Nabídka, kterou Češi zatím odmítli. Nové spoření na penzi

Dlouhodobý investiční produkt funguje přes pět měsíců. Jako hlavní výhodu v porovnání s penzijním spořením experti uvádějí, že je o dost flexibilnější. Člověk nemusí posílat peníze na penzi do jednoho podílového fondu, ale může si investice rozložit od spořicího účtu přes dluhopisový či americký indexový fond až po fond na indické akcie.

Taková svoboda výběru není podle investora Mojmíra Zálešáka pro každého. „DIP je vhodnější pro někoho, kdo se investování aktivněji věnuje, kdo má rád pod kontrolou, kam jeho peníze jdou,“ myslí si Zálešák, člen investičního výboru fondu J&T NextGen, ve speciálu podcastu Ve vatě.

Na videozáznam pořadu se lze podívat v úvodu článku.

Na DIP lze také čerpat státní podporu. Nikoli ovšem státní příspěvek, jaký máme u penzijního připojištění, ale klient si může odečíst z daní 48 tisíc korun za rok. Aby nepřišel o daňový odpočet, musí investovat minimálně deset let a peníze vybrat nejdříve v 60 letech. Někteří zaměstnavatelé poskytují na DIP také svůj příspěvek.

O masivním zájmu o dlouhodobý investiční produkt zatím nelze mluvit. Poskytuje ho aktuálně 29 institucí a sjednaly si ho prozatím desítky tisíc lidí.

„Myslela jsem, že to bude trošičku úspěšnější, ale úspěch se moc nedostavuje. Nebylo to moc vysvětleno a představeno. Je to produkt vlády a ta se k tomu vůbec nevyjádřila,“ komentovala Anna Píchová, analytička One Family Office, který spadá pod Havel & Partners.

Někteří střadatelé mají stále v paměti zánik druhého pilíře důchodového systému, který byl zrušen v roce 2016. Byl o něj malý zájem i kvůli tomu, že tehdy opoziční ČSSD jasně dopředu avizovala, že ho zruší – což později ve vládě s ANO také učinila.

Podle Jana Macka, investičního specialisty společnosti Conseq, ale DIP případnou změnu vlády ustojí. „Politika je nevyzpytatelná. Ale DIP už za minulé vlády došel do druhého čtení. Takže to není nic, proti čemu by opozice byla.“

I kdyby dlouhodobý investiční produkt zanikl, lidé podle expertů o peníze nepřijdou. „Zůstane mi majetkový účet u ‚investičky‘ nebo banky, kde mám nakoupené investiční nástroje. Příspěvky už si nebudu dávat do daní, ale předpokládám, že kdyby zanikl DIP, tak zanikne i povinnost vracet načerpané daňové výhody,“ říká Macek.

Klíčové je vybrat si správného poskytovatele DIP. Když si chce klient později převést portfolio jinam, legislativně to jde, ale v praxi to může být složité. „Zprostředkovatelé to samozřejmě nechtějí, takže vás často donutí všechno prodat a jít ‚v cashi‘. Takže začínáte znovu od nuly,“ varuje Macek.

Naopak přesouvat peníze mezi penzijním spořením a DIP nelze. Kdo „penzijko“ opustí před splněním všech podmínek, o státní podporu přijde – i když se přestěhuje do DIP. „Co se týče přestupu mezi podporovanými produkty, to znamená DPS, DIP a životní pojištění, tak tam není žádná spojující linka. Jsou to tři naprosto oddělené produkty, které pojí jenom to, že si lze příspěvky odpočítávat z daní,“ vysvětlil Macek.

Krachu investičních společností by se nebál. „S krachem investičních společností tu naštěstí nemáme zkušenost, ale občas se stane, že se nějaká investiční společnost z českého trhu stáhne. Ale v tom případě se ráda najde jiná společnost, která ty fondy převezme a jede se dál,“ uvedl Ve vatě.

Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, že úspory střadatelů na důchod mohou posloužit k zalátání státního dluhu. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na penzi. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.

Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých  penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.

Taková cesta není podle expertů vyloučená ani v Česku. „Je to jedno z rizik, které nemůžeme ovlivnit, je to něco úplně mimo kontrolu jednotlivce. Ale jestli se to stát může?  Ano, může,“ míní analytička Anna Píchová. Také Jan Macek souhlasí, že možnost „znárodnění“ není v tuzemsku vyloučená… „Hrozí nám velký jaderný konflikt, všechno možné nám hrozí,“ zdůraznil.

Jaká je ideální strategie investování na penzi pro dvacátníky, třicátníky a čtyřicátníky? A jak by k DIP měli přistoupit padesátníci? Poslechněte si celý díl podcastu nebo se podívejte na videozáznam natáčení s posluchači z pražského Vnitroblocku.

Shrnutí článku si můžete poslechnout také v audioverzi. Celý podcast najdete v přehrávači v úvodu článku.