Stopáž: Vyhýbat se Green Dealu nedává smysl. Pomoci mohou modulární reaktory

Trochu mě straší to, že šéfové české energetiky a průmyslu zelené revoluci nevěří a ignorují ji, přitom je třeba firmy na ni chystat. Jinak se nám může stát, že ztratíme trh, který Česko potřebuje, říká reportérka Zuzana Kubátová.

Evropská komise představila na Nový rok podmínky, za kterých dočasně uzná jádro a plyn jako čisté zdroje energie. Ukazuje se ale, že pro české energetiky a teplárníky bude v praxi velmi složité nových výjimek využít.

„Pro Česko je to dobrá zpráva v tom, že vzhledem k tomu, že nemáme úplně příznivé přírodní podmínky pro obnovitelné zdroje, hodně se tu spoléhá na jadernou energii. Dlouho to vypadalo, že jaderná energie nebude mezi čisté zdroje zahrnuta vůbec. Komise ji nyní připustila s řadou omezení a je otázka, nakolik jsou splnitelné,“ vysvětluje byznysová reportérka Seznam Zpráv Zuzana Kubátová v podcastu Stopáž.

Komplikované jsou podmínky hlavně u plynu, který v České republice figuruje vedle obnovitelných zdrojů jako jediná reálná náhrada uhelných elektráren. „Od roku 2030 by se mělo do zemního plynu přimíchávat 30 % čistého plynu, buď biometanu, nebo zeleného vodíku. U nás je výroba biometanu zanedbatelná, výroba zeleného vodíku je nulová. Není jasné, jak by se to splnilo, není na to připraven ani distribuční systém,“ vysvětluje Kubátová.

Bránit se protiemisní politice a Green Dealu, ke kterému se zavázala už vláda Andreje Babiše v roce 2019, ale podle reportérky nedává smysl.

„Vzpírat se obecně Green Dealu, jak k tomu vyzval ve vánočním projevu prezident Miloš Zeman, je nemožné. Kdybychom vystoupili z Green Dealu, tak bychom museli vystoupit z celé Evropské unie. Unie spočívá v tom, že tu fungují propojené trhy i propojený energetický trh. Na české výrobky by pak dopadalo velké uhlíkové clo, naše zboží by bylo jen obtížně konkurenceschopné nebo bychom o ten trh přišli úplně. To je ale nereálné – česká ekonomika stojí na exportu a těžko by se bez evropského trhu obešla,“ připomíná reportérka.

Kubátová uznává, že přechod k bezemisní energetice bude riskantní a drahý. „Peníze z dotací na zelenou transformaci jsou pořád peníze, které platí občané, a to buď vyššími cenami energií, nebo daněmi. Ale je tu šance se k této technologické změně připojit, srážet cenu energií třeba instalacemi solárních zdrojů, investovat do technologií, adaptovat se, brát peníze, které nám Evropská unie nabízí. Ty bychom ale museli investovat rozumně, nestavět „rozhledny v údolích“. Musíme se zaměřit na inovace v energetice a průmyslu a podporovat věci a aktivity, které budeme schopni do Evropy vyvážet,“ vysvětluje v podcastu.

Česko dosud výrazně spoléhalo na uhlí a pro některé z obnovitelných zdrojů tu nejsou příznivé podmínky. Jak tedy podle reportérky bude vypadat český energetický mix v roce 2050?

„Hrozně nerada věštím. Podle mě se prosadí malé modulární reaktory. Evropě nezbyde nic jiného než nakonec skousnout jádro. Podíl zelené energetiky bude malý, ale její potenciál bychom rozhodně a rozumně měli využít,“ říká Kubátová.

Kdy a jak dostavíme Dukovany? Jaká je energetická strategie nového ministra průmyslu Jozefa Síkely? Co na dočasné uznání jádra říkají Němci? A je řešením do Česka čistou energii dovážet? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.