Češi pod palbou prodejců solárů a čerpadel. Jak nevyhodit půlmilion?

Statisíce tuzemských domů čekají rozsáhlé renovace. Podle nových pravidel mají postupně snižovat spotřebu energie. Mezi prodejci tepelných čerpadel, fotovoltaiky a dalších technologií se rozhořel boj o peníze klientů.

Jen zhruba šest procent tuzemských domů je zrekonstruováno kvalitně a komplet, tedy od podlahy po střechu, odhaduje Centrum pasivního domu. Nízký standard při rekonstrukcích je vidět třeba na jednom typickém nešvaru. Češi masivně zateplují, ale větrání už řeší málokdo.

„Zateplíte, vyměníte okna, utěsníte si ten barák, ale tím eliminujete výměnu čerstvého vzduchu. Zašpuntujete se tam. Lidé nevětrají, žijí si v tom smrádečku, mají tam teplíčko, jsou spokojení,“ popisuje Vítězslav Malý, šéf Centra pasivního domu, v podcastu Ve vatě.

Ze zhruba 2,3 miliony rodinných domů vznikla více než než čtvrtina před válkou. A dalších zhruba 800 tisíc do konce minulého století, kdy se na energetickou efektivitu budov zvlášť nehledělo. A v současnosti jich má nějaký systém řízeného větrání jen zlomek.

S unijní směrnicí o energetické účinnosti budov se to ale změní. Norma, která bude závazná i pro Česko, má za cíl postupně snížit spotřebu energie v rodinných i bytových domech. Majitelé budou muset zvážit, kolik peněz mohou do rekonstrukcí alokovat. A nechat si propočítat, jaké úspory jim to přinese.

Kompletní renovace menšího domku může spolknout dva až 2,5 milionu korun. Izolace, lepší okna a výměna zdroje vytápění ale uspoří běžně 60 % energie, vychází z propočtů Centra pasivního domu. „V menším domě přijde spotřeba energií obvykle na deset tisíc měsíčně. Pokud udělám renovaci kvalitně, tak můžu uspořit 6000 korun,“ říká Libor Ostatek, expert na financování bydlení z Golem Finance a Broker Trust.

Při použití financování z hypotéky a dotací vychází návratnost na 15 let, spočítal. „Pokud budu šťastlivec a načerpám dotaci, která může dělat až polovinu, počítejme s nějakým jedním milionem nebo 1,2 milionu. Úvěr v hodnotě 1,2 milionu mě bude zatěžovat 6500 měsíčně.“

V případě pouze částečné renovace bude úspora energií zhruba poloviční, bude činit kolem tří tisíc. A vynaložené náklady pak úspora nepokryje, propočítal Ostatek. I když finančně vychází nejlépe komplexní renovace, smysl podle experta z Centra pasivního domu dává renovovat po částech, s ohledem na finanční možnosti.

Investor je ale při takovém scénáři podle Malého často pod palbou nabídek prodejců fotovoltaiky, tepelných čerpadel či zateplení a ve výsledku se nerozhodne pro nejefektivnější variantu, ale nakoupí technologii, kterou mu nabídnou nejdříve a ti nejvíce neodbytní.

„Musí se omezit boj jednotlivých technologických hráčů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ fotovoltaika, tepelné čerpadlo, zateplení okna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o ten první půlmilion, který klient má. Když se ten první půlmilion investuje blbě, nepřináší žádnou úsporu,“ míní Vítězslav Malý.

„Shodou okolností teď máme klienta, který se přišel poradit, že si instaloval fotovoltaiku a tepelné čerpadlo. Bylo mu slíbeno, že ušetří. Ale on předtím topil na tuhá paliva, takže se z 20 000 za vytápění ročně mohl dostat klidně na 80. Ten člověk přišel v polovině zimy nešťastný, že bude asi vracet dotaci, protože takhle přijde na buben,“ líčí zkušenosti z praxe Malý.

Na přelomu prvního a druhého čtvrtletí měly začít fungovat tzv. renovační pasy, které mají majitele rodinných a bytových domů před přetahováním prodejců úsporných technologií pomoct ochránit. Poradí jim optimální úroveň renovace. Poskytnou přehled o investičních nákladech, úsporách na energiích a o výši možné dotace.

Má to ale háček, zatím stále neexistují. „Posouvá se to dopředu, někdy pomaleji, někdy rychleji. Letos to bude určitě,“ řekl Vítězslav Malý v podcastu Ve vatě.

Dostat budovu do lepšího energetického standardu lze někdy jen chytrým plánováním a správným pořadím jednotlivých kroků. Náklady navíc ani nemusí být extra vysoké. Jeden příklad za všechny. Drtivá většina lidí nechává při renovaci okna tam, kde byla. Lepší ovšem je okna předsadit do tepelné izolace.

„Když je osadím do toho polystyrenu nebo vaty, tak to může být vícenáklad 50 000, který ale posouvá celkovou účinnost okna o 20 %,“ líčí Vítězslav Malý. Proto doporučuje zateplení a výměnu oken dělat najednou.

A právě obálkou je vhodné při rekonstrukci začít. Průzkum Asociace výrobců minerální izolace říká, že Češi v průměru zateplují 13,5 centimetry izolace. To nestačí, míní Malý. „Když člověk zatepluje, musí zhodnotit celý barák a tloušťku izolantu zvolit podle spotřeby toho domu. Můžeme se pohybovat mezi 23 a 28 centimetry.“

Soustřeďte se ale i na detaily, radí Malý. „Když si koupíte fantastický bavlňák, je vám v něm teplo a uděláte si do něj díru, tak i malinká dírka udělá obrovský nekomfort. Člověk si musí pohrát i s knoflíky,“ přirovnává Malý.

Unijní směrnice počítá s koncem topení na fosilní paliva. Přinese tedy konec kotlů na plyn a uhlí. „Do budoucna v podstatě budou dva zdroje, biomasa a bezemisní elektřina. Za tu je dnes považováno i jádro, takže za pět let bude bezemisní třeba něco jiného,“ uvažuje Malý.

Ani majitelé starých kotlů nemusejí panikařit. „Plyn a uhlí je potřeba pomalu vyřazovat, ale nemusíme je třeba za pět let všichni vyhodit do koše, musíme to brát v dlouhodobém kontextu, těch 15 20 let.“ K renovaci je podle Libora Ostatka dobré přistupovat s otevřenou myslí. Nelpět na tom, co stavebník před lety sám vybudoval. Technologie jdou podle něj rychle kupředu, uzavírá v podcastu Ve vatě.