Existuje místo, kde jsou vztahy mezi USA a Ruskem ještě v pořádku: ISS

Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS panují podle oficiálních zpráv profesionální vztahy. „Jenže další osud ISS neovlivňují astronauti, ale politici a šéfové kosmických agentur,“ připomíná Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.

Ruská invaze na Ukrajinu rozpoutala smršť sankcí a ochlazení vztahů mezi Západem a Moskvou na absolutní minimum. Na ISS ale všechno zatím jede podle plánu.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes vynese raketa Sojuz-2.1 kosmickou loď Sojuz MS-20 se třemi novými ruskými členy posádky. Na 30. března je pak naplánován návrat amerického astronauta Marka Vande Heie a dvou ruských kolegů, opět na palubě Sojuzu.

„Astronauti na ISS – právě teď je posádka složená z Američanů, Rusů a jednoho Němce – jsou profesionálové. Pokračují ve výzkumu a plánovaných úkolech. Od invaze Ruska na Ukrajinu uplynul už téměř měsíc, ale na poměry kosmonautiky to je stále relativně čerstvá událost, tudíž nějaké další kroky budou následovat spíše v horizontu měsíců,“ říká publicista Dušan Majer v podcastu Stopáž.

Zpátky na Zemi ale létají ostrá prohlášení ze strany šéfa ruského Roskosmosu Dmitrije Rogozina.

„Rogozin je svými velkoústými prohlášeními na Twitteru velmi dobře znám. Před lety v rámci krymské krize prohlásil, že američtí astronauti se mohou na ISS místo loděmi Sojuz dopravovat třeba pomocí trampolíny. V současné době doplnil svůj repertoár prohlášením, že Rusové přestanou dodávat do USA ruské raketové motory a Američané ať si létají do vesmíru na čem chtějí, třeba na košťatech. Tahle rétorika nevybočuje z toho, na co jsme u Rogozina zvyklí, ale celkové náladě to nepřispívá,“ vysvětluje Majer.

NASA v reakci na Rogozinovo únorové prohlášení pouze uvedla, že nadále spolupracuje se všemi svými mezinárodními partnery na bezpečném provozu Mezinárodní vesmírné stanice. ISS má jisté financování do roku 2028, přičemž americká vesmírná agentura bude držet svůj podíl do roku 2031, poté se chce přesunout k využívání komerčních kosmických stanic na nízké oběžné dráze.

Je možné, že by se západní a ruská část ISS v případě dalšího vyhrocení vztahů od sebe oddělily dříve?

„Technicky rozdělení nic nebrání. Moduly nejsou slepené ani svařené, prostě by se odpojily zámky a nějaké spojovací mechanismy a ty části by se vydaly na svou cestu. Ale ISS byla od začátku plánována jako jeden celek – každá část má svůj úkol a nemusí se naopak starat o ty, které má druhá část. Pokud by k hypotetickému rozdělení stanice vedví došlo, tak by americké části chyběly především nádrže na pohonné látky, ty jsou v ruské sekci. Také by neměla motory pro změnu oběžné dráhy, úhybné manévry,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Kosmonautix.

Rusové ale podle něj svým závazkům na vesmírné stanici dostojí. „Pokud by to neudělali, do budoucna by si pod sebou ještě výrazněji podřízli větev než teď. Ruská kosmonautika posledních několik let míří trochu dolů. Pilotování Sojuzu jim nemůže nikdo upřít, ale ruský civilní program skomírá,“ dodává Majer.

Kde už se napětí mezi Ruskem a západními vesmírnými agenturami projevilo? A jaký je osud evropsko-ruské mise ExoMars? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.