Stát by měl zasáhnout proti věrnostním kartičkám řetězců, vyzývá ekonomka

Česko bylo i vloni ve slevách šampionem Evropy. Omezit je by poškodilo kupující, říká ekonomka Jana Matesová. Stát by podle ní měl naopak zasáhnout proti věrnostním kartičkám řetězců. Proti vysokým cenám může pomoci bojkot, tvrdí.

Balkán zasáhla vlna bojkotů mířících na obchodní řetězce kvůli údajně neúměrně vysokým cenám. Protest začal v Chorvatsku, odkud se rychle rozšířil do Černé Hory a Srbska. Některé dny se supermarketům kvůli bojkotu snížil obrat o 40 až 50 %.

„Bojkot funguje, ale nějaké základní věci někde nakoupit musíte. Pořád platí, že kupuju jenom to, kde mi cena přijde férová, a opravdu jen to, co nejnutněji potřebuju. A počkám si,“ radí spotřebitelům ekonomka Jana Matesová.

V Chorvatsku situace vyústila v to, že tamní vláda rozšířila seznam potravin, které mají cenové stropy. Jde mimo jiné o chleba, mléko, máslo, těstoviny nebo prášek na prádlo. „Chorvatští obchodníci strašně zneužili přijetí eura k tomu, aby při přepočtu cen vystřelili ceny nahoru, zejména v turistických centrech. Tohle není vlastnost zavedení eura. Ochrana hospodářské soutěže, která měla zasáhnout, tak nezasáhla,“ popisuje Matesová v podcastu Ve vatě.

Bojkot drahých potravin jsme v menší míře a neorganizovaný viděli i v Česku. „Když na začátku roku 2022 - ještě před agresí Ruska proti Ukrajině - vystřelili obchodníci lednové ceny základních potravin nahoru, lidé se časem naučili dokupovat jen to, co zrovna nutně potřebovali. A obchodníci začali více a více zboží dávat do slev,“ připomíná ekonomka.

Ve slevách potravin a drogistického zboží je Česko evropským rekordmanem. I loni se prodalo v akcích nejvíce zboží z celé Evropy, zhruba dvě třetiny, uvedla pro podcast Ve vatě Romana Duníková, komerční ředitelka marketingové společnosti NielsenIQ, která pravidelně slevy monitoruje.

Trend každoročního navyšování slevových akcí se ale podle posledního šetření zastavil na 64% podílu. Podle Matesové to souvisí s odezněním inflační vlny. „Předběžný odhad inflace za leden je na úrovni 2,8 %. Už nejsme na dvouciferných číslech. Tehdy lidé kupovali to, co si mohli dovolit, a to bylo pro velikou škálu českých domácností včetně střední třídy to, co bylo ve slevách.“

Některé státy slevy regulují. Slevové akce jsou povoleny například jenom v některých obdobích roku, nebo se ve slevách smí prodávat jen omezený podíl zboží. „Od toho se postupně upouští. Ukazuje se, že se to obrací proti spotřebiteli. To není cesta, jak učinit ceny nižší, ale vyšší. Pro prodejce to taky není dobré. Potřebují si uvolňovat sklady od toho, kde třeba nastřelili cenu moc vysoko, zejména když je to kazivé zboží,“ myslí si Jana Matesová.

Vysoký podíl slev podle ekonomky, která dříve Česko zastupovala při Světové bance, nevadí, pokud jsou splněny tři podmínky. „Jakékoliv množství slev nevadí za podmínky, že v nich není klamavá soutěž, že v nich není diskriminace a že v té zemi dobře funguje ochrana proti zneužívání tržní síly. Čili to, že dobře funguje antimonopolní zákonodárství a antimonopolní úřad,“ vypočítává Jana Matesová.

Ve všech třech požadavcích ale Česko podle ekonomky pokulhává. Několik řetězců dostalo v posledním čtvrtletí loňska pokuty za falešné slevy. Penny Market obdržel jedenáct pokut v celkové výši 2,2 milionu korun, Billa šest pokut za 1,6 milionu korun a Albert pět pokut v hodnotě 1,1 milionu korun.

V kontextu tržeb řetězců, které dosahují středních desítek miliard ročně, jde o bagatelní částky. Žebříčku tržeb už několik let kraluje diskontní řetězec Lidl, druhou příčku zaujímá Kaufland, patřící rovněž do skupiny Schwarz. Třetí místo obsadila společnost Albert.

Podle Jany Matesové se obchodníkům vyplatí zákazníky klamat dál. „Dokud ty pokuty nebudou řádově vyšší aspoň o jeden řád, bude se to dít dál. Možná i přesto.“

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle ekonomky v kontrole supermarketů selhává. Trh je v tuzemsku velmi koncentrovaný. Ovládají ho dvě skupiny. Schwarz Gruppe, pod kterou spadá Lidl a Kaufland, mají dohromady zhruba polovinu trhu a skupina Rewe, která vlastní Billu a Penny.

Ekonomka Ilona Švihlíková před časem na Prima CNN uvedla, že „Česko je prolezlé kartelovými dohodami“. To podle Jany Matesové nelze prokázat. „Z českého trhu máme spoustu signálů, že implicitní koordinace tam je. Nedostanete ale nikde přepis telefonního hovoru nebo dokumenty, kde se obchodníci domlouvají na spolupráci,“ domnívá se.

ÚOHS šetřil v roce 2023 i situaci mezi producenty kuřecího masa, mléka nebo vajec. Ani tam na kartely nepřišel. Konstatoval, že přes oligopol v těchto sektorech konkurence funguje a k neúměrnému navyšování marží nedochází.

Třetím problémem slevového šílenství jsou podle Jany Matesové věrnostní karty, respektive aplikace řetězců. Stát by měl proti způsobu jejich používání v Česku zasáhnout, má za to ekonomka.

Podle ekonomky řada lidí netuší, jaké údaje řetězci výměnou za věrnostní karty poskytuje. „Je potřeba, aby všichni, kdo tam nakupují, věděli, že ta kartička není zadarmo, že za ni platí obrovským rozsahem svých osobních informací. Speciálně když máte kartičku v telefonní aplikaci, platíte informacemi o tom, kde se pohybujete, s kým se pohybujete,“ tvrdí Matesová

Redakce SZ Byznys oslovila řetězce, aby popsaly, jak data využívají. Například Tesco se hájí, že s daty zákazníků nakládá odpovědně a vždy v souladu s platnou legislativou. Veškeré informace o zpracování údajů jsou transparentně popsány na našem webu, což vylučuje zmíněné sledování pohybu zákazníků, uvedla mluvčí Tesca Iva Pavlousková.

„Ochrana osobních údajů je pro nás absolutní prioritou. Dodržujeme přísná bezpečnostní opatření a nezpracováváme žádné osobní údaje zvláštní kategorie. Analyzujeme pouze nákupní zvyklosti, na jejichž základě jim doručujeme relevantní a personalizované nabídky. “