Coca-Cola a McDonald’s. Ekonomka popisuje Trumpova citlivá místa

Zavedení cel se Americe vrátí jako bumerang, míní ekonomka Jana Matesová. Už do roka ho pocítí především Trumpovi voliči, varuje. Zdraží jim auta i jídlo. Evropa by měla odpovědět zavedením tarifů na americké symboly.

Na pokraji celní války se světem není Amerika poprvé. Vítězně z nich ani tentokrát vyjít nelze, míní ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě. Jen cla minulých administrativ Donalda Trumpa a Joea Bidena zvýšila roční náklady pro americké domácnosti o 625 dolarů (v přepočtu o 15 625 korun), spočítala daňová expertka Erica Yorková.

Zároveň podle ní „zabila“ přibližně 142 000 pracovních míst a HDP připravila o pár desetin růstu, odhaduje. Nová celní ofenziva amerického prezidenta bude mít podle ekonomky Jany Matesové pro spotřebitele i firmy ještě vážnější důsledky.

„Mohla by vést k mnohem horším dopadům, tehdy byla cla relativně mírná. Evropská komise zaměřila svá reaktivní cla velice chytře na nejvíce symbolické americké výrobky. Whisky, džíny, Harley-Davidson. Na to, co jsou skutečně symboly pro jádrovou skupinu Trumpových voličů.“

Tentokrát Trump odložil servítky. Čína „vyfasovala“ dodatečná desetiprocentní cla na dovoz. Už příští týden začnou platit tarify na import z Kanady a Mexika. Ve vzduchu visí americká cla na ocel a hliník ve výši 25 procent a stejně vysoká na dovoz aut. Další tarify mají mířit proti čipům a farmaceutickým výrobkům z Evropy.

I tentokrát by Evropané měli svou případnou odvetu zacílit na to „nejameričtější“.

„Vybrat si některé výrobky, které postihují citlivé, věrné voličské skupiny současné americké administrativy, a přitom nijak dramaticky nezatěžují evropskou spotřebu. Třeba Coca-Cola,“ napadá Janu Matesovou.

Sílu odvety z Bruselu by mohl pocítit například fastfoodový řetězec McDonald’s. „V posledních hlavně 30 letech se dostalo do Evropy mnoho velkých amerických řetězců a je tady generace, která přejala životní styl podobný tomu americkému.“

Cla na dovoz automobilů evropské provenience, která by se mohla pohybovat kolem 25 procent, si podle Jany Matesové EU vykoledovala „To by byl velký zásah. U aut si Evropa naběhla,“ komentuje ekonomka. Zatímco za dovoz evropské značky do USA se platí clo 2,5 procenta, naopak to vyjde americké značky na deset procent. Tuto nerovnost by EU měla odstranit, míní Matesová.

Cla by zasáhla i farmaceutické výrobce stejně jako producenty z čipové výroby. „Evropa skoro žádné čipy nevyrábí. Zato je primárním výrobcem zařízení pro výrobu polovodičů pro výrobu těch nejkvalitnějších čipů. To bude velmi silný zásah,“ predikuje.

Hlavním cílem Trumpovy celní ofenzivy je nakrmit federální americkou kasu.

„Prezident Trump slíbil další daňové škrty čili to bude brzy představovat velké výpadky výběru daní. Takže něčím je potřeba tu vzniklou díru v rozpočtu zaplnit. Evropa je první podezřelý, od kterého je možné čerpat víc,“ řekla Jana Matesová v podcastu Ve vatě.

Zároveň chce snížit obchodní deficit, který je aktuálně v neprospěch Spojených států. Podle Jany Matesové ale nijak výrazně. Evropa sice vyváží do USA více výrobků, Američané ale do Evropy naopak importují více služeb. „V součtu je ten deficit naprosto nepatrný,“ říká Matesová.

Zároveň chce Trump pomocí cel vrátit „domů“ americké výrobce, kteří se v posledních letech odstěhovali do Asie. „Tohle se může podařit, ale nebude to v příštím roce nebo dvou a nebude to pravděpodobně ani v tomto funkčním období,“ varuje Matesová.

Zavedení cel je ale i v tomto ohledu dvojsečné. V nejbližších letech jím podle ekonomky utrpí právě americké firmy, a tím pádem spotřebitelé.

„V průběhu prvního roku prezident Trump pozná, jak to dolehlo na jeho nejvěrnější voliče. Ta cla jsou zatím zaměřená tak, že nejvíc postihnou segment voličů ze středně velkých a malých měst a z venkova.“

Teď v zimě se například téměř veškerá zelenina dováží ze zemí Střední a Jižní Ameriky a z Mexika a clo ji prodraží. Kvůli tarifům zdraží i americká auta, která ve velkém používají mexické součástky.

To se dotkne i Volkswagenu. „Volkswagen vlastní více výrobních závodů v Mexiku včetně jednoho, který má skoro 15 000 zaměstnanců. Některý typ motorů pro celý severoamerický kontinent se vyrábí v Mexiku, některé automobily i montuje v Mexiku, i když většinu jich montuje v Chattanooze v Tennessee, ale díly dováží,“ zmínila Jana Matesová.

Pokud se mezi USA a zbytkem světa skutečně rozhoří celní války, budou následky ničivé. „Zavedení cel je nakonec drahé a škodlivé pro každého. Nejčernější období moderní historie Spojených států, Velká hospodářská krize, která sice nebyla spuštěna cly, ale okamžitě se na to nabalila nesmírná míra protekcionismu a americká cla vůči evropskému zboží, vedla v USA k propadu průmyslové výroby o 50 procent, celkový výkon ekonomiky klesl o 30 procent. Vedla k obrovské nezaměstnanosti, největší vlně sebevražd. To bylo skutečně špatné období,“ komentuje Matesová.

Výhrůžky cly však podle ní mohou nakonec skončit dohodou. „Evropa určitě bude ochotná odebírat více energie ze Spojených států. Problém byl, že Bidenova administrativa zavedla strop na export energie, zkapalněného plynu a ropy ze Spojených států čili Evropa si ty dlouhodobé kontrakty na dodávky, zejména zkapalněného plynu, zajistila jinde,“ upozorňuje ekonomka.