Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku?

Se zvyšujícími se náklady na život se kromě úspor energií můžeme zaměřit i na samotný princip fungování ekonomiky. Místo nákupu, okamžité spotřeby a vyhození lze věci využívat opakovaně nebo sdíleně, tvrdí Pavel Zedníček z Institutu cirkulární ekonomiky.

Jednou větou, co si máme představit pod pojmem cirkulární ekonomika?

Historicky je tento pojem v České republice vnímaný hodně jako odpadové hospodářství. Což není úplně ta nejlepší interpretace. Pokud bych se měl opravdu omezit na jednu větu, tak je to „efektivní nakládání s materiály v ekonomice“.

Jak byste popsal rozdíl mezi tou současnou, tedy lineární, a kruhovou ekonomikou?

Cirkulární ekonomika na tu současnou reaguje. Dává alternativu k modelu, kdy něco vytěžíme, spotřebujeme a rychle vyhodíme. Například u budov je životnost padesát, sto nebo sto padesát let. U plastového obalu může být životnost klidně pouhých 5 sekund.

Když se podíváme na současnou ekonomiku, tvoří ji tři základní pilíře: energie, materiály a lidská představivost. A my jako lidstvo jsme poměrně dobří v plýtvání všemi těmito položkami. Kvůli válce na Ukrajině teď řešíme intenzivně energetiku. Jednotlivci i firmy si energie začali dost vážit. Vnímají ji jako obrovskou hodnotu, šetříme s ní, zateplujeme budovy, koukáme na energetickou náročnost v provozech a tak podobně.

A náš argument v Institutu cirkulární ekonomiky je, že bychom se úplně stejně měli dívat i na materiály. Protože jsou nedílnou součástí ekonomiky. Ať už se bavíme o budovách – ocel, beton, dřevo –, nebo o maloobchodě, kde jsou to obaly, plasty a tak dále. Ambice cirkulární ekonomiky je – pojďme šetřit s materiály, pojďme s nimi nakládat šetrně a začněme si jich vážit. A pojďme nalézt ekonomické příležitosti, které nám tenhle přístup nabízí.

Během přípravy jsem se snažil najít co nejvíc praktických příkladů cirkulární ekonomiky. Ten pojem je totiž dost abstraktní a rád bych, aby si ho všichni dokázali představit. Objevil jsem například, že firma Philips nabízí svoje žárovky a osvětlení do kanceláří jako službu. Místo toho, aby si třeba Seznam Zprávy koupily vlastní svítidla a najímaly údržbářskou firmu na jejich provoz, revizi a opravy, uzavřou smlouvu na 20 let s firmou Philips, která se o instalaci, funkčnost a údržbu stará sama. Je tedy cirkulární ekonomika přesun společnosti k tomu, aby měla na každou drobnost předplatné?

Ano, řekl bych, že je to snaha jít o krok dál od aktuálně vysloveně produktově založené ekonomiky. Do ekonomiky, která je víc založená na podobných službách. Jedna definice cirkulární ekonomiky je, že je to pokrývání potřeb a poskytování služeb s co nejméně primárními materiály. Pokud se jako jednotlivec nebo firma zamyslíte, čeho potřebujete docílit, velmi často se můžeme dobrat toho, že nástroj k tomu potřebný vůbec nepotřebujeme vlastnit.

Samozřejmě vlastnictví přináší řadu výhod, ale ruku v ruce s ním jdou i náklady a zodpovědnost. Například pro generaci dnešních třicátníků je poměrně běžné, že nevlastní auto, ale prostě si ho ve chvíli potřeby půjčí – jednorázově nebo formou předplatného. Když se odpoutáte od přemýšlení uživatel = vlastník, tak forma sdílení v praxi dává obrovský smysl. Jde o to maximálně využívat produkty a ambice, které už v ekonomice jsou.

Zajímají principy cirkulární ekonomiky české firmy? A má Česká republika nějakou koncepci oběhového hospodářství? Jak poznat korporátní greenwashing? A nepůjčili byste mi někdo vrtačku? Poslechněte si dnešní epizodu pořadu Stopáž v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. A nově i v aplikaci Seznamu – jak pro iOS, tak Android.

Pokud Stopáž posloucháte pravidelně, vyplňte nám prosím krátký dotazník. Pomůžete nám pořad zlepšit. Děkujeme.