Článek
Kvalita snímků z teleskopu Jamese Webba je ještě lepší, než očekávaly výpočetní modely před startem mise. Mohl by vidět až do hranice 13,7 miliardy světelných let a zpřesnit stáří vesmíru, říká odborník na kosmonautiku.
Po několika desítkách let vývoje a půlroční cestě NASA tento týden ukázala první oficiální barevné fotografie z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Ten hledí do míst tak vzdálených, že nám mohou přiblížit vznik vesmíru samotného.
„První úvahy o tomto projektu můžeme dostopovat až někam do roku 1989. O realizaci teleskopu Jamese Webba se definitivně rozhodlo ve chvíli, kdy jeho ‚předchůdce‘ Hubbleův teleskop udělal legendární snímek takzvaného Hubbleova ultrahlubokého pole. Teleskop se tehdy otočil do části vesmíru, ve které jsme očekávali, že nic není – ale Hubbleův snímek nám ukázal mnoho galaxií vzdálených skoro 13 miliard světelných let,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz v podcastu Stopáž.
Pro pozorování tak vzdálených částí vesmíru bylo nutné přijít s nástrojem pro pozorování infračerveného záření, které lidské oko ani Hubbleův teleskop nevidí.
„V tu chvíli se sáhlo právě po tom teoretickém konceptu, ze kterého později vznikl teleskop Jamese Webba. Jeho vývoj byl ohromně náročný, trval mnohem déle a byl nákladnější, než se čekalo. Bylo nutné vyvinout řadu nových technologií právě pro tento projekt, testy se protahovaly,“ dodává Majer.
Kupa galaxií SMACS 0723 neboli „nejhlubší pohled do vesmíru“. Ještě není úplně jasné, co všechno na něm vidíme, podle NASA už se ale podařilo na fotce najít galaxii starou 13,1 miliardy let.
Mlhovina Carina je rodištěm hvězd. Dosavadní technologie nedokázala prohlédnout skrze prach a plyny, James Webb ale dohlédne až do jejího nitra.
Planetární mlhovina známá jako Eight-Burst.
Snímek toho samého místa, který pořídil Hubbleův teleskop v roce 1998.
Stephanův kvintet je název pro skupinu pěti galaxií, jejichž tvary jsou deformovány vzájemným působením gravitace.
To samé místo na starším snímku.
První snímky z Jamese Webba, které NASA zveřejnila v noci na úterý, ukazují kupu galaxií s kódovým označením SMACS 0723, vzdálených kolem 4 miliard světelných let.
„Nedívejte se na ty velké jasné fleky, ale právě na ty drobné flíčky – to jsou galaxie, které jsou extrémně vzdálené. Bude ještě nutné je analyzovat, abychom zjistili, jak přesně jsou daleko, ale už víme, že jsou určitě dál než 13 miliard světelných let. Jde o ochutnávku toho, co bude Webbův teleskop schopný pozorovat. Měl by být schopen spatřit světlo prvních galaxií a prvních hvězd, které se zformovaly pár set milionů let po velkém třesku,“ vysvětluje odborník na kosmonautiku.
Pro představu, jak velký výsek oblohy Webbův teleskop vyfotil, dala NASA veřejnosti k dispozici nástroj, který umožňuje měřítko prvního snímku různě měnit.
„NASA k tomu dala velice dobré přirovnání pro laickou veřejnost – je to podobné, jako kdybyste vzali drobné zrnko písku a položili si ho na bříško prstů, potom natáhli ruku, co nejvíc to jde, a podívali byste se na to zrníčko, které vám leží na bříšku prstu. Zhruba tak velkou plochu na obloze zabírá místo, které Webbův dalekohled vyfotil v úplně prvním zveřejněném vědeckém snímku zachycujícím kupu galaxií SMACS 0723,“ říká Dušan Majer.
Jak dlouho bude teleskop Jamese Webba v provozu? Kdo určuje, kam ho zamířit a co bude zkoumat? A kolik nárazů mikrometeoritů dalekohled vydrží?
Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.
Stopáž
Týdenní podcast o technologiích, společnosti a všem mezi tím. Uvádí Jan Kordovský (@korda).
Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Který díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@sz.cz.
