Nemusí hned krást. Ekonom vysvětluje, proč může být platba kartou drahá

Zatímco zhruba milion Čechů stále nemá bankovní účet, ekonom Dominik Stroukal už dva roky platí čipem voperovaným v ruce. Budoucnost placení ale vidí jinak. Do dvaceti let se podle něj rozšíří platby otiskem prstu či duhovky.

Dominik Stroukal má v těle dva NFC čipy. Jeden slouží k převodu bitcoinů, druhý nahrazuje klasickou platební kartu.

„Tím prvním jsem už od roku 2016 platil bitcoinem, to tam ještě neuměli narvat kartu. S tím přišel až v roce 2021 jeden Polák s jedním kyborgem, tak jsem se hned přihlásil a nechal jsem si to tam šoupnout. Byl jsem jeden z prvních,“ říká nadšenec do fintechu.

Praktické to však podle něj moc není. „Čip je pod docela velkou vrstvou kůže, takže často musím terminál hladit půl minuty, než najdu ten správný bod, kde to pípne,“ vysvětluje.  Při částkách nad 500 korun musí zadávat PIN, stejně jako u klasických plateb kartou.

Exoticky si Stroukal nepřipadá: „Není to taková divočina. Je to technologie, kterou mají dneska u nás v sobě i psi. Takže to není taková exotika, že jsem kyborg.“

Budoucnost placení však podle něj implantované čipy nejsou. Do deseti až dvaceti let se podle něj ovšem rozšíří možnost placení biometrikou. Otiskem prstu nebo skenem oční duhovky.

„Problém s biometrikou je ten, že když mi někdo sebere kartu anebo zjistí PIN, tak se to dá změnit. Ale když mi někdo sebere v databázi otisk prstu, tak už ho použít nemůžu. Je to pohodlné, pohodlnější než čip v ruce, člověk si nechce nechat vrtat do ruky, ale riskuje to, že se nepodaří uhlídat jeho data,“ obává se ekonom z Metropolitní univerzity Praha.

Obchodníky, kteří kvůli poplatkům odmítají akceptovat platby kartou, Stroukal přes svou lásku k moderním platebním technologiím chápe. Zvlášť v situaci, kdy má třeba marži čtyři procenta a dvě by měl odevzdat kvůli terminálu. V takovém případě je podle něj logické, že si raději zvýší zisk, i když přijde o pár procent zákazníků.

Možnost platit bezhotovostně si ale podle Stroukala klienti stejně časem vynutí.

„Zákazník je vždycky ten, kdo vyhraje. Obchodníci se budou muset přizpůsobit. Akorát by mi vadilo v tuhletu chvíli přikazovat platby kartou lidem, kteří k jejich odmítání fakt nemusí mít jenom nelegální důvody,“ dodává.

Trend je ovšem jasný. Letos v květnu přijímalo karty 67 procent gastro podniků, v roce 2022 to přitom bylo 54 procent a před covidem jenom 26 procent, vyplynulo z průzkumu poskytovatele pokladních systémů Dotykačka. Přesto má Česko podle Stroukala stále vysoký podíl hotovosti na peněžní zásobě.

„Když sečteme naše peníze uložené na běžných účtech a hotovost a podíváme se, jaký podíl z toho má hotovost, tak tam jsme někde na 15 procentech. Když k tomu započítáme i termínované vklady s nějakou dvouletou výpovědní lhůtou, tak jsme na nějakých 10 procentech,“ říká Stroukal.

Jaká je budoucnost placení? Poslechněte si celou epizodu podcastu Ve vatě v přehrávači v úvodu článku.