Deset věcí, které se podle ekonomky stanou příští rok

Česko poroste rychleji než letos. Ekonomiku „nakopne“ růst mezd i předvolební „dárečky“. Ropa a plyn zlevní. Trump může do Ameriky odlákat některé evropské firmy. Co ještě přinese rok 2025, předvídá ekonomka Jana Matesová.

„Žijeme v nejnebezpečnějším prostředí od druhé světové války,“ říká ekonomka Jana Matesová. Ozbrojené konflikty vznikají jeden za druhým. „Mezinárodní trhy to cítí a podle toho se chovají. Ceny se zvýšily o pojistnou část marže a kromě toho jsou všichni v panice a trhy reagují velmi volatilně,“ uvedla v podcastu Ve vatě.

I proto je velmi obtížné cokoli předpovídat. Robustní predikční modely globálních bank přestaly spolehlivě fungovat. Jsou příliš optimistické a pak musí své predikce korigovat. Vycházejí totiž z minulých situací, jenže podle Matesové žijeme v realitě, která tu ještě nikdy nebyla.

Funkční predikce budeme mít zase až za pár let, až budou zajeté nové modely, varuje Matesová. Jaké předpovědi má tedy bývalá zástupkyně Česka při Světové bance pro světovou i tuzemskou ekonomiku pro příští rok?

České HDP rostlo letos jednoprocentním tempem. Příští rok to bude více, hlásí Jana Matesová. „Porosteme mezi 1,5 a dvěma procenty, možná blíž k tomu 1,5, protože mezinárodní omezení jsou pořád silná a v české ekonomice nedošlo ke změně ekonomického modelu.“

Růst potáhne nahoru i zvyšování mezd, hlavně ve veřejném sektoru. „Je to předvolební rok, budou se rozdávat balíčky. Je otázka, jak dlouho vláda vydrží odolávat tlaku státních zaměstnanců na zvyšování mezd. To může na rok dva zvýšit ekonomický růst, ale pak to tu ekonomiku doběhne,“ varuje Jana Matesová.

I v soukromém sektoru rostou, díky nižší inflaci, konečně reálné mzdy. Příští rok bude trend pokračovat. „Vypadá to, že průměrný růst mezd v soukromém sektoru by mohl být zhruba 4,5 procenta za letošek a v příštím roce se to teda samozřejmě může projevit větším optimismem.“

Spotřeba roste, ale preference lidí se mění, což bude pokračovat i napřesrok. „Lidé dávají přednost službám a zážitkům spíše než hromadění zboží, což vidíme třeba na poklesu tržeb u oděvu, obuvi,“ všímá si Jana Matesová.

Inflace v tuzemsku už sice není dvojciferná, ale pořád ještě nemůžeme být úplně klidní. I příští rok ji bude rozdmýchávat spousta inflačních tlaků. „Mzdový tlak zejména ve službách, kde se mzdy utrhly úplně ze řetězu,“ podotkla ekonomka Matesová.

Ještě větší jsou inflační tlaky v globálním prostředí. „Západní svět si uvědomil, že se musí o svou obranu starat mnohem víc než v minulosti a ono zvyšování obranného průmyslu na úkor třeba spotřebního je samo o sobě inflačním tlakem,“ míní ekonomka.

Dalším inflačním tlakem je i znovuzvolený americký prezident Donald Trump, respektive jeho ekonomické předvolební sliby. Cíl Trumpovy administrativy snížit daně a za každou novou regulaci odstranit deset stávajících bude lákadlem i pro evropské společnosti.

„Americká byrokracie pro firmy je maličká, nepatrná proti evropské, a jestli ji Trump ještě dál sníží, tak to bude další evropské firmy lákat k tomu, aby se přestěhovaly do Spojených států,“ domnívá se Matesová.

Nastupující americký prezident hrozí zvýšením cel na dovoz pro Čínu, Mexiko, Kanadu i Evropu. „Když Spojené státy zavedou další cla na evropské produkty, Evropská unie zavede recipročně cla na vše americké. Všem nám to zdraží, zvýší cenovou hladinu,“ predikuje Jana Matesová.

Podle ní se však Trump bude chtít s EU dohodnout, zároveň ho ovšem ke zvýšení cel tlačí nevyrovnaný rozpočet USA. „Donald Trump, který chce snižovat některé daně a některé odpustit, tak musí získat nové příjmy,“ myslí si Matesová.

Už teď jsou Američané největším zdrojem ropy na mezinárodních trzích. A podíl chtějí ještě zvýšit, což sníží ceny této komodity pro celý mezinárodní trh, míní Jana Matesová. Konkurenceschopnost Evropy to však nevylepší, podotýká.

„Evropa má třikrát vyšší náklady na elektřinu a čtyřikrát vyšší náklady na plyn než Spojené státy. Ale transportní náklady u ropy a u plynu náklady na zkapalňování a následné zplynování nebudou klesat tak rychle.“

Klima se mění a tyto změny dál zváží náklady výroby, upozorňuje Matesová. „Kvůli suchu v loňském roce museli odstavit své jaderné elektrárny ve Francii, protože nebylo čím chladit. Zažili jsme sucho v Pádské nížině, nejprůmyslovější oblasti Itálie. Jsou tu otázky povodní a s nimi ztráty byznysů a velké náklady pojišťoven.“

Západní firmy v posledních letech posunovaly výrobu na kontinenty, kde to bylo levnější. Teď se hlavně starají o to, aby zboží bezpečně doputovalo, kam má. „Pod tlakem utíkají z Ruska, z Číny, ze zemí, kde je konflikt,“ zmínila Matesová. Komplikovanější přeprava opět zboží prodraží.

Celý podcast Ve vatě si můžete poslechnout nahoře v přehrávači.