Šťastný podcast: Návrat Klause, zrušení školství. Ideální vláda podle ODS

Jak by vypadala ideální vláda ODS, kdyby měla strana 101 mandátů? A co se to děje mezi Piráty na twitteru? To probírá dnešní Šťastný podcast ve složení Šídlo, Sulimenko, Povolná a Lasák.

ODS se před několika dny sjela na ideovou konferenci, aby si ujasnila, co má vlastně v dnešní složité době prosazovat. Přichází to v pravý čas: kdysi jasně vyhraněná strana se vinou koaličních partnerů a ekonomické reality pustila ve vládě do experimentů, které by si dříve sotva dovolila.

Ve Šťastném podcastu jsme se rozhodli podívat do historie ODS a především na nejdůležitější figury, které usměrňovaly smýšlení strany. Mezi ně patří hlavně předsedové: Václav Klaus, Mirek Topolánek, Petr Nečas a samozřejmě i Petr Fiala.

„Já bych chtěl připomenout, díky komu se stal Petr Fiala předsedou ODS: samozřejmě díky Věcem veřejným, protože Věci veřejné totálně zruinovaly svoje vládní angažmá, ministr školství Josef Dobeš musel skončit, tím pádem se mohl přizvat do vlády nějaký Petr Fiala. Řekněme si to jasně – nebýt Věcí veřejných, Fiala není nikdy premiérem,“ říká Konstantin Sulimenko.

V historii měla jednou ODS 81 mandátů – o pouhých 20 méně, než kolik by jí stačilo k samostatnému vládnutí bez povinnosti ohlížet se na dotěrné kolegy z koalice. Od té doby sice strana značně klesla, ale my jsme se i tak zasnili, jak by vypadala vláda, kdyby ODS mohla pracovat bez jakýchkoliv kompromisů tak, jak si vysní na svých ideových konferencích.

Třeba na Ministerstvo zdravotnictví navrhujeme Bohuslava Svobodu, který toho aktuálně stejně moc na práci nemá. Na Ministerstvo životního prostředí by mohl nastoupit například Petr Macinka z Institutu Václava Klause. A co bude s Ministerstvem pro místní rozvoj?

„Já tady mám nápad, který pochází už z původního programu ODS topolánkovské éry z roku 2004, kdy ODS navrhovala, že Ministerstvo pro místní rozvoj prostě zruší. Oni ho nenáviděli od začátku, protože ho měli lidovci. Stejně přeci má v té jejich budově být Apple Store,“ navrhuje Jindřich Šídlo.

I v druhé části naší zábavné show jsme řešili vládní stranu. Naše analytička sociálně-síťového bizáru Tereza Povolná měla tentokrát náročný úkol: shrnout, co se to o víkendu stalo mezi různými politickými křídly Pirátů na twitteru.

„Členka Pirátské strany Janka Michailidu teď v sobotu na twitter přidala příspěvek o tom, že se účastnila festivalu Dny antikapitalismu. Na což s reakcí rychle přispěchal i předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, který napsal mimo jiné: ‚Nechci Jance Michailidu nic podsouvat, ale měla by se, byť stále věřím, že významnou část v jejích úvahách hraje trochu hloupá a prvoplánová provokace, zamyslet a přehodnotit své fungování ve veřejném prostoru.‘ A to si myslím, že není úplně běžná reakce předsedy na chování nějakého straníka,“ hodnotí Povolná.

„Mně to nejvíc připomíná kdysi Zelené. Martin Bursík o své straně vyprávěl, že to je rozkvetlá zelená louka se spoustou odstínů, ale kritici říkali, že to je pytel blech. A Piráti jsou v tom docela podobní,“ krčí rameny Šídlo.

Měl se Ivan Bartoš na twitteru takto ostře proti své stranické kolegyni vymezit? A co je to tedy vlastně ten antikapitalismus? Šťastný podcast se pokusil na tyhle otázky – ale nejen na ně – nalézt odpovědi.

Poslechněte si jej v přehrávači v úvodu článku.