Článek
Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.
Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy. Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.
„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.
Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi. A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.
Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“
V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.
Lidé tomu nevěří
Nádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.
Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.
„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.
Česko se k přijetí legislativy, která tzv. ESOPy ošetřuje, zavázalo v Evropské unii. Vyjasnit právní úpravu zaměstnaneckých akcií si vláda Petra Fialy dokonce vetkla do svého programového prohlášení.
Legislativní návrh, který fungování ESOPů opravuje, je hotový. „Ministerstvo financí připravilo na základě konzultací s odbornou veřejností návrh legislativních úprav v oblasti zaměstnaneckých akcií (ESOP) a má kapacitu po doladění legislativně-technických připomínek připravit návrh k projednání Parlamentem ČR,“ uvedl resort na dotaz podcastu Ve vatě.
Je třeba praštit do stolu
Návrh počítá s tím, že by držitelům ESOPů odpadla povinnost platit zdravotní a sociální pojištění. Na ESOPy se totiž nedívá jako na klasický příjem, ale jako na investici.
„Navrhované změny se týkají zejména osvobození zaměstnaneckých akcií od placení zdravotního a sociálního pojištění. Vzhledem k tomu, že problematika zdravotního a sociálního pojištění gesčně spadá pod Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí, je potřeba debatu vést i s těmito resorty,“ uvedla Anna Vasko z tiskového oddělení MF.
Podle Stroukala přijetí zákona nic nebrání. Chybí jen politická vůle. „Oni nechtějí udělat něco, aby se pak zjistilo, že kvůli tomu vybrali o 100 milionů korun míň na daních nebo na sociálním, zdravotním pojištění. Chybí tam trošku politické odvahy. Chce to praštit do stolu,“ apeluje na vládu ekonom.
Lukeš věří, že pokud změny neprotlačí současná vláda, projdou v příštím volebním období. „Já osobně věřím, že se to podaří prosadit, a věřím tomu, že od ledna ty nové ESOPy platit budou, ovšem netroufám si říct, od kterého roku, řekněme, v které vládě to projde, protože skutečně jsme blízko,“ říká s nadsázkou.
Ve vatě
Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů. Poslechněte si rady známých investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
Trojnásobný vítěz ankety Podcast roku v kategorii Byznys a osobní finance.
Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích. Video sledujte na webu seznamzpravy.cz.
