Bojím se chamtivých politiků, říká ekonom. Proto nechce „státní penzijko“

Český státní dluh dělá 2 895 miliard korun. Skoro tři biliony. Trojka a za ní dvanáct nul. Maďarsko a Polsko své dluhy zalepily úsporami od občanů. Podle ekonoma Dominika Stroukala státní dluh nakonec zaplatí drobní střadatelé.

V roce 2010 jsme dostali do schránek tzv. Kalouskovu složenku, která každého vyzývala, aby zaplatil 121 tisíc korun. Byl to rozpočítaný státní dluh na obyvatele včetně dětí a kojenců. Dneska na každého teoreticky připadá už 275 033 korun.

Vláda si peníze půjčuje buď od bank, nebo vydává státní dluhopisy. Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, jak můžou k zalátání státního dluhu posloužit úspory střadatelů na důchod.

Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na důchod. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.

Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých  penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.

„Polsko a Maďarsko jsou naši blízcí partneři. Mám strach někde nechávat peníze na 40 let a doufat, že si jich nikdo nevšimne. Bál bych se, že by na ně stát sáhl v době, až je budu potřebovat,“ říká liberální ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Podle něj jsou peníze v každém státním fondu teoreticky v ohrožení.

V Česku nic takového zatím nehrozí, máme průběžný penzijní systém, do kterého peníze na penze přitékají a zase hned odtékají.

„Peníze nikde nesedí, chamtivé ruce politiků nemají co vzít. Kdyby politik sestavil fond a dal nám povinnost tam nakupovat státní dluhopisy, tak bych měl obavy, že on nebo někdo další po něm na ty peníze sáhne,“ obává se Stroukal, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.

Zároveň zdůrazňuje, že mít spoření nebo úspory v soukromých finančních institucích je naopak žádoucí a bezpečné. Přesto každý, kdo má stavební spoření nebo důchodové spoření, pomáhá financovat státní dluh už teď, a to skrze dluhopisy.

Penzijní fondy, pojišťovny a stavební spořitelny, kde mají střadatelé někdy i celoživotní úspory, totiž mají ze zákona povinnost investovat do státních dluhopisů. „Zprostředkovaně tak pomáhají státní dluhopisy nakupovat taky,“ říká Stroukal.

On sám státním obligacím nefandí, přestože nyní po letech nízkých výnosů zažívají renesanci. „Byl bych opatrný dávat peníze na státní dluhopisy, teď sice vynáší, ale historicky v nich člověk nic moc nenaspoří a pak mu to stejně můžou vzít. Dřív nebo později přijde politik, který by na to chtěl sáhnout,“ míní Stroukal.

Jako zajímavá příležitost mu ale přijdou válečné dluhopisy Ukrajiny, tzv. freedom bondy. „Každý si je může koupit přes aplikaci, podmínkou je účet na Ukrajině, ale ten je možný na dálku zřídit. Výnosy jsou kolem 11 až 12 procent, ukrajinské státní dluhopisy byly i na dvojnásobku. Jsou často s velice krátkou splatností,“ říká Stroukal.

Od koho má napůjčováno Česká republika? Jak fungují státní dluhopisy? Jak je možné, že Japonsko – nejzadluženější země na světě – nepadne?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.