V zákulisí největšího dealu. Microsoft si kromě her kupuje i problémy

Microsoft kupuje za 68,7 miliardy dolarů výrobce her Activision Blizzard. Pokud deal schválí americký regulátor, což může zabrat až 18 měsíců, půjde o dosud největší nákup Microsoftu a a nejdražší nákup v technologickém byznysu vůbec, jak uvádí server CNBC.

Softwarový gigant tak chce posílit svou herní divizi, kterou táhne platforma Xbox a předplatitelský herní katalog Game Pass.

„Hlavním důvodem tohoto nákupu jsou hry, které Microsoft potřebuje na svou herní platformu Xbox. Obchodní model u konzolí totiž funguje podobně jako u holicího strojku a žiletkových břitů. Microsoft vám prodá konzoli, na kterou si poté kupujete hry, to jsou ty žiletky. Na každém prodeji má Microsoft příjem z licenčního poplatku a podílu z prodejní ceny. Je tak v jeho zájmu, aby prodal co nejvíc a co nejlepších her. A ideálně, aby je měl exkluzivně. Tedy aby se neobjevily na žádné jiné platformě, třeba na konkurenčním PlayStationu od Sony,“ vysvětluje herní novinář Jan Modrák v podcastu Stopáž.

S Activision Blizzard si tak Microsoft pořizuje armádu 10 tisíc zaměstnanců a zhruba 30 herních studií, z nichž je nejznámější samotný Blizzard a mobilní King.

„Microsoft si tak kupuje World of Warcraft, Call of Duty nebo Candy Crush. Je to také spousta dalších sérií a celého katalogu her, které vznikly ve 40 let dlouhé historii Activisionu. Už teď hráči spekulují, kterou značku Microsoft oživí. Nikdo si asi neuměl před pár dny představit, že Microsoft bude vlastnit Crashe Bandicoota, hru původně vyvíjenou exkluzivně pro PlayStation,“ dodává Modrák.

Microsoft se tak stane třetí největší herní společností, a to za čínským Tencentem a japonskou Sony. Pro hráče je atraktivní předplatitelská služba Game Pass, která nabízí stovky her, které se průběžně obměňují. „Herní Netflix“ si platí už 25 milionů uživatelů.

„Firma si teď spočítá, jestli nechá nově koupené herní tituly všude, nebo zda bude pracovat s nějakým exkluzivním oknem, nebo jestli všechny hry hodí na Xbox a Game Pass. Pokud to mám říct takhle naplno, je pravděpodobné, že za pár let si Call of Duty nebudete moci zahrát na PlayStationu,“ předpovídá herní novinář.

Celý deal může ještě zhatit zásah regulátorů. Kontroverzní je i dopad služby Game Pass – pokud naroste ještě víc, může si diktovat podmínky na většině trhu a pro nezávislé vývojáře a prodejnost jejich her mohou nastat ještě složitější časy.

Zanedbatelné nejsou ani problémy Activision Blizzard. „Firma se potýkala se sexuálním obtěžováním, ale i diskriminací zaměstnanců, zejména žen. Kvalitní vývojáři tam nechtějí pracovat, odchází, vývoj se zpožďuje, firma na dokončení velkých her jako Call of Duty musela vyčleňovat menší studia. Šéf Activision Bobby Kotick má sám máslo na hlavě, kdysi vyhrožoval své asistentce smrtí. Obecně je to špatně vedená firma a pro všechny zaměstnance, kteří v ní zůstali, teď prodej nejspíš představuje světlo na konci tunelu,“ říká Modrák.

Proč je herní průmysl v médiích přehlížen na úkor filmů a televize? A může být z Česka podobná herní velmoc jako z Finska?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.