Odposlechy, zatčení a smrt. Příběh dvou mužů z korupční kauzy

Přinášíme vám textovou podobu podcastové investigativní minisérie Smrtící Dozimetr z cyklu Odkryto.

Přesně v polovině června minulého roku policie spustila rozsáhlé zatýkání v kauze, kterou dnes známe jako Dozimetr. To bylo totiž krycí jméno spisu, který se zabýval korupcí kolem pražského Dopravního podniku (DPP).

V důsledku zatýkání rezignoval kupříkladu ministr školství Petr Gazdík kvůli tomu, že se ukázaly jeho blízké vztahy s lobbistou Michalem Redlem. Po něm odešla z funkce i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová za ANO, která měla pro změnu blízko k Zakariu Nemrahovi, jednomu z obviněných, skončil i šéf rozvědky Petr Mlejnek, i on se skupinou spolupracoval.

Policie hned napoprvé nedokázala zatknout všechny podezřelé. Kupříkladu Pavel Dovhomilja, muž, který v pozdější fázi sehrál klíčovou roli, byl tou dobou v Chorvatsku.

Po svém návratu se rozhodl svědčit. Ale ještě než mluvil s policií, mluvil se Seznam Zprávami v podcastu Gučiho archiv. Jeho svědectví pospojovalo do té doby vlastně jen útržky kauzy, tak jak jsme ji znali my, ale i policie. Ta sice skupinu sledovala a odposlouchávala dlouho, samotné odposlechy ale nestačí.

Policie totiž sice nahrála rozdělování peněz, až ale Pavel Dovhomilja byl schopen rozplést, za co peníze byly a jak přesně celá skupina fungovala. Stal se z něj spolupracující obviněný. Musí mluvit pravdu a říci vše, a policie mu věří. Kdyby se totiž ukázalo, že lže, dohoda by padla. Pro příběh, který si v dalších řádcích přečtete, je to velmi důležitý moment.

Dovhomilja totiž policii předal, kromě svého svědectví, i dokumenty o tom, jak se rozdělovaly peníze a zakázky. Na otázku, kdo je autorem dokumentů o ovlivňování zakázek, nechtěl odpovědět. „To si nechám pro policii, ale je to důkaz, který potvrzuje, jak fungovaly ty věci…,“ řekl Dovhomilja.

Právě tento dokument hraje velmi důležitou roli. Abychom ale vysvětlili jeho význam, musíme začít jinde.

Policie skupinu dlouhodobě sledovala a odposlouchávala a vyšetřování uzavřela. Se spisem se seznámili všichni obvinění. Seznam Zprávám se podařilo příběh zrekonstruovat s pomocí odposlechů, svědectví, videí i dokumentů, které policie shromáždila. Právě odposlechy, především ty prostorové, dávají přesnější představu o tom, co se vlastně dělo.

Ve stínu velkého politického mumraje, který kauza Dozimetr způsobila a do značné míry stále způsobuje, se totiž odehrál jeden málo známý, přesto velmi důležitý příběh.

První díl včetně odposlechů si můžete poslechnout přímo zde:

V rámci postranní větve Dozimetru policie zatkla dva podnikatele, kteří se zabývají komunikačními technologiemi. Prvním byl Jindřich Špringl, dlouholetý podnikatel v oblasti komunikačního a bezpečnostního byznysu. „V tomto příběhu jsem jeden z obviněných, kdy moje obvinění je navázáno na konání a obvinění mého kamaráda Petra Adama, který údajně měl poskytnout úplatek,“ říká Špringl.

Druhým zatčeným byl Petr Adam, bývalý voják a Špringlův kamarád. Muž, který měl uplatit člena dozorčí rady dopravního podniku Michala Zděnka částkou 100 tisíc korun. „Když jsem ho poznal, tak začínal v civilním životě dělat to, co dělal i v armádě, to znamená, že se zabýval komunikačními a bezpečnostními technologiemi. Petr byl prostě pohodář, jako optimisticky naladěný a vždycky byl ochoten pomoci v podstatě komukoliv,“ popisuje Špringl.

Podobně Adama charakterizuje jeho šestadvacetiletý syn Martin: „Táta byl strašně hodný, férový chlap, kterého měl každý rád. Neznám člověka, který by s ním někdy měl problém. Byl totálně nekonfliktní typ. Pokud se ho snažili nějakým způsobem vydírat, tak určitě by chtěl mít co nejdřív pokoj, protože samozřejmě v tom viděl to, že by mohli jít za rodinou.“

Osud Petra Adama je málo známou tragédií spojenou s Dozimetrem. Zatčení v červnu 2022 snášel velmi špatně, jako vojákovi pro něj pověst byla vším.

„Taťka se v tu dobu léčil po mrtvici, kterou měl o Vánocích. Takže mu okamžitě vyletěl tlak na nějakých 210, přijela záchranka a odvezla ho do nemocnice. (…) Koukal furt do země, nechtěl mluvit a měl strašně zvláštní chování. Normálně chodil spát v devět hodin a teďka v pět hodin ráno ještě koukal na gauči. (…) Pro něj to bylo traumatizující pouze z jednoho důvodu, a to že si hodně dbal, co si o něm lidé myslí. A myslím si, že to pro něj bylo zničující,“ vzpomíná Martin Adam na dobu krátce po zatčení.

To nejhorší ale mělo ještě přijít. Pět dní poté, co policie spustila Dozimetr, trávil Petr Adam den se svým synem. Odjeli do firmy, kde si chtěl vyzvednout nový telefon místo starého, který mu policie zabavila. „Já jsem ho vezl, protože nebyl ve stavu, kdy by podle mě mohl řídit auto,“ vysvětluje syn Martin.

Při návratu se ale psychický stav Petra Adama začal zhoršovat. Když přijeli domů, byla situace už neudržitelná. Pak manželka i syn Martin odešli na chvíli ven. Když se Martin vrátil, čekal ho strašný pohled: Petr Adam si vzal život.

Martin o tom do této chvíle nedokáže mluvit. Navštěvuje psycholožku, která mu diagnostikovala posttraumatickou stresovou poruchu. „Podle paní psycholožky je to důvod, proč si nemůžu vzpomenout na některé věci spojené s tátou, třeba z dětství nebo minulosti. Takové deprese, nechuť k jídlu. Občas třeba musím zůstat doma, protože nesnesu lidi,“ říká Martin.

O svém otci mluví s obtížemi, záleží mu ale na tom, aby alespoň částečně mohl očistit jeho jméno. A to je i důvod, proč se rozhodl vypovídat.

„Všichni přijdou a řeknou upřímnou soustrast. Ale myslím si, že jim spíš běží hlavou: Aha, tak takhle to bylo, takhle vydělával peníze. Což je smutné, protože táta za těch 30 let, co podnikal, nikdy neměl žádný problém se zákonem, ani s kolegy. Rozhodně to není tak, že by za poslední třeba tři roky nějak pohádkově zbohatl a že by to bylo kvůli tomu. Táta se měl relativně dobře už 20 let zpátky,“ hájí svého otce syn Martin.

Dodnes nikdo vlastně neví, co byl přesný důvod sebevraždy do té doby úspěšného podnikatele. Jeho kamarád Jindřich Špringl má dodnes výčitky. Jedno z posledních volání Petra Adama o pomoc bylo totiž právě Špringlovi.

„Měl jsem od něj zmeškaný hovor, ale protože změnil číslo, tak jsem neměl možnost s ním mluvit. Lituji toho, protože kdybych s ním mohl mluvit, tak bych ho určitě psychicky zvedl. Myslím si, že cítil nějakou těžkou zradu, a v kombinaci s tím, že nebyl v dobré fyzické kondici, tak ho to zasáhlo fyzicky nepřipraveného a to je ten důvod,“ myslí si Špringl.

Dopad na rodinu byl ale zdrcující. „Co ve mně zůstalo? Nic ve mně už nezůstalo, nevím, jak to říct. To prostě člověku úplně obrátí život. S mámou to nechápeme. Znal jsem ho celý život a nikdy ty sklony (k sebevraždě) nebo něco podobného neměl,“ přemítá syn Martin.

Jindřich Špringl svého zemřelého přítele hájí: „Petr Adam byl slušný člověk, nikdy nikoho nepodvedl. Podle mě nikoho nikdy nechtěl uplácet. Všechno, co se stalo, je tragický omyl, za který jsou někteří jedinci zodpovědní.“

V pozadí celého neštěstí je jedna policejní kombinace a jeden policejní agent. Jmenuje se Michal Zděnek a není to policista. Jde o bývalého člena dozorčí rady Dopravního podniku hlavního města Prahy. Za poněkud podivných okolností začal s policií spolupracovat a právě jeho měl Adam podplatit.

Petr Adam a Jindřich Špringl jsou obviněni z toho, že uplatili člena dozorčí rady dopravního podniku Michala Zděnka. Adam mu podle policie předal sto tisíc korun za to, že nebude torpédovat projekt na telekomunikační systém v metru, tzv. Tetru. Jenže Michal Zděnek v té chvíli spolupracoval s policií, která celou transakci natočila.

Na první pohled jde o jednoduchý a jasný případ. Jenže skutečnost je o něco složitější. Co se odehrálo, můžeme rekonstruovat docela přesně.

„Znám tu oficiální policejní verzi, kde snad táta údajně měl předat 100 000 Kč panu Zděnkovi. Za takových zvláštních okolností, za mě. Moc sám nechápu, jaká byla motivace pana Zděnka k tomu,“ říká syn Martin.

Michal Zděnek tvrdí, že jednoduše ohlásil úplatek a je v podstatě whistleblowerem, trvá na tom, že se choval poctivě. Jenže příběh, jak se ze člena dozorčí rady stal policejní spolupracovník a kdo přesně schůzky nahrával, je o něco složitější a plný otázek. Za co měl být úplatek, který způsobil smrt svého strůjce? Šlo skutečně jen o peníze? A byla policejní část příběhu opravdu čistou hrou?

Ony totiž role obou hráčů zdaleka nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled může zdát.

Druhý díl včetně odposlechů si můžete poslechnout přímo zde:

Michal Zděnek se s Petrem Adamem scházel zhruba rok, jejich schůzky policie monitorovala. Podle původních záznamů policie podezírala Zděnka, že je sám do skupiny kolem Dozimetru zapleten.

Pak ale začíná se Zděnkem spolupracovat. První pochybnost přichází právě v tomto bodě. Zděnek totiž veřejně tvrdí, že to on se obrátil na policii. Ve spise je ale něco jiného, měl ho kontaktovat policista, a to 22. 3. 2021. To je docela pozoruhodná náhoda, protože hned další den se má Zděnek sejít s Adamem.

Jak naznačuje kvalita a způsob pořízení policejního odposlechu, je více než pravděpodobné, že techniku na sobě nosil právě Zděnek. Jindřich Špringl a jeho obhajoba tvrdí, že se policie se Zděnkem dopustili provokace a Adama k předání peněz vyprovokovali.

První schůzka, kterou policie se Zděnkem nahráli, se odehrála 23. března 2021 u obchodního centra Arkády na Pankráci v Praze.

„Zdravim… my si tykáme, že jo?“ začíná Zděnek hovor s Adamem. Kontrolu nad obsahem má zjevně Michal Zděnek, který náhle vytahuje zápis z jednání představenstva dopravního podniku, neveřejný dokument, který, jak sám tvrdí, získal od Petra Witowského, ředitele DPP. Adamovi ho ukazuje, detaily s ním prochází:

Dokumenty, které Zděnek předává, ale nejsou veřejné. Má k nim přístup jako člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy a nemá je co komu rozdávat, vysvětluje Adam Scheinherr, který měl jako tehdejší náměstek primátora na magistrátu dopravní podnik na starosti. Mimochodem Michal Zděnek byl právě jeho nominantem, o kterém dokonce uvažoval jako o řediteli celého DPP.

„Takovýto člen dozorčí rady porušil mlčenlivost, šel vlastně proti dobru toho podniku, protože zápisy, ať už z představenstvam nebo z dozorčí rady, tak jsou skutečně důvěrné dokumenty charakteru obchodního tajemství,“ říká Scheinherr. Podle něj nejde o lehce zveřejňovatelný dokument.

Tady se na chvilku zastavme. Seznam Zprávy samozřejmě Michala Zděnka kontaktovaly, aby svou roli v kauze vysvětlil. Kupříkladu v rozhovoru pro Lidové noviny tvrdil a několikrát opakoval, že jej kdosi zastrašoval ještě před tím, než se Dozimetr rozběhl.

Zděnkova první reakce na žádost o rozhovor ale byla překvapivá – opět na něj prý někdo tlačí. „Pane Kroupo, a víte o tom, že za mnou poslali osobu, která mi vyhrožovala, že mi novinář Kroupa zničí život?“ napsal v SMS zprávě Zděnek. Vzhledem k tomu, že novinářem Kroupou myslel zjevně mne, obratem jsem se zeptal, kdo to byl, abych „tu osobu“ konfrontoval a zjistil, zda opravdu někdo mým jménem bez mého vědomí nezachází.

Michal Zděnek po několika zprávách napsal jméno jednoho vlivného pražského podnikatele a lobbisty. Bylo mi to divné, neboť jsem ho viděl jednou v životě před mnoha lety. Jeho jméno z důvodů, které za chvíli vysvětlím, neřekneme. Nicméně jsem mu obratem volal. Popřel, že by Michala Zděnka vůbec znal, a mým jménem mu rozhodně nevyhrožoval.

„Tak jsem domluvil s panem D. Říkal mi, že vás nezná a nikdy nic o mně nikde neříkal,“ napsal jsem Michalu Zděnkovi. „Světec mezi miliardáři,“ reagoval neurčitě Zděnek.

Poté, co jsem se znovu ohradil, že zjevně není pravda, že by ho vydíral, náhle přiznal, že to vlastně není on, ale někdo jiný. Jeho jméno mi však odmítl říct a slíbil, že vše vysvětlí při osobní schůzce. Proč si však vymýšlel, že na něj někdo tlačí, nevysvětlil. K osobní schůzce totiž nedošlo. Protože další den, když jsme se měli domluvit, přestal reagovat.

Poslední jeho reakce se však týkala právě situace, kdy měl Petru Adamovi předat dokumenty z dopravního podniku. Kategoricky ji popřel. „Nic takového není pravda, je to naprostá lež. Kdybych zločincům předával dokumenty DPP, byl bych proboha trestně stíhán,“ napsal Zděnek. To bylo jeho poslední vyjádření. I přesto, že ho Seznam Zprávy opakovaně žádaly, aby své jednání vysvětlil.

Dokumenty z policejního sledování jsou však dosti přesvědčivé. Na záznamu, jehož přepis si můžete přečíst v boxu výše, Zděnek opravdu Adamovi předává materiál a ještě ho vysvětluje.

Jindřich Špringl je vůči Michalu Zděnkovi kritický. Je to docela logické, svědčí proti němu. Na druhou stranu Špringl sám se kolem dopravního podniku pohybuje velmi dlouho a vnitřní procesy firmy velmi dobře zná.

„Michal Zděnek je členem dozorčí rady pražského dopravního podniku. A tenhleten člověk se setká na druhé schůzce s Petrem Adamem, který ho vůbec nezná. (…) A aniž by kdokoliv cokoliv na něm požadoval, tak (…) vyndá z kabely dokument. Což je zápis představenstva dopravního podniku z ledna 2021. (…) A 22 minut listuje v dokumentu, který vůbec nemá vyndat z kabely. A už vůbec se člen dozorčí rady nemá scházet podloudně s nějakým dodavatelem, který je ve třetí lajně,“ komentuje Špringl průběh inkriminované schůzky.

Tohle je první problematický krok. Tím, kdo se totiž dopustí přinejmenším neetického jednání, je totiž spolupracovník policie Zděnek. Zda postupoval na žádost policistů, nebo nosit důvěrné materiály byl jeho nápad, policejní spis nevysvětluje. Policie se důsledně vyhýbá jakémukoliv podezření, které by na Zděnka mohlo padnout.

Není však jasné, proč Adamovi dokument dává, odposlechy neříkají nic o tom, že by ho o to Adam žádal. Od té chvíle ale mezi oběma muži panuje atmosféra, že si rozumí a společně dělají něco, co není úplně v pořádku. Není zcela jasné, proč policie se Zděnkem Adama sledují a nahrávají. Na schůzce totiž podnikatel žádné konkrétní peníze nenabízí. Jediný, kdo se dopouští něčeho nekalého, je spolupracovník policie. Výsledkem ale je, že Zděnek vytvořil dojem, že jsou s Adamem na jedné lodi.

Ve zhruba stejné době začíná Zděnek svou spolupráci s policií využívat i mimo zaznamenané schůzky. Takto na okolnosti vzpomíná bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheniherr, který v kauze Dozimetr sám podával trestní oznámení:

Zda šlo o policejní, nebo pseudopolicejní dokument, není v tuto chvíli jasné. Scheinherr jej odevzdal policii a tím to pro něj skončilo. Důvěra ve Zděnka byla ale otřesena. Dnes je Michal Zděnek jedním z kandidátů na šéfa dopravního podniku.

„(Ambici být šéfem DPP) už měl v roce 2018. Mě tehdy nepřesvědčil. Měl jsem možná nějaký šestý instinkt nebo prostě nenabyl jsem takové důvěry k němu, a proto jsem vybral Petra Witowského a Michala Zděnka jsem vybral na člena dozorčí rady, protože jsem chtěl využít jeho zkušenost z libereckého dopravního podniku. On o sobě vždycky říkal, že nemá ty ambice být generálním ředitelem, ale mluví se o tom tady úplně všude,“ říká Scheinherr.

I další schůzku 7. dubna 2021 policie se Zděnkem nahrává. Na začátku si s Adamem předávají dokumenty, které mají jít na představenstvo dopravního podniku. Tentokrát je předává Adam Zděnkovi. Adam později reaguje tím, že pokud se mu podaří získat zakázku, se kterou mu Zděnek pomáhá, tedy co si myslí Adam, tak mu zaplatí peníze. Nejdřív mluví o tři sta tisících v tašce, ze záznamu není úplně jasné, za co peníze budou:

Zajímavé je, že v té chvíli policie sice schůzky nahrává, ale aby mohla předání úplatku zdokumentovat, potřebovala by tzv. povolení k předstíranému převodu, tedy aby Zděnek mohl peníze přijmout jako policejní agent. A to v tu chvíli nemají.

Po této schůzce se půl roku neděje nic. A to přesně do chvíle, kdy Zděnek znovu případ oživí. Jako člen dozorčí rady totiž pošle kritické dotazy vedení dopravního podniku, a to právě k zakázce, která Adama a Špringla extrémně zajímá. Přesně tento moment Adama přiměje jednat.

„1. září probíhá dozorčí rada, kde, jak říká generální ředitel, nic neřešili, žádné kritické připomínky. Řešili GDPR. Tak po téhleté dozorčí radě Zděnek, Kolínská a ještě jeden posílají dotazy na představenstvo dopravního podniku ve vztahu k systému Tetra. Zcela nelogicky se to z kanceláře generálního ředitele přeposílá subdodavateli, ten to přeposílá Adamovi, Adam to přeposílá mně, abychom se vyjádřili k dotazu z dozorčí rady. V ten okamžik je to prvně, kdy do toho vstupuju, a říkám mu: Adame, dojdi za ním, se s ním bavíš, ať do toho nej*be, se zbláznil? To je všechno,“ tvrdí o své roli v případu Jindřich Špringl.

Ve chvíli, kdy na představenstvo dorazí kritické otázky, policie žádá o předstíraný převod, jako by tušila, že Adam bude muset jednat. Následuje schůzka 9. září 2021, kde Adam nabídne Zděnkovi 500 tisíc, po 100 tisících měsíčně. Pokud to však dobře dopadne a nikdo do zakázky nebude vrtat:

Po dalším půlroce, kdy se nedělo nic, se oba muži potkávají znova, a to 3. února 2022. Policie tentokrát nejen nahrává zvuk, ale čeká taky s kamerou u Zděnkova vozu. Není úplně jasné, jak mohla vědět, co bude následovat.

Adam na konci schůzky přijde k vozu a peníze vhazuje pod přední sedadlo. Podívejte se na záznam ze skryté policejní kamery:

Zděnek později na policii ve výslechu i ve svých veřejných vystoupeních mimo jiné kupříkladu v obsáhlém rozhovoru pro Lidové noviny říká, že byl překvapen a sám nic podobného nepředpokládal.

Na záznamu ale není žádné překvapení vidět ani slyšet:

Jak se zdá, policie přesně věděla, co se bude dít. A to dokonce do té míry, že kamerou sledovala Zděnkovo auto. Jak mohla tušit, že v přebírání peněz sehraje roli, není jasné.

Tady poněkud překvapivě policejní vyšetřování končí, a to přesto, že Adam měl předávat další peníze, podle původní dohody. Ale to se zjevně neděje. A policie to zřejmě ví, protože jinak by ve sledování korupce mezi Adamem a Zděnkem dál pokračovala.

Za další čtyři měsíce pak spouští zatýkání v akci Dozimetr.

Faktem je, že Petr Adam peníze předal. Není sice úplně jasné za co, ale jisté je, že je předal a úplatku se pravděpodobně dopustil. Není ale úplně jasná role Michala Zděnka. Pozoruhodné totiž je, že policii jeho vystupování v celé skupině vlastně nezajímá. A přitom by samo o sobě nemuselo být úplně bezproblémové.

Policie na otázku, zda se zabývala rolí Michala Zděnka, odmítla odpovědět do záznamu. Státní zástupce Adam Borgula řekl, že se některými pochybnostmi už zabýval, protože je prý namítal jeden obviněný v rámci vyšetřování. „Část námitek obviněného byla již vypořádána s tím, že postup policie byl shledán zákonným. Z části budou námitky posouzeny v souvislosti s dalším rozhodováním o procesním postupu,“ napsal Borgula. Nic konkrétnějšího říct prý nemůže, dokud se řízení nedostane před soud.

Jak už bylo řečeno v úvodu, Pavel Dovhomilja policii předal tabulku s tím, co komu skupina vyplatila. Tabulka měla vzniknout v kanceláři pražského podnikatele Petra Michovského a řeší zakázky a to, jak mají dopadnout. V jedné kolonce výslovně stojí: Michal Zděnek - dva miliony a na další stránce zakázka s poznámkou, že je právě od Zděnka.

Klíčová otázka samozřejmě je, jakou měl Zděnek motivaci a proč právě Petr Adam. Jistě, jedna variant skutečně je, že Zděnek je whistleblower a bojovník proti korupci a nějakým zázrakem věděl, že když bude s Adamem jednat dost dlouho, něco z něj vypadne. Je tu ale ještě jedna možnost, a to je, že ve skutečnosti šlo o něco úplně jiného.

Adamovy a Špringlovy firmy se totiž účastnily tendrů také na Ministerstvu obrany. Jak se ukázalo a už dříve o tom Seznam Zprávy psaly, Zděnkův důvěrník, se kterým prý vše konzultoval, byl jistý Petr Mlejnek, v té chvíli šéf civilní ozvědky. Kvůli kontaktům se členy Dozimetru musel ve funkci skončit. V době, kdy však spolupracoval se Zděnkem, působil ve firmě Techniserv, která byla na Ministerstvu obrany přímou konkurencí Adamovi a Špringlovi.

„Před časem byly v konfliktu společnosti, kde měl podíl Petr Adam nebo je zastupoval. Byla tam obchodně zainteresována i moje společnost, byla tam samozřejmě společnost Techniserv, ve které v té době byl pan Mlejnek. On byl do roku 2010 vojenský zpravodajec a byl podřízený bratrovi Petra Adama. V té době byl bratr Petra aktivní generál na Ministerstvu obrany,“ říká Jindřich Špringl k zakázkám na Ministerstvu obrany.

O tom, že ve skutečnosti mohlo jít opravdu o zakázky na Ministerstvu obrany, svědčí i poslední postup policie. Ve spise se totiž začaly objevovat dokumenty, které s kauzou na dopravním podniku ani vyšetřovanou korupcí nemají vůbec nic společného. Jde o dokumenty a smlouvy pocházející z Ministerstva obrany.

„Pro mě jsou v tom spise nepochopitelné informace. Protože jsou tam dané smlouvy mezi Petrovými firmami a Ministerstvem obrany. Jsou tam nahrávky z rozhovorů, kde se hovoří o armádní zakázkách. Pro mě je role Petra Mlejnka v celém tom spisu a v celém širším aspektu zcela nepochopitelná,“ dodává Špringl.

Výsledek je jednoduchý: Petr Adam nežije a Jindřich Špringl na obraně skončil…

Policie systematicky ignoruje podivné jednání svého klíčového svědka. Při výslechu Pavla Dovhomilji, který policii předal tabulku s cinkutými zakázkami kolem dopravního podniku, policejní důstojník, který výslech vedl, jméno Michala Zděnka jednoduše přeskočil a ani se na něj nezeptal. Stejný postoj zaujímá policie i v příběhu, kdy Zděnek vynesl interní dokumenty dopravního podniku. To si navíc policie sama natočila.

Jak už jsme si říkali, Michal Zděnek odmítá celou věc komentovat. Na otázky, které jsme mu posílali letos v červenci, nakonec pouze odpověděl, že v současné době probíhá v dané věci trestní řízení a že jako svědek musí zachovávat mlčenlivost.

Ať se na to díváme z jakékoliv strany, policie se Zděnkem sehrála podivnou hru. Na jejím konci je mrtvý člověk a zničená rodina.