Deset procent, která zachrání budoucí penzisty před chudobou

Budoucí důchodce čeká při přechodu do penze brutální propad životní úrovně. Státní penze nezaniknou, ale budou činit jen čtvrtinu mzdy. Na důchod je ideální odkládat si sedm až 10 procent výdělku, říká Ve vatě Dominik Stroukal.

Takhle vysoké důchody vzhledem k předchozí mzdě tu nikdy nebyly. Aby systém zvyšující se počet penzistů ustál, začne poměr penze k předchozí hrubé mzdě klesat.

„Dnes je důchod průměrně 44 procent hrubé mzdy. Jsme na vrcholu. To číslo vzhledem k demografickým projekcím začne klesat. Náhradový poměr se bude muset snížit ze 44 na 35 a za pár desítek let to může být klidně 25 procent toho, co berou v hrubém zaměstnanci,“ predikuje v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.

Kdo nebude chtít spadnout s životní úrovní tak radikálně, musí spořit či lépe investovat bokem. „Abychom si dokázali zachovat přibližně stejnou životní úroveň, tak bychom si museli spořit sedm až 10 procent ze současného platu do třetího nebo druhého pilíře, kdybychom ho otevřeli,“ doporučuje Stroukal.

Podle ekonoma si jsou mladší generace budoucích nižších státních penzí od státu vědomy.

„Hodně chodím po středních školách a nenajdeš nikoho, kdo by si myslel, že vyžije jen se státním důchodem. Hledají vlastní cestu, zkoušejí investovat přes různé investiční aplikace,“ všímá si Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.

Počet důchodců bude podle demografických predikcí nejvyšší kolem roku 2059. „Dotkne se to nás všech, ale nejkritičtější skupina jsou naše děti. Děti, které se narodí dnes, tak u nich je téměř stoprocentní, že budou do důchodu přicházet po sedmdesátce,“ myslí si Stroukal, který je členem Národní ekonomické rady vlády.

Vláda Petra Fialy schválila změny v důchodech, které jsou prvním krokem ke stabilizaci důchodového systému. Ten je zpravidla v minusu. Pokud současná či příští vlády nechtějí vybírat dramaticky vyšší daně nebo důchodový účet dotovat na úkor jiných oblastí, třeba školství či zdravotnictví, musí se penze změnit.

„I kdybychom zrušili pět nejmenších ministerstev, našli bychom 200 miliard. Ale naše díra v rozpočtu je každoročně 300 miliard. Zrušili bychom horskou službu a dotace na fotbal a věci, které lidi rušit nechtějí. A stejně bychom zalepili díru na rok, a ne na 50 let. Nebo bychom museli masivně zvýšit daně,“ řekl Stroukal.

„Zatímco dnes ‚vydělávají‘ tři pracující na jednoho penzistu, za 30 let to budou jen dva a později jeden na jednoho,“ tvrdí ekonom. Podle Stroukala to zvýší pnutí mezi generacemi a vytvoří podhoubí pro laciná politická řešení.

„Nejvíc se bojím politického populismu. Někdo toho začne zneužívat. Budeme tu mít přes tři miliony důchodců, což jsou voliči, kterým je hrozně jednoduché jednou změnou přidat, a získat tak hlasy. Už dneska vidíme, že bez důchodců volby nevyhraješ. A bude jich víc, bude nás víc,“ říká Stroukal.

Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu článku.