Amerika pohřbívá zelené investice. Evropa tam lije cash dál, říká analytička

Zatímco za Bidena se „zelené“ investice podporovaly, Donald Trump je pomáhá pohřbít. V Americe z fondů, které se ohlížejí na udržitelnost, odtékají miliardy dolarů. Spousta z nich zavírá krám, říká analytička Anna Píchová.

Že bude snižování emisí na vedlejší, zatímco těžba fosilních paliv na hlavní koleji, naznačil americký prezident Trump jasně frází „Drill, baby, drill“ neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Boom ESG z covidových let je dávno pryč. Čistý odliv peněz z udržitelných investičních fondů, který začal už v roce 2022, pokračuje.

„Třeba solární firmy v roce 2021 na burze zažily asi největší růsty. ESG fondy měly nálepku, že vám oproti běžnému investování přinesou nadvýnos, ale bylo to zase s velkou volatilitou a rizikem. S pádem trhů v roce 2022 částečně ztratily své kouzlo,“ popisuje Anna Píchová, analytička One Family Office.

Zatímco Amerika ESG pomalu pohřbívá a slovy šéfa neziskové organizace Consumers’ Research Willa Hilda je dokonce „chodící mrtvolou“, v Evropě úpadek nezažívá. „V Evropě fondy a přílivy peněz do těchto fondů stále rostou. Jsou o hodně nižší, než byly v roce 2021, ale pořád do těch fondů více peněz přitéká, než odtéká,“ komentuje Anna Píchová v podcastu Ve vatě, který můžete zhlédnout nahoře ve videu.

Za poslední dva roky se 80 amerických fondů zbavilo označení ESG. „Správci aktiv vytváří fondy podle toho, kam přitékají peníze, a spousta z těch udržitelných fondů postupně zavírá krám nebo se slučují,“ říká Píchová. Z celkem 50 bilionů dolarů, které leží v podílových a burzovně obchodovaných fondech, je v těch udržitelných „jen“ 3,2 bilionu dolarů, tedy přes 6 %.

Za ochlazením zájmu investorů je nejen změna americké rétoriky, ale i zklamání z výnosů, míní za základě dat společnosti Morningstar analytička Píchová. „Loni to byl spíš podprůměrný rok. Výnos ESG fondů neporážel podobné fondy, které nálepku udržitelnosti nemají.“

Na desetiletém horizontu jsou ale i ESG fondy, které porážejí index nejvýkonnějších amerických firem S&P 500. Například Brown Advisory Sustainable Growth, který průměrně rostl o nějakých 16,5 % v průměru ročně v posledních 10 letech. Dařilo se i First Trust Water ETF.

Co vše se v rámci ESG ratingů měří? Pod písmenem E (environment) jsou kritéria, jako je uhlíková stopa, nakládání s odpady či s vodou. Pod S (social) se skrývá zacházení se zaměstnanci, rovné příležitosti, podíl žen ve vedení a rozptyl mezi odměnami žen a mužů. G (government) hodnotí vztahy akcionáři - management, odměňování představenstva a jak jsou do něj lidé voleni.

Právě „géčko“ by mělo podle Píchové zajímat každého investora. Ovšem za ESG hodnocením nejsou vždy tvrdá data, vadí jí. „Jeden z těch velkých problémů ESG je, že od jedné ratingové agentury může firma vyjít na prvním místě, že všechno plní, a jinde nemusí být třeba vůbec mezi nejlepšími.“

Aby Evropa splnila sliby, ke kterým se zavázala v Green Dealu, tedy dosáhnout od roku 2050 klimatické neutrality, měly už příští rok firmy o svých ESG ratinzích reportovat. Jenže Evropská komise nakonec cukla. Společnosti, které měly mít už příští rok povinnost zveřejnit nefinanční zprávu za letošek, dostanou dvouletý odklad.

Navíc se zvýšila hranice, od které bude reporting pro firmy povinný – z 250 na 1000 zaměstnanců. Přibližně tisíc menších a středních českých firem, kterých se to mělo týkat, dostává více času na přípravu. „Za mě to dává smysl, protože pro menší firmy reporting není tak velký přínos, představuje to jenom spoustu nákladů,“ myslí si Píchová.

Ledy se hýbou i jinde. Výroba zbraní a střeliva je nyní v rozporu s principy ESG, zbrojaři mají leckdy problém dostat se v bankách k úvěrům. V souvislosti s válkou na Ukrajině se ale rozhořela debata, zda investovat do firem, které vyzbrojují Ukrajinu či státy EU, není naopak správné. „S výrobou jaderné energie taky došlo k přehodnocení, že to není špinavý zdroj energie. Takže jestli se přehodnocuje i výroba zbraní, tak za mě je to určitě fajn,“ myslí si Píchová.

Od Putinova úroku na Ukrajinu vyrostly akcie některých zbrojařských firem o stovky procent. Italské Leonardo přidalo 619 %, švédský Saab a dánská Kongsberg Gruppen zhodnotily o více než 500 %. Nejvíc „se rozjel“ německý Rheinmetall, který přidal 1116 %.

„S Rheinmetallem je to hezký příběh. V létě roku 2021 jsem doporučovala nákup, protože to byla taková hezká průmyslová firma, moc se o ní nemluvilo. Velmi levná, měla stabilní růsty. Nikdo nemohl předvídat, co se stane,“ říká Píchová.

Teď už jsou ale akcie zbrojařů drahé. „Do trendu zbrojení bych určitě neskákala teď, když se člověk podívá, jaký násobek zisku za akcii platí, musí si vyhodnotit, jaká je návratnost té investice,“ má za to Píchová.