Stopáž: Týden, ze kterého mají giganti špatné spaní. Blíží se další bublina?

Proč se kolem finančních výsledků technologických firem jako Apple nebo Facebook (Meta) dělá čtyřikrát do roka takové haló? A jsme uprostřed nové dot-com bubliny?

Na tyto otázky v aktuální díle podcastu Stopáž odpovídá ekonom a člen Národní ekonomické rady Dominik Stroukal.

Velké technologické firmy zažívají krušné období. Hodnota firem na burzách obecně klesá, ale speciálně technologičtí giganti typu Meta (Facebook), Microsoft nebo Google se potýkají se zpomalením růstu a horšími výsledky, než investoři očekávali. Poznat to bylo na čtvrtletních finančních výsledcích, které firmy prezentovaly tento týden.

Co všechno se do nich dá schovat? Je lepší špatné finanční výsledky oznámit na začátku, nebo na konci týdne? A jakou taktiku mohou volit drobní akcionáři, kteří nejsou spokojení s tím, kudy se firma ubírá?

To se dozvíte v rozhovoru s Dominikem Stroukalem v přehrávači v úvodu článku, jehož část vám přinášíme v přepsané formě.

Jak prezentování čtvrtletních výsledků v podání technologických firem vlastně probíhá?

Reportování výsledků, takzvané earnings calls, není povinné, ale drtivá většina veřejně obchodovaných amerických firem je jednou za kvartál oznámí. Dnes se to obvykle dělá přes internet, firmy si na své webové stránky umístí online stream.

Funguje to takhle u Applu, stejně tak u Facebooku. Některé společnosti reportování výsledků využívají marketingově a překlápí je i s dalším komentářem a titulky na YouTube, a ještě na tom díky videoreklamě vydělají.

Je to velká událost, kterou může dnes sledovat úplně každý, a trh na ni v reálném čase může reagovat tím, že prodává nebo nakupuje. Typicky se tyto výsledky oznamují v takzvaných after hours, tedy poté, co se uzavře burza. To ale samozřejmě nebrání investorům dávat příkazy na burzu i v době, kdy se zrovna neobchoduje.

Skutečný dopad na hodnotu akcií ale uvidíme až následující den, kdy se trhy opět otevřou.

Připravují se firmy na to, jak jednotlivé zprávy, ať už jsou dobré, nebo špatné, oznamovat? Strategicky přemýšlí, jestli v pondělí, nebo v pátek?

Jasně, za tím je obrovská marketingová strategie. Oddělení takto velkých firem se jmenují oddělení vztahu s investory a jsou to divize, které sedí přímo nebo hned vedle marketingu. Jsou to důležitá komunikační oddělení, která předávají veřejnosti, co firma dělá, dělat bude nebo jak se jí daří. Tyto informace je třeba brát jako součást marketingu.

Znám například jednu studii z Chicaga, která počítala, jestli se s oznamováním výsledků dá nějakým způsobem manipulovat. Tedy, zda je lepší oznámit výsledky rovnou v pondělí, nebo počkat až na poslední chvíli ve výsledkovém týdnu, aby se špatné zprávy někde schovaly.

Ta studie ukazuje, že nehledě na to, jestli jsou vaše výsledky špatné, nebo dobré, tak je lepší výsledky oznamovat co nejdřív. A to právě kvůli tomu, že jde o marketing. O firmě se bude víc psát, bude se o ní víc mluvit – i negativní reklama může nakonec být reklama a propsat se do lepších výsledků.

Mě tento týden hodně zaujala přestřelka u firmy Meta (Facebooku), kdy jeden z jejích drobných akcionářů, investiční skupina Altimeter, napsal otevřený dopis Marku Zuckerbergovi s tím, že nemají důvěru v jeho vizi virtuálního metaverza a že by preferovali, kdyby firma radši investovala do vývoje umělé inteligence. Je běžné, že si investoři s vedením firmy tímto způsobem vyměňují názory?

Samozřejmě. Nemám na to data, ale čekal bych, že čím jsou tito investoři menší, tak se snaží být hlasitější. Jednoduše proto, že nemají číslo na osobní telefon šéfa firmy a nemohou mu to říct přímo. Tak musí být hlasití přes média.

Otázka je, jestli si z toho bude Mark Zuckerberg se svým týmem něco dělat. Nemyslím si, že se to pokusí nějak marketingově zažehlit. Tento minoritní akcionář se spíš přidal k dlouhému listu hlasů, které volají po tom, že transformace Facebooku směrem k metaverzu je drahá. A jako investoři by akcionáři raději ty proinvestované desítky miliard viděli u sebe než v transformaci na něco, v co nemají důvěru.

Dá se tohle to krušné období nějakým způsobem přirovnat ke krizi technologických firem kolem roku 2000, kdy probíhala takzvaná dot-com krize?

Nemyslím si, že by to bylo podobné. Ten rozdíl u dot-com bubliny byl hlavně ten, že celá řada firem skončila. Bylo to zkrátka z jedničky na nulu. Ta bublina spočívala hlavně v tom, že si spousta investorů myslela, že stačí přidat za firmu “.com“ a ta firma bude automaticky vydělávat.

To, co vidíme dnes, je obecné vyfukování valuací technologických firem. Ale ne úplně to, že by firmy ve velkém krachovaly. Také se ještě zatím úplně nemluví, jakkoliv to pořád visí ve vzduchu, o nějaké recesi.

Co není, může být, ale nechtěl bych strašit u firem, o kterých se dnes bavíme. Nikdo nečeká, že by snad zbankrotovaly, mají peněz pořád dost. Akorát jejich výsledky jsou horší, než se čekalo.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.

Pokud chcete podcast poslouchat na cestách, pořad najdete v aplikaci Seznamu v záložce Podcasty.cz nebo si ho můžete přidat ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.