„Jsme teprve v počátcích,“ říká expert o krachu bank

Američané vytáhli za poslední rok bilion dolarů z menších bank. Půlku z nich nalili do fondů peněžního trhu. Teď zase platí, že „cash is king“, hotovost vládne, míní i investor Daniel Gladiš.

Pády amerických bank svět znervózněly, recese je opět o něco blíž a hotovost se počítá.

„Za poslední rok a něco, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, odtekl z menších a středně velkých amerických bank jeden bilion dolarů bankovních vkladů, kterých je jinak celkem 17 bilionů,“ popisuje Daniel Gladiš, šéf fondu Vltava Fund SICAV, v podcastu Ve vatě.

Půlku Američané přemístili do největších bank, půlka odtekla do tzv. fondů peněžního trhu.

Tyto fondy fungují i v Česku a nabývají teď na atraktivitě. V dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, výnosem nijak neoslňovaly. S vysokými sazbami a s nervozitou kolem likvidity bank se však podle Gladiše vracejí do hry.

Do čeho investují zmíněné fondy peněžního trhu? Především do krátkodobých státních cenných papírů, se splatností do jednoho roku, kterým se říká pokladniční poukázky, a také do bankovních vkladů. U těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. „Fondy peněžního trhu se teď pohybují výnosy kolem šesti procent, což může ve srovnání s dluhopisy a akciemi působit dost atraktivně,“ míní investor.

Podle Gladiše obstojí fondy peněžního trhu i ve srovnání s jinými konzervativními způsoby uložení úspor, jako jsou spořicí či termínované účty, z nichž ty nejvýkonnější v Česku nabízejí obdobný výnos.

Analýza renomované americké banky J.P. Morgan má za to, že peníze z menších bank odtékají i proto, že tam vklady střadatelů stále úročí jen nedostatečně. „Banky nepromítly růst úrokových sazeb do úroků na vkladech. Ony to udělat mohou, ale to by bylo výrazně na úkor jejich ziskovosti,“ myslí si zakladatel fondu Vltava Fund Gladiš.

Vybrat peníze z fondu peněžního trhu lze kdykoli, z výnosu se neplatí daň, pokud fond člověk drží tři roky.

Navíc jsou to peníze, které stojí mimo bankovní trh, což je podle experta podcastu Ve vatě výhoda i proto, že s kolapsem Silicon Valley Bank či švýcarské Credit Suisse krachy bank nekončí.

„Myslím, že to jsou první vlaštovky a že stresující prostředí začne nabírat na síle. Jsme teprve v počátcích. Centrální banky deklarují, že sazby budou zvyšovat, že jsou odhodlané je držet vysoko, dokud inflace neklesne,“ míní Gladiš.

Sazby začali centrální bankéři zvyšovat po 14 letech takřka nulových úroků. To je podle Daniela Gladiše stresující pro banky, firmy i domácnosti. Komerční banky podle něj přiškrtí poskytování úvěrů.

„Bude se to týkat i Evropy. Budou dávat méně úvěrů, které budou hůře dostupné a budou dražší. Pokud banky čelí likvidním a kapitálovým problémům, tak jedna z cest, jak si ulevit, je omezit množství úvěrů, protože je zatěžují,“ predikuje investor s tím, že dopady pocítíme za několik měsíců či kvartálů.

Že přijde recese, je proto teď pravděpodobnější, myslí si zakladatel Vltava Fund: „Riziko recese se výrazně zvýšilo. Ekonomický růst je totiž podmíněn úvěrovou expanzí. Dostupností úvěrů, zvyšujícím se objemem, přiměřenou cenou.“

Příchod recese avizují i tenčí zisky firem. Trhy však nižší výkon korporací zatím moc nereflektují. 

„Zisky amerických firem z indexu S&P 500 už klesají několik čtvrtletí v řadě a čím dál tím víc klesat budou. Zatímco trh se motá kolem svého historického maxima, možná se dívá rok a půl dopředu a věří, že zisky zase porostou. Tomu já ale moc nevěřím,“ řekl Gladiš.

Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu článku.

Aktualizace: v článku jsme upravili informaci o danění zisku při výběru peněz z fondu