Zákaz Trumpa na sítích se vyplatil jen částečně, říká vědkyně

Kam se přesunul Donald Trump a jeho příznivci? Kde si píše s fanoušky Lubomír Volný? A proč na Facebook nejde svalovat vina za všechny společenské problémy, které máme? Téma pro podcast Stopáž.

Už rok jsou oficiální účty bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa umlčené. Sítě Facebook a Twitter je suspendovaly po lednovém útoku Trumpových příznivců na Kapitol, během kterého zemřelo několik lidí – obě sítě vyhodnotily, že prezidentovy příspěvky podněcovaly k násilí a představovaly riziko.

Měl zákaz Trumpa na sítích smysl? Podle digitální antropoložky Marie Heřmanové ze Sociologického ústavu Akademie věd měl dvojí dopad.

„Pokud bylo cílem omezit politikův vliv ve veřejném prostoru, tak se Facebooku a Twitteru zákaz vyplatil. Že o Donaldu Trumpovi slyšíme méně, je prostě fakt. Ale jeho názory nebo podporovatelé nikam nemizí, jen se přesouvají do jiných virtuálních prostorů, které jsou mnohem méně viditelné a ještě méně kontrolované než Facebook,“ říká výzkumnice v podcastu Stopáž.

Trumpovi příznivci si v posledním roce oblíbili menší „necenzurované“ sítě Gab, Parler nebo Gettr. Velikostí a vlivem ale Facebooku zatím nedokážou konkurovat.

„Rozhodně se těmto sítím nepovedlo nasbírat tolik uživatelů, kolik ze začátku tvrdily, že se jim podaří nasbírat. Zaprvé nejsou úplně uživatelsky přístupné, zadruhé lidem dává smysl být na platformě, kde jsou všichni, a ne tam, kde je jen nějaká menšina lidí,“ vysvětluje Heřmanová.

„Představují ale zajímavý ekosystém, což lze ukázat třeba na šíření dezinformace. Ta obvykle vzniká na obskurních, okrajových platformách, pak se přesune do zájmových niche platforem – třeba na síť TikTok nebo Tumblr. Odtud putuje na ty největší mainstreamové platformy typu Facebook, Instagram, WhatsApp, kde nabobtná do obřích rozměrů. Po zásahu shora se dostane na místa, kterým odborníci říkají dark platforms, temné neregulované platformy. Což je zmíněný Gab, Parler, ale mohl by tam patřit také Telegram. To se ostatně děje i v českém prostředí. Naši slavní deplatformovaní politici, jako třeba Lubomír Volný, v online prostoru stále fungují a komunikují, ale jen na Telegramu, který není ve veřejném prostoru tolik viditelný,“ říká antropoložka.

Na stůl se tak ve Spojených státech i v Evropě čím dál naléhavěji dostává otázka regulace platforem.

K tomu ostatně přispěl i loňský skandál Facebooku souhrnně označovaný jako Facebook Files nebo Facebook Papers – z interních prezentací, které novinářům poskytla bývalá zaměstnankyně Facebooku (dnes už se jmenuje Meta) Frances Haugenová, vyšlo najevo, že firma si byla dobře vědoma například negativních dopadů aplikace Instagram na duševní zdraví dospívajících dívek nebo vlivu Facebooku na etnické násilí v Indii.

„Je to možná podivná metafora, ale když se rozšířily cigarety, také byly nejdřív trendy, poté po prvních studiích dopadů na zdraví následovala vlna paniky a následně regulace. Ten cyklus je podobný i u sociálních platforem, právě teď nastupuje panika. Je ale nutné dodat i druhý pohled – že platformy nemají jen negativní dopady. Jsou prostě běžnou součástí našich životů. Spousta lidí na nich závisí, ať už pracovně, nebo komunikačně. Například v Česku se na Facebooku odehrává třeba koordinace online výuky, rodiče přes něj dostávají úkoly pro své děti,“ připomíná Heřmanová.

Proč se letos bude nejvíc mluvit o TikToku? Podaří se Facebooku a jeho aplikacím zůstat relevantními, nebo přijde nová přelomová síť? A proč není dobré svalovat vinu za všechny společenské problémy na online platformy?

Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.