Článek
Overturismus vzniká na jednoduše dostupných místech. Přispívá k němu také strach z toho, že něco propásneme, který podporují sociální sítě. Ty lze ovšem využít i k osvětě turistů, říká expert Jan Lenart.
Co vlastně overturismus je? „Jde o jev, kdy turisté obsadí nějaké místo v tak obrovských počtech, že to začne způsobovat problémy. Děje se obvykle v historických jádrech měst, na mořských pobřežích, ve vysokých horách nebo na skalních útvarech. Velké počty turistů v některých místech už dospěly do tak problematického stadia, že samosprávy a environmentalisté musí začít podnikat různá opatření a zejména řešit následky,“ vysvětluje environmentální geograf Jan Lenart z Ostravské univerzity.
Mezi místa, kde se overturismus v Česku projevuje, Lenart řadí například Český Krumlov, Kutnou Horu a tamní kostnici nebo hrad Kašperk na Šumavě.
„Co se týče přírodních lokalit, velké problémy jsou v posledních letech v Adršpašsko-teplických skálách, na unikátních přírodních místech, jako je Černé a Čertovo jezero, a pak na našich nejvyšších horách – Králickém Sněžníku, Lysé hoře, Sněžce,“ vyjmenovává expert.
Jedním z hlavních faktorů, jež overturismus podporují, je čím dál snazší dostupnost míst, například autem. To podporuje příliv turistů i soukromého podnikání na místě, které jde ruku v ruce s rostoucí oblíbeností lokality a navyšováním kapacit.
„To samozřejmě nelze podnikatelům a živnostníkům na daném místě vůbec vyčítat, koneckonců jejich cílem je nějakým způsobem na segmentu turistů vydělávat, ale to, co tam chybí, je určitý smysl pro to, to ‚nepřehnat,“ dodává Lenart.
K overturismu do určité míry přispívají i sociální sítě, například oblíbený Instagram, kde uživatelé zveřejňují fotky z oblíbených míst.
„Lidé vidí, co udělali další lidé, a chtějí tam být také. Vzniká tu pocit FOMO (fear of missing out, tedy strach, že o něco přijdeme, pozn. red.) – prostě se tam jedete podívat také a pak třeba zhodnotíte, že tam nic moc zajímavého nebylo, ale v tu chvíli zkrátka jdete s davem a způsobujete ty stejné problémy,“ říká vědec z Ostravské univerzity.
Jak nepřispívat k overturismu?
- Chovejte se ohleduplně. Platí pro přírodu i historická města. Místní vás mnohem lépe přijímají, když uvidí, že jste tam nepřijeli jenom „do kulis“, ale vstupujete jako host.
- Neodhazujte odpadky, minimalizujte, co do lesa nosíte. Odpadky totiž můžete i nepozorovaně vytrousit z batohu nebo kapsy. A obyčejný toaletní papír, který pak zahrabete do půdy, je lepší než vlhčený ubrousek.
- Vyhledávejte místa, která nejsou přeplněná. Například v polském Gdaňsku se kromě přeplněného historického jádra můžete vydat do starého přístavu.
Podle Lenarta je podivuhodné, že ty nejpopulárnější turistické destinace na sociálních sítích propagují i některé krajské nebo státní agentury podporující cestovní ruch. „Právě Instagram nebo Facebook mohou tyto oficiální marketingové profily nebo správy národních parků naopak využít k osvětě návštěvníků nebo jejich přesunu do méně vytížených lokalit, a overturismus tak brzdit,“ dodává expert.
Proč nejsou tím nejúčinnějším lékem na overturismus restrikce a zákazy? Mělo by se vstupné do národních parků a jiných přeplněných destinací zpoplatnit? A jaký efekt mají v Česku oblíbené stezky v oblacích?
Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.
Stopáž
Týdenní podcast o technologiích, společnosti a všem mezi tím. Uvádí Jan Kordovský (@korda).
Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Který díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@sz.cz.
