Co mohou mladí dělat, aby v důchodu neživořili? Ekonomka radí tři malé kroky

I nejmladší generace si uvědomuje, že odkládat si peníze na stáří je nezbytnost. Jinak bude jejich životní úroveň ve stáří nízká. Ekonomka Jana Matesová přidává další drobné tipy, co si pohlídat.

U současných dvacátníků a třicátníků, kteří půjdou do penze za 30 až 40 let, je výše jejich penzí zatím nejasná. Podle Jany Matesové mají mladí ohledně důchodů jedinou jistotu. „Že se nemohou spolehnout na to, že by v důchodu vyžili jenom z průběžného pilíře. Nějaký základ pravděpodobně dostanou, nejsme rozvojový svět,“ říká Matesová s tím, že výše penzí ovšem nebude bůhvíjaká.

Zatímco na přelomu milénia připadalo na jednoho důchodce pět lidí v ekonomicky aktivním věku, o 20 let později to bylo už jenom 3,5. A v roce 2050 už to budou jen dva na jednoho. „Jako by si každý partnerský pár kromě všech svých dětí a podpory svých rodičů přibral ještě jednoho důchodce, kterého bude plně živit,“ dává srovnání ekonomka Jana Matesová, někdejší zástupkyně ČR při Světové bance, v podcastu Ve vatě.

Demografie donutila vládu k proměně důchodového systému. Příštím generacím bude v průběhu příštích let zvolna klesat náhradový poměr a stoupat věk odchodu do penze. Nejvýrazněji se změny, které Jurečka chystá, dotknou ročníků narozených po roce 1966.

Na důchod má člověk nárok, pokud dosáhne důchodového věku a minimálně 35 let odváděl sociální pojištění. V případě předčasného důchodu bude muset nově, od listopadu, pracovat alespoň 40 let.

Řada lidí bude mít problém tuhle podmínku splnit. Podle ekonomky Jany Matesové je potřeba už od mládí myslet na to, že každý den sociálního pojištění se počítá. A hlavně, všechno si evidovat. I u brigád je ideální upřednostňovat takové, z kterých se důchodové pojištění odvádí, třeba formou dohod o provedení práce.

„Všechny doklady si dobře skladujte. Nespoléhejte na to, že kybernetický digitální systém státu bude za 40, 50 let vědět, kolik jste takových částečných úvazků nebo dohod měli,“ varuje Matesová.

Kolik má člověk z potřebných roků už „odpracováno“, lze snadno zkontrolovat v aplikaci IDA (Informativní důchodová aplikace) na webu České správy sociálního zabezpečení. Pokud nějaké pojištěné období chybí (studium aplikace zatím neeviduje), lze s patřičnými doklady požádat ČSSZ o dodatečné zapsání. „I z IDA si udělejte papírový výpis, nechte si ho notářsky potvrdit a schovejte si ho. Každý rok, který si nasbíráte, se vám může hodit,“ radí Matesová.

Pozor také na brigády v zahraničí. Do potřebné doby pojištění se totiž ne vždy počítají. Záleží, zda má Česko s daným státem uzavřenou smlouvu o sociálním pojištění.  „Jedete-li třeba na Nový Zéland, kde pracujete například v programu World and Travel nebo děláte nějakou brigádu, tam si něco vyděláte, za ty peníze chvíli cestujete, tak z toho se vám do těch povinně odpracovaných let nebude počítat nic,“ varuje Matesová.

Řada zaměstnavatelů nabízí svým lidem benefity, členské karty do fitness, příspěvek na dovolenou nebo obdobu stravenek. Nejvýhodnější je ale podle Jany Matesové volit toho, který nabízí příspěvek k penzijnímu spoření.

„Když se o vás přetahuje víc zaměstnavatelů, tak se zeptejte, který z nich vám bude přispívat ke spoření na důchod. Může vám dát víc než v těch ostatních benefitech. Protože na ty ostatní benefity má teď být nově strop, jak vyplývá z úsporného balíčku,“ míní ekonomka.

Vedle počtu odpracovaných let je pro výši důchodů určující samozřejmě výše příjmů. Důchod má dvě části. Základní výměra představuje 10 % průměrné mzdy, v letošním roce tedy například 4400 Kč. Větší část důchodu tvoří individuální složka, kterou ovlivňuje každý sám. Čím vyšší výdělky a čím více odpracovaných let, tím vyšší důchod.

Důchod se navyšuje i poté, co do penze nastoupíte. Za každých 90 dnů práce navíc v důchodu se vám důchod zvedne o  1,5 % výpočtového základu.

Článek byl aktualizován.