Kupte si rohlík na dluh, nabízejí firmy. Cesta do pekla, varuje expert

V divoké době lidé hledají další zdroje peněz. V e-shopech je častěji po ruce svůdné tlačítko Kup teď, zaplať později. „Problém je, že už slouží i k placení základních věcí,“ říká ekonom Stroukal.

Služba „buy now, pay later“ míří na naši první signální: nakupujeme rádi, platíme neradi.

„Chceme absolutní uspokojení hned a chceme za to neplatit. Nejvíc bolí platit cash. Bankovku po bankovce, minci po minci vyskládat na pokladnu. Karta už je lepší. A ještě lepší je, když to jsou cizí peníze. To se bolest odloží do budoucna,“ míní ekonom Dominik Stroukal.

Zatímco starší generace zůstává u úvěrů spotřebního charakteru, jako jsou kreditní karty, mladí se odložených plateb nebojí. Z dat pěti největších amerických společností vyplynulo, že jejich klienty jsou hlavně mileniálové.

Na co lidé odložené platby používají, se v čase vysoké inflace a všeobecné drahoty mění. „Dřív to byly věci, které jsou zbytné, třeba beauty segment nebo oblečení. Teď ale pomocí těchto služeb začali nakupovat běžné věci. V horších časech, kdy mají lidé hluboko do kapsy, hledají prostředky, jak zaplatit základní věci. Potraviny, energie,“ přidává Stroukal poznatky z amerického trhu.

Nakupovat přes BNPL (buy now, pay later) tlačítka oblečení, které je nutné vyzkoušet a nepadnoucí vrátit, typicky u prádla, považuje Stroukal za užitečné. Nakupovat takhle potraviny má ale za nebezpečné. „Za týden si musím koupit další potraviny a pak další a není vidina toho, že to splatím. To bych musel vyhrát v loterii.“

I proto začínají být poskytovatelé odložených plateb přísnější v tom, komu půjčí. Ačkoli zákon odloženou platbu nebere jako klasickou půjčku – spotřebitelský úvěr a  poskytovatelé nepodléhají stejným pravidlům jako ostatní úvěrové společnosti, své klienty si prověřují. Dříve se dívali jen do základních registrů, dnes koukají už i na účty.

A není divu. „Zjišťují, že na konci ti lidi neplatí a firmy se kvůli tomu dostávají do minusu. Ztráty z nesplácení jsou obrovské,“ vysvětluje ekonom.

Přitom hříšníci, kteří se se splátkou opozdí, jsou to, na čem nejvíc vydělávají. „Největší část příjmů jsou procenta, když si člověk odloží platbu tak daleko, že za ni musí zaplatit nějaký úrok,“ říká Stroukal. Zbytek příjmů sektoru tvoří poplatky za jejich služby a platí jim i e-shopy.

To, že má BNPL volnější pravidla než  kreditní karta či spotřebitelský úvěr, má i výhody.

„Banka to nevidí a když si (klient) žádá o hypotéku, může mít bokem odložené platby a nekazí mu to bonitu. To se může hodit. Ale může to být i nevýhoda, klient se může zadlužit víc, než by chtěl,“ varuje ekonom.

Proč mají poskytovatelé odložených plateb lepší časy už za sebou? Proč jim dramaticky spadly valuace? Jak tyto služby používat rozumně?

Poslechněte si celý podcast Ve vatě v přehrávači v úvodu článku.