Šťastný podcast: Konečně férové volby? Zrušme pětiprocentní hranici

Polistopadové dějiny by vypadaly úplně jinak, pokud by neexistovalo „pětiprocentní pravidlo“ pro vstup do dolní komory. Divoké scénáře například s ministrem Šlachtou propočítává Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák. #SnemovnaProVsechny

Celý příběh začíná v dávné historii, kdy tehdejší lídři nově vzniklého Československa vyhodnotili, že pro volby do Poslanecké sněmovny bude vhodné uzákonit poměrný systém. A tak do nově vzkvétající demokracie přibyl nový fenomén – pětiprocentní uzavírací klauzule.

„Kdyby bývali vybrali většinový poměr, Občanské fórum by to tehdy posbíralo… Ale v poměrném nastává jiný problém – jaksi se ta křesla mohou rozdrobit. Každý, kdo dostane hlas, dostane nějaký mandát, křeslo. Vypadalo by to jako ve Straně zelených v roce 2006 nebo nedávno u Pirátů. Nešlo by s tím vůbec nic dělat,“ vysvětluje Jindřich Šídlo poměrně hladkou cestu k poměrnému hlasování.

A pokračuje: „Takže se stanovila právě ta pětiprocentní hranice, kterou musíš překročit, a když ji náhodou nepřekročíš, máš sice nárok na prachy, což je druhá důležitá psychologická hranice voleb, ale zároveň podporuješ ty strany, které se tam dostanou. Je to srozumitelné?“

Srozumitelnost principálova výkladu necháme na soudu posluchačů Šťastného podcastu. Hranice pěti procent je ve světě běžná, existují ale i státy, které ji mají ještě nižší (dvě i tři procenta), někdy kvorum neexistuje žádné, třeba ve Finsku. „Tedy naše tuzemská hranice není ničím výjimečným, co ovšem výjimečným bezesporu je, je počet z tohoto důvodu propadlých hlasů ve volbách v roce 2021,“ shoduje se osazenstvo audioshow.

Zamýšleli jste se nad tím, jak by vypadalo nynější rozložení dolní komory Parlamentu ČR, kdyby alespoň část propadnuvších volebních lístků před necelými čtyřmi lety svou šanci proměnila? Šťastní podcasteři mnohokrát, proto se v aktuální epizodě rozhodli vypočítat následující slovní úlohu:

Pro správný výpočet je nutné si představit kruciální pojem skrutinium, na což apeluje zejména Tereza Povolná, dvorní přednašečka referátů v éteru.

Za pomoci kalkulaček posbíraných po celém Seznamu, počítadla a Tereziných učitelů matematiky z gymnázia na drátě přišli moderátoři ke zjištění, že by tato tři uskupení shodně inkasovala každá osm mandátů. Nynější sněmovní strany by si samozřejmě trošku pohoršily, neb by se musely s Robertem Šlachtou, tehdy Janem Hamáčkem a Vojtěchem Filipem podělit.

Pro další kuriozity ze světa poměrného a většinového systému a pojmů jako kvorum, klauzule a kvóta si pusťte epizodu Šťastného podcastu, kterou najdete v úvodu článku v přehrávači. A kdo dočetl až sem, ví, že se na konci dílu může těšit i na pojednání o Janě Bobošíkové, nové kandidátce do tajných služeb.