Článek
Cukrovka je v Česku na vzestupu. Mnoho nemocných ale o diagnóze ani neví a neléčí se. Jiní svůj stav podceňují. Jde přitom o cestu do pekel - výjimkou nejsou například ani mladí pacienti s těžce poškozeným zrakem či ledvinami.
Úspěšná léčba cukrovky často znamená i změnu vlastního přemýšlení o svém těle a změnu priorit. Jak vypadá život s cukrovkou? Co je třeba o nemoci vědět a jak může do budoucna vypadat léčba? Dozvíte se v aktuálním dílu podcastu MUDr.ování.
Žízeň nebo únava. Na první pohled běžné stavy mohou být ve skutečnosti voláním o pomoc našeho organismu, pokud trpíme neléčeným diabetem, tedy cukrovkou. Pacientů s nejčastějším typem – cukrovkou druhého stupně – je v Česku okolo milionu. Ne všichni ale o svém stavu vědí a léčí se. Dlouhodobě vysoké hladiny krevního cukru přitom mohou přerůst v těžké zdravotní potíže.
Podle diabetoložky Marty Klementové, vedoucí lékařky pražského centra DIAvize, lidé cukrovku často podceňují, protože nás při ní zkrátka nic nebolí. Pokud nechodíme na pravidelné lékařské preventivní prohlídky, vlastně nemáme šanci odhalit počátek nemoci.
K lékaři pacienta obvykle dostane například až časté močení způsobené neustálým zaháněním žízně, která neléčenou cukrovku provází. A co pro pacienta diagnóza vlastně znamená?
S kým jsme si povídali?
MUDr. Marta Klementová je vedoucí lékařkou pražského centra DIAvize. Medicínu vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze a po studiích pracovala ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Později působila také v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Atestaci získala v oboru diabetologie a endokrinologie a v této oblasti se zabývala všemi typy péče od léčby komplikací diabetu až po nutriční poradenství a péči o hospitalizované pacienty.
Podcast MUDr.ování navštívila diabetoložka Marta Klementová
„Určitě musí začít jinak přemýšlet. O tom, jak žít trochu jinak, jak si zlepšit stravování, jak být víc fyzicky aktivní, jak žít pravidelnější a uspořádanější život stran spánku, pohybu i pravidelnosti v jídle,“ popisuje lékařka v podcastu MUDr.ování.
Pod rukama jí za její kariéru prošlo už mnoho pacientů. Klíčové je podle Marty Klemetové navázat s nemocným vztah založený na vzájemné důvěře a léčbu mu ušít na míru tak, aby byla efektivní i udržitelná. Drastické změny životního stylu či přísné diety totiž obvykle nemají dlouhého trvání.
„Jako lékaři se snažíme navést pacienta na tu správnou cestu, aby si vybral ten způsob, který je pro něj schůdný. Nemůžeme říct: tak teď si už v životě nedáte ani kousek ničeho sladkého, protože vám potom vystřelí glykemie nahoru,“ říká odbornice.
Místo knedlíků zelenina
Změna skladby jídelníčku bývá pro mnohé ožehavé téma. Podle lékařky ale hraje při léčbě obrovskou roli. „Jako Češi máme dost špatnou skladbu stravy. Chybí nám zelenina a zdravé bílkoviny, které nenesou tolik tuku. Také jíme hlavně odpoledne a večer, přesouváme jídlo do té druhé poloviny dne, což pak vede k tomu, že druhý den zase nesnídáme a upevňujeme si tenhle ne úplně zdravý zvyk,“ dodává.
U pacientů se lékaři snaží docílit zejména snížení množství sacharidů - hlavně těch v obilovinách, těstovinách, pečivu či sladkých nápojích. Základem je také dostatek zeleniny.
Diabetická noha
Pokud se člověk s cukrovkou neléčí nebo léčbu zanedbává, je to takřka cesta do pekel. Nemoc totiž může ovlivnit celé tělo. Jednou z nejčastějších komplikací je například diabetická retinopatie – tedy postižení oční sítnice.
„Může dojít ke krvácení dovnitř do oka, které ohrožuje zrak. Takže diabetes je i velmi významnou příčinou slepoty. Vzpomínám i na těhotné maminky s diabetem prvního typu, které byly slepé,“ popisuje lékařka. Kromě očí ale pod vysokou hladinou krevního cukru trpí třeba i ledviny. Známý je také syndrom diabetické nohy. Při něm se ucpávají cévy v končetině.
„Není vůbec vzácné, že přijde člověk s teplotou do ordinace, říká, že má nějaký červený nárt a horečku. My se podíváme zespoda na nohu a tam je hřebík. Člověk o tom vůbec neví, protože citlivost při cukrovce je natolik snížená, že si vůbec neuvědomil, že na něj šlápl,“ líčí Marta Klementová.
