Krach často nastane, když lidstvo staví nejvyšší budovu. A to se teď děje

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.

Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.

Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.

Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.

V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.

Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. 

„Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.

Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.

Po dokončení newyorských „dvojčat“ v roce 1973 tu byla velká ropná krize, po Petronas Towers (1997) nakráčela velká krize do Asie. Dubajská Burdž Chalífa má „na svědomí“ spuštění americké hypoteční krize. Aktuálně je ve výstavbě Jeddah Tower v Saúdské Arábii, která má mít jako vůbec první na světě kilometr do výšky. Nad jejím dokončením ale visí otazník.

Myšlenka, že pýcha lidstva v podobě stavby škrábající se do nebes musí být potrestána recesí, se může zdát tmářská. Ale Lawrencova teorie má ekonomický základ, míní Stroukal.

„Masivní stavby, budované po mnoho let, jsou citlivé na úrokové sazby. Ve chvíli, kdy si půjčuješ za nula, tak se ti nejvyšší budova světa může zdát jako dobrý investiční plán. Když ti sazby vyskočí na desetinásobek, tak to začíná být drahé.“

Pokud by Jeddah Tower v Saúdské Arábii skutečně indikovala další krizi, nemusí být hluboká. Svět se podle Stroukala naučil, jak na případné propíchnutí bubliny reagovat.

„Vlády po covidu se naučily strašně rychle zapnout kurzarbeity, podpory, garantovat půjčky. Centrální banky zase kvantitativní uvolňování,“ míní Stroukal v podcastu Ve vatě.

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.