Šest finančních zvyků exbankéře. Lidé bděte, kde vám utíkají peníze

Všeobecná drahota odkryla rezervy ve financích českých rodin. Ty nyní hledají, jak optimalizovat náklady. Jaké finanční zvyklosti ale dodržuje bývalý šéf banky, nyní investor Lubor Žalman?

Přečtěte si jeho rady, které zaznívají v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě. Poslechnout si ho můžete v přehrávači v úvodu článku.

Finanční guruové často tvrdí, že základ je utratit méně, než vyděláte. Lubor Žalman, partner ve fondu EnCor Wealth, který se zaměřuje výhradně na majetné klienty, zastává opačný princip. Když se peněz nedostává, zvyšte příjmy.

Cesta podle něj vede přes lépe ohodnocenou práci, případně do druhého zaměstnání či na brigádu. Není to samozřejmě řešení pro každého a ani není bezbolestné.

„Energie je jen jedna. Když ji použiju na kariéru a vydělávání peněz, tak chybí někde jinde. Jsem vystudovaný fyzik, zákon o zachování energie platí i tady,“ říká Žalman.

Svým dcerám i mladým posluchačům vzkazuje, ať se prozatím nízkým příjmem nestresují.

„Taky jsme začínal za tisíc korun měsíčně, nic jsem si nemohl dovolit. Dneska se to nezdá, ale příjem vám poroste, nebojte si vzít hypotéku,“ dodává.

Udělat dělící čáru mezi věcmi, které člověk potřebuje a které si pouze přeje, je těžké. Občas proto funguje si život bez konkrétního benefitu – bez placené televize, ranní kávy po cestě do práce – prostě vyzkoušet.

„Netflix nestojí 12 dolarů měsíčně, ale 15 hodin života každý měsíc. Hamburger nestojí 4 dolary, ale 10 let života, o které umřete dřív,“ říká Žalman.

Novinář americké CNBC, který 5 let popisoval životy 225 miliardářů, zjistil, že řada z nich žije velmi skromně. Třeba investor Warren Buffet bydlí stále ještě v domě, který si koupil v roce 1958. A iPhone si pořídil až před dvěma lety.

„Přišel jsem na to, že spousta věcí, které stojí hodně peněz, mi kvalitu života zhoršují. Třeba drahá auta. Říká se, chceš-li být bohatý, nepořizuj si třetí nemovitost, druhou ženu a první jachtu,“ glosuje Lubor Žalman.

Přestože jsou Češi spořivé nátury, zvyk odkládat pravidelně to, co nespotřebujeme, nemáme podle exbankéře stále ve svém DNA.

„My si myslíme, že se stát o nás postará, ale to nevyjde. Ta čísla tam nejsou, musíme se začít starat sami o sebe. Nespoléhat na státní důchod. Mladí lidé, kteří půjdou do důchodu za 30 let, ho budou mít směšný,“ připomíná Žalman.

Kolik peněz by měl člověk odkládat stranou? Američané razí teorii, že 50 % čistých příjmů má jít na nezbytnosti typu energie, nájem, potraviny, doprava. 30 % na radosti jako jsou restaurace, sport, kultura. A ze zbylých 20 % mít část jako rezervu a část spořit či investovat.

Podle Žalmana ale univerzální kouzelný poměr neexistuje. „Odkládat všechno, co nepotřebuju. Co s těmi penězi mám dělat? Nenechám to přece v bance na běžném účtu,“ tvrdí. 

„Udělejte si statistiku, kolik jste za posledních 12 měsíců měsíčně utratili a za co. Zbavte se výdajů, které nedávají smysl. A na ten zbytek zadejte trvalý příkaz a spořte ho či investujte,“ radí.

U investic i spoření je zásadní pravidelnost a disciplína. „Když přijdou propady trhu, část investorů se vždycky lekne a své peníze vybere. Jenže tak můžou prošvihnout hvězdné momenty akciových trhů,“ říká Žalman.

„Být trvale zainvestovaný a neřešit, jestli trh klesl, nebo šel nahoru. Kdo si myslí, že trhy přechytračí, tak zrovna za 3 týdny začnou růst nahoru,“ tvrdí.

„S internetovým bankovnictvím je snazší mít přehled o tom, kolik peněz kam člověk posílá. Přesto některé zbytečné platby či poplatky mohou protéct mezi prsty, nezapomínejte proto na pravidelnou inventuru konta,“ radí Žalman.

Takovou zbytečnou platbou může být třeba poplatek u investičních fondů. Ten klienti často neřeší, dokud jejich portoflia rostou na hodnotě. Jenže mezi poplatkem 1 a 2 % je v delším čase diametrální rozdíl. I pouhé procento rozdílu na poplatcích vás v součtu, pokud investujete dlouhodobě, může připravit i o statisíce.

„Lidé bděte, jako jste byli bdělí kolem bankovních poplatků,“ apeluje investor Žalman. Zatímco bankovní poplatky nakonec konkurence téměř vymýtila, u investic se to nedaří.

„Zdálo se, že jsme národ citlivý na poplatky, ale nevidím, že by to fungovalo u investic. Tam jsou poplatky mnohem hůř vidět,“ míní Žalman.

A na konec pravidlo, které by mělo stát hned v úvodu. Zbavte se dluhů. Dluhy není myšlena třeba hypotéka na bydlení, ale dluhy na spotřebu. Teprve pak dává lidem smysl tvořit rezervní peníze, spořit či investovat.

„Úroky které platí, mu odsávají strašně moc z měsíčního rozpočtu. Konsolidujte, snižte si úroky. Je to v tu chvíli lepší než veškeré spoření,“ říká Žalman.