Apple ať klidně zanikne. Vydělejte na oborech, které ženou svět dopředu

Kdyby Apple zítra zanikl, je to škoda. Ale kdyby se zítra přestala těžit ropa, svět zkolabuje, říká investor Daniel Gladiš. Investujte do věcí, po kterých bude v budoucnu hlad. Tady jsou tři trendy, které by investor neměl minout.

„Svět netrpí nedostatkem mobilních aplikací, ale nepřipraveností infrastruktury na budoucí nutný rozvoj, především v chudších dvou třetinách světa. Posledních 10 až 12 let se spousty peněz investovaly do technologických oborů, spousta kapitálu se promrhala, svět ale potřebuje jiné věci,“ říká Daniel Gladiš v podcastu Ve vatě.

Odpověď na otázku „jaké?“ je překvapivá. Čpavek, cement, plasty, ocel. Vědec Václav Smil je nazývá pilíře moderní civilizace. Víc než 99,9 procenta všeho, co si dnes koupíte, potřebovalo minimálně jeden z výše uvedených materiálů – jsou nenahraditelné. Přitom jsou hlavním investičním proudem opomíjené.

„Čína v letech 2018 a 2019 spotřebovala tolik cementu, co Spojené státy za 100 let. Celkem 4,5 miliardy tun,“ uvádí Gladiš příklad, kam nasměrovat své peníze. Podle investora nás čeká období velkých kapitálových investic, které pomohou zvýšit životní úroveň v chudých oblastech světa.

Snaha rozvíjejících se zemí vymanit se z chudoby s sebou ponese obrovský nárůst spotřeby energie, upozorňuje také Gladiš. Cena energií je druhý trend, který je třeba sledovat.

„Z investičního hlediska budou mít největší konkurenční výhodu firmy a země, které mají nejlevnější energii a mají ji kdykoliv k dispozici,“ tvrdí zakladatel fondu Vltava SICAV.

Které to jsou? A kam tedy investice směřovat? „Jsou to Kanada a Spojené státy, EU určitě ne. Teď máme v EU nejdražší energii z rozvinutých zemí. Hliníkárna v Kanadě má nesrovnatelně nižší náklady na energii než hliníkárna v Belgii a nemůže prohrát,“ říká Gladiš. Bez fosilních paliv se svět podle něj, s ohledem na budoucí rozvoj v chudé části světa, ještě celá desetiletí neobejde.

Třetím trendem je zrychlování inflace. Největší nepřítel investora znehodnocuje peníze stále rychleji. „Ve Spojených státech, což je polovička světového akciového trhu, od roku 1800 do roku 1918 byla kumulovaná inflace 0 %. Ceny byly stejné i po 118 letech. Ale od konce druhé světové války vzrostly na šestnáctinásobek. Inflace je skoro čtyři procenta ročně,“ porovnává Gladiš.

Některá aktiva jsou kvůli tomu pro investora proto úplně tabu, třeba hotovost. „Během vaší investiční kariéry ztratí hotovost velkou část své hodnoty. U mladších to může být 80 až 90 procent hodnoty. Dluhopisy nejsou o mnoho lepší,“ míní Gladiš.

Jak má investor na zrychlující se inflaci reagovat? Svěřit peníze do majetkových aktiv. „Tzn. do podílů ve firmách, akciích, nemovitostech a pozemcích, které mají jakž takž schopnost kompenzovat dopad inflace,“ radí investor Vltava Fund SICAV.

Jaké to jsou konkrétně firmy? „Takové, které dokážou zvýšené náklady přenést na spotřebitele minimálně ve stejné výši. Které mají malou potřebu kapitálových investic, které s inflací zdražují. A takové, které mají ekonomický goodwill, tedy mají velký podíl lidské práce jako tvorby hodnoty, protože ta není erodovaná inflací.“ Třeba letecká firma Lockheed Martin nebo výrobce přístrojů Mettler Toledo.

Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.