Článek
Ceny bytů v Česku rostou „do stratosféry“, nový stavební zákon by to mohl změnit, má za to ekonom Miroslav Zámečník. Odblokování stavebních řízení ale nestačí. Je potřeba motivovat obce a zdanit nezastavěné pozemky, míní.
V loňském roce přišlo na trh nejméně nových bytů za posledních 10 let, pouhých 30 tisíc. Pro srovnání – v 80. letech to bývalo i 80 tisíc ročně. Hnutí ANO, které nejspíš povede příští vládu, už má připravený nový stavební zákon, kterým chce výstavbu rozhýbat.
Zámečník považuje reformu za šanci na obrat. „Kdo má půdu a stavební pozemek, měl by stavět. Ne že by si tam mohl postavit cokoliv, ale to, co předpisy v dané municipalitě připouštějí,“ říká k předloze normy, která vznikla ještě v éře exministryně Kláry Dostálové, v podcastu Ve vatě.
Současná pravidla fandí podle Zámečníka blokování výstavby a rozvoj znesnadňují. „Česko dostalo postupným utahováním šroubů proti výstavbě proces získání stavebního povolení tak strašně daleko, že jsme se propadli až úplně na dno žebříčků,“ říká Zámečník. Návrh nového stavebního zákona dosavadní princip obrací. Výstavba hraje prim.
Rozvoj nade vše
Zatímco některé regiony, jako Mostecká pánev, se vylidňují, nejatraktivnější oblasti – zejména Praha a Brno – narážejí na limity růstu. Lidé i firmy by se sem rádi stěhovali, ale není pro ně prostor. A tak ani ekonomicky nerostou tak rychle, jak by mohly.
„To je obrovská národohospodářská chyba. Ta vysoká produktivita se odehrává tam, kde to je atraktivní jak pro podnikatele, tak pro lidi. Ale jak máme jít dál, když nechceme stavět, všechno nám smrdí, všude je prašnost, všude jezdí auta? Jak se máme mít dobře a dohánět vyspělejší země?“ ptá se Zámečník.
Podle Zámečníka může nový zákon přidat české ekonomice každý rok několik desetin procenta HDP navíc. „Kdo jiný ti dá pár desetinek jenom tím, že změní nějaké předpisy,“ glosuje ekonom.
Novela stavebního zákona, kterou chce nová vláda schválit hned na svém prvním zasedání tak, aby začala platit od roku 2027, přináší jasné pravidlo. „Ten zákon explicitně říká, že nemůžeš blokovat rozvoj území, pokud nemáš závažnější veřejný zájem, než je rozvoj. A ten je téměř absolutní,“ glosuje návrh Zámečník.
Zahustit města kolem dopravních uzlů
V praxi to znamená intenzivnější rozvoj tam, kde má ekonomický i urbanistický smysl – zejména kolem dopravních uzlů. „Tam, kde jsou dopravní uzly a typicky stanice metra, tam se má postavit spousta věžáků. Kdyby na Hradčanském náměstí stál třicetipatrový barák, tak chápu rozhořčení. Ale ať se na mě nikdo nezlobí, ale nikomu z Hradčanského náměstí by vůbec nevadilo, kdyby odsud byly vidět dva až tři byznys distrikty.“
Stavební úřady se mají jmenovat úřady rozvoje. Pod centrálním úřadem budou ty krajské, pod nimi pak 205 úřadů v obcích s rozšířenou působností. Namísto nekonečného pobíhání například mezi hygienickou stanicí a dalšími úřady dostane stavebník jediné razítko. „Dotčené orgány budou jen tři - památkáři, ochrana životního prostředí, požární ochrana - i jim bude odebráno blokační právo a dostanou právo se pouze vyjadřovat,“ říká Zámečník.
Zvýšení efektivity má být razantní. „Stavební řízení by se mělo vejít do jednoho roku a velké bytové komplexy by se měly povolovat dokonce ještě rychleji.“
To se odrazí i na cenách bydlení, které v posledních letech rostly pravidelně dvouciferným tempem. „Nabídková křivka je u nás strmá, není tu žádná velká cenová elasticita nabídky, aby se začalo víc stavět, proto rostou ceny do stratosféry,“ komentuje Zámečník.
Daně na nezastavěné pozemky
Pokud se rozjede výstavba a zároveň města pomocí daní omezí spekulace s pozemky, dopad na ceny se dostaví, míní ekonom. Praha aktuálně po více než deseti letech dokončila nový metropolitní plán. Určí, kde a jak se bude ve městě stavět. Podle Institutu pro plánování a rozvoj umožní vznik až 350 tisíc bytů a více výškových budov. „Kdyby se to udělalo, tak to evidentně způsobí nabídkový šok jako hrom,“ odhaduje Zámečník.
Zlepšení povolovacích procesů je ale jen jeden článek řetězu. Dalším je omezení spekulací s pozemky. Efektivní nástroj, jak podpořit výstavbu, je i daň z nezastavěného stavebního pozemku, má za to ekonom. Ta míří na landbanking – situace, kdy investor koupí pozemek, ale roky na něm nic nedělá. Jen čeká, až zdraží, a pak ho prodá.
„Venku se to tak dělá, když chceš zrychlit nabídku a zamezit tomu, aby se s pozemky spekulovalo,“ řekl Zámečník.
Další střípek do mozaiky je role obcí a měst. Teď se řada obcí výstavbě brání. Kdyby ovšem dostaly výnos z DPH z každé novostavby, podle Miroslava Zámečníka by otočily. Další možností je, aby samy obce profitovaly z toho, že překlasifikují půdu na stavební pozemek: „Mohly by si vzít část navýšení té hodnoty. A z toho obec uhradí občanskou vybavenost a může z toho dělat dobré místo k životu.“
Zámečník upozorňuje, že i reforma tohoto typu potřebuje pojistky. „Některý věci prostě musí být důkladně diskutovány. Musíme mít nějaké pojistné brzdičky proti porušení ducha zákona, ale ten duch se musí změnit a musí jít dopředu.“
Ve vatě
Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů. Poslechněte si rady známých investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
Čtyřnásobný vítěz ankety Podcast roku v kategorii Byznys a osobní finance.
Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích. Video sledujte na webu seznamzpravy.cz.
