, začíná erodovat. Exbankéř Lubor Žalman a ekonom Dominik Stroukal říkají, že bez akcií to nepůjde.

1,5 bilionu korun na běžných účtech. Jeden bilion na těch spořicích a jeden bilion na termínovaných. Třebaže vysoká inflace posledních let spořící Čechy vyškolila, podle expertů nedostatečně.

„Jenom málo lidí pochopilo, že cesta ke spokojenému finančnímu stáří vede spíš přes cenné papíry než přes banky. Když jsem byl v bance, tak jsem tenhle fenomén měl rád. Teď, když jsem na druhé straně, tak to rád nemám. Je to iracionální,“ říká Lubor Žalman, zakladatel Encor Wealth Management, dříve šéf Raiffeisenbank.

Čas vyskočit ze spořicích účtů kvůli poklesu sazeb už dávno nastal, míní Žalman, ale už včera bylo pozdě, podotýká. „My jsme říkali před rokem a půl klientům, že je čas opustit spořicí účty a repofondy a přesunout peníze do dluhopisů, že nastává doba dluhopisová. Teď už jim říkáme, doba dluhopisová skončila, bez akcií a komodit to nepůjde.“

Jenže Češi jsou stále co do způsobu uložení peněz velmi konzervativní. „Z dotazníků vychází, že u nás lidé přesun peněz z běžného účtu na spořicí účet považují za investování,“ říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity.

Podle Žalmana je to o mentalitě. „Na světě existují dvě kultury, jedna je investiční a jedna je spořicí, většinou v těch anglosaských zemích si lidé půjčují a investují, kdežto v německy mluvících zemích spoří. A my jsme jednoznačně německá kultura.“

Pokles sazeb začal v Česku loni v prosinci, ale další klesání už nebude tak rychlé, jak se čekalo, domnívá se Stroukal. „Přece jenom nám pořád ještě probublává inflace ze služeb. Pokles sazeb asi nepůjde v kadenci, na kterou jsme si teď začali pomalu zvykat. Ale v horizontu jednoho roku se dostaneme někam na 3,5 procenta.“ avizuje.

I vývoj sazeb v USA a eurozóně je otázkou. „Co se týče jak amerických, tak eurových sazeb, kdoví, jestli ten pokles vůbec přijde. Kdoví, jestli není za námi. Krátkodobé úrokové sazby jsou ve Spojených státech dneska pořád ještě vyšší než ty dlouhodobé a je to snad nejdelší období v historii, kdy je tam tzv. invertovaná úroková křivka. Tohle většinou indikuje recesi,“ říká Lubor Žalman.

Úroky na českých „spořácích“ zareagovaly na pokles sazeb okamžitě poklesem. „Některé banky dokonce už avizovaly, že na nich zautomatizovaly pokles sazeb. Jak bude padat reposazba, tak okamžitě s tím budou sazby spořicích účtů padat dolů,“ zmiňuje Dominik Stroukal.

Na trhu spořicích účtů jsou i výjimky. Část bank se snaží zuby nehty úroky držet, nechtějí přijít o klienty. „Kupují si trh. Pro menší banky je to akviziční strategie. To je rozhodnutí, které dělá víc marketingové než finanční oddělení,“ konstatuje Stroukal.

Nová Partners Banka láká klienty na 5,06 procenta, bez limitů. Trinity Bank nabízí 5,58 procenta pro nové klienty se vklady do 250 000 Kč. Banka VÚB nabízí nejlepší úročení za 5,45 procenta. Z velkých bank nabízejí nejlepší úroky Unicredit Bank a ČSOB, při splnění určitých podmínek pět procent.

Právě nejrůznější podmínky dokážou úročení dost proměnit. „Na jednom z účtů, který mám, je jedna z podmínek, že se úročí ta nejnižší úložka, kterou tam člověk má v daném kvartálu. Takže kdo si tam pošle nejdřív 5000, pak dalších 100 tisíc, tak se jim zúročí jen těch pět,“ říká Stroukal.

Za rok odteď však budou úroky na „spořácích“ výrazně níž. Zhruba jedno procento pod základní úrokovou sazbou ČNB. Ta bude podle prognózy za rok 3,4 procenta, úroky na spořicích účtech lze tedy čekat kolem 2,5 procenta.

Ještě níže budou úroky termínovaných účtů. Přesto je výhodnější přesunout peníze tam, protože tam úroky zafixují. „Je to zdánlivě nelogické, protože nabídnou nižší sazbu, jenže nám ji celých třeba příštích dvanáct měsíců zachovají. To ten spořicí účet může zítra nést třeba klidně o procento méně,“ upozorňuje Žalman.

Zatím nejlepší úrok na termínovaném kontu nabízí banka Creditas –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 5,30 procenta při minimálním vkladu 5000 Kč. Unicredit Bank nabízí pět procent s minimálním vkladem 30 000 Kč.

Repofondy, které svým výnosem po odečtení poplatku kopírují dvoutýdenní reposazbu ČNB, byly podle Lubora Žalmana rozumnou alternativou, když se bankám nechtělo zvedat úroky na spořicích a termínovaných účtech. Teď už tak výhodné nejsou, přesto pro superkonzervativní střadatele smysl dávají. „Kdo chce velmi, velmi konzervativně peníze uložit, tak repofond je lepší než termíňák, protože má vyšší likviditu, mohu z něj vystoupit denně,“ říká Žalman.

Výnosy na dluhopisech klesají a budou klesat. Za posledních 12 měsíců nesly něco přes 10 procent, říká Lubor Žalman. Za rok by se výnos mohl pohybovat kolem šesti procent. To je citelný pokles, ovšem inflaci překonají bez problémů, míní investor.

Loni Češi na dluhopisy slyšeli. Podle statistiky Asociace pro kapitálový trh zaznamenaly dluhopisové fondy největší nárůst majetku, konkrétně o 41,5 miliardy korun. Následovaly fondy akciové, které rostly o 24 miliard. Za konzervativní investici nelze považovat investice do firemních bondů.