Kreditce se vyhněte obloukem, i když není na složenky

Tisícikoruny na energie, jídlo nebo splátku úvěru můžou teď chybět i v solventních rodinách. Banky lákají na „snadnou“ cestu, jak díry v rozpočtu zalátat. Kreditní karta ani kontokorent se na to ale nehodí.

„Přibývá lidí, kteří si kreditku nebo kontokorent berou. Nebude to výhodné pro vás, ale pro banku. Hrozí dluhová spirála,“ říká expertka na finance Martina Bacíková v podcastu Ve vatě.

Češi často netuší, jaká jsou pravidla těchto úvěrových produktů, což zakladatelka Institutu pro ekonomické vzdělávání dokládá na osobním příkladu.

„Museli vědět, že je mi čerstvě 19. Třikrát jsem v bance kreditku odmítla a počtvrté jsem řekla, tak mi ji teda zařiďte. Nic moc jsem o ní nevěděla. Používala jsem ji na střídačku s debetní kartou. Až po půl roce jsem si všimla, že mi každý měsíc odchází tři tisíce. Zjistila jsem, že dlužím 40 tisíc,“ vypráví Bacíková vlastní zkušenost, která ji nasměrovala k finančnímu vzdělávání.

Na první pohled vypadají kreditní i klasická debetní karta, kterou má každý v peněžence, stejně. Jenže u kreditky nedisponujete vlastními penězi, ale půjčenými. Je to úvěr. Každá koruna patří bance. Můžete nakupovat i tehdy, když vlastní peníze na účtu nemáte.

Banky lákají na nejrůznější cashbacky a bonusy, ale v součtu s vysokými poplatky a úroky, se podle Bacíkové kreditka nikdy nevyplatí. Ani jako poslední záchrana.

„Kreditní kartu statisticky nedoporučuju nikomu. Lidé si myslí: já nejsem součástí statistiky, já jsem ta výjimka, která na tom bude vydělávat. Na to marketing spoléhá. Banky to ale mají velmi dobře spočítané. Nebude to výhodné pro vás, ale pro tu banku,“ říká expertka.

Kreditní karty mají sice bezúročné období, kdy za transakce neplatíte žádné úroky. Zpravidla měsíc až dva. Kdo zvládne splatit do termínu, neplatí na úrocích ani korunu. Jenže při častějších nákupech je snadné ztratit přehled. Pak klienta „sejme“ vysoký úrok, často kolem 20 %, s poplatky se RPSN (roční procentní sazba nákladů) lehce vyšplhá i k 25 %. Nezřídka platíte i stovku měsíčně jen za to, že kartu máte.

Optimálním řešením v nouzi kreditní karta není. Stejně tak kontokorent, tedy povolený debet. Jde totiž o velmi nevýhodný produkt. U kontokorentu není na rozdíl od kreditní karty bezúročné období. Vysoký úrok platíte za každý den, kdy jste v mínusu.

„Je to zdaleka ten nejdražší bankovní úvěr, který můžete sehnat. Tedy na normálním trhu, když jste nějak rozumně bonitní. Je kontokorent, pak dlouho nic a o deset procent levnější je spotřební úvěr. Na spotřebák si můžete půjčit za 10 %, tak bych spíš zvážila ten než kontokorent,“ říká Bacíková.

Kontokorent je jako záchrana v nouzi skutečnou tou poslední možností, míní odbornice na finanční gramotnost.

„Je to poslední možnost, když nebude mít na jídlo a na bydlení. Rozhodně ne na televizi, na dovolenou nebo kroužky dětí. Ideální je mít rezervu na šest měsíců a být na ty situace připravený. A hodně se uskromnit,“ dodává.

V čem je nebezpečný leasing a prodej spotřebního zboží na splátky? A v čem studentský účet? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.