Stopařky jely na výlet a zmizely. Jeden svědek se přihlásil až po letech

Plánovaly odjet z města jen na pět dní do přírody. Dvě náctileté kamarádky vyrazily stopem a pak se po nich slehla zem. Jejich zmizení v srpnu 1988 vyvolalo v Plzni a okolí fámu o černé sanitce, jejíž posádka unáší mladé dívky.

Uprostřed léta se dvě kamarádky z Plzně rozhodly, že na pět dní vyrazí na čundr někam do skal. Psal se 8. srpen 1988, když Lenka Mužíková a Ilona Vavříková dojely na konečnou autobusu č. 11 na Rokycanské třídě směrem na Prahu. Na místě se rozhodly stopovat a bylo to naposledy, kdy je spolehlivě vidělo několik svědků.

Obě dívky měly ve zvyku, že ze svých výletů posílají domů pohlednice. Když žádná pohlednice nepřišla a plánovaného 13. srpna se nevrátily, nahlásili je jako pohřešované. A hned 16. srpna po nich bylo vyhlášeno veřejné pátrání, které vzbudilo lavinu nejrůznějších svědectví. Ale jen málo z nich se ukázalo jako věrohodná.

Jisté je, že dívky stopovaly v okolí čerpací stanice u konečné autobusu na Rokycanské třídě. Tam je zahlédla obsluha stanice i paní, která seděla na lavičce u hřbitova na protější straně. V jednu chvíli jí výhled zastínil kamion, který u dívek zastavil. Když z místa odjel, už tam nebyly. „Tím končí stoprocentně ověřitelná a věrohodná svědectví,“ připomíná v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš.

Případ ale také vyvolal v Plzni a okolí fámu, která zaměstnávala i příslušníky tehdejší Veřejné bezpečnosti. V Československu se od počátku 80. let promítal v kinech a později byl vysílán i v televizi západoněmecký film Kandidáti života a smrti, ve kterém posádka sanitky unáší lidi a prodává jejich orgány. A v Plzni se tak po zmizení obou dívek začala šířit fáma, že město objíždí černá sanitka.

„Propojení fámy s tím skutečným případem je v tom, že jedna z výpovědí pracovníků čerpací stanice připouští možnost, že děvčata nastoupila do sanitky. A nějak se to rozšířilo,“ popisuje Jaroslav Mareš jeden z možných vzniků fámy. Podzim 1988 tak byl ve znamení hlášení obyvatelek Plzně a okolí, že je někde pronásledovala černá sanitka. A městská legenda pravila, že jedny z obětí měly být právě pohřešovaná Lenka s Ilonou.

Prohlédněte si fotogalerii včetně dobových snímků a svědectví:

Policistům se tak začaly hlásit ženy i ve dvojici, že měly pocit, že je sledovala dodávka či sanitka černé barvy. Dochovalo se například hlášení z 24. listopadu 1988, kdy se na služebně Veřejné bezpečnosti přihlásila jistá Miroslava M., která uvedla, že cestou z práce z konečné tramvaje ve Skvrňanech šla na Křimice a pronásledoval ji sanitní vůz černé barvy.

Podle dalšího nahlášeného svědectví měl ve stejný den sanitní vůz černé barvy zastavit nedaleko tehdejší zemědělské školy právě v Křimicích. Měli z něj vystoupit dva muži a rozeběhnout se ke čtyřem dívkám, které právě vyšly ze školy. Je množné, že svědkyně opravdu spatřily nějakou dodávku tmavé barvy a měly pocit, že je sleduje. Ovšem plzeňští policisté žádnou černou sanitku nenašli a fáma časem vyšuměla.

Kromě fámy řešili kriminalisté i řadu svědectví, která ale byla z mnoha koutů Čech i Moravy a jejich věrohodnost je sporná. Většina z nich navíc byla z doby, kdy už obě děvčata měla být doma. Jednou měla být spatřena na jihu Čech, jindy na Zlínsku, pak zase ve východních Čechách.

Objevilo se i svědectví muže, který tvrdil, že došlo k násilnému trestnému činu, při kterém děvčata zemřela a údajně je pachatelé hodili do některé ze studní v oblasti Kokořína nebo je přidali do některé z hrobek v okolí Varnsdorfu. Kriminalisté dokonce jednu z hrobek otevřeli, ale těla dívek nenašli. Přesto nakonec získali dvě svědectví, která jsou věrohodnější.

První z nich poskytl muž, který jel z Prahy vlakem 9. srpna, tedy den poté, co Lenka s Ilonou stopovaly na okraji Plzně. Obě potkal ve vlaku směrem z Prahy u Roudnice nad Labem. „Přes uličku seděly proti mně dvě dívky, ve kterých jsem pak poznal obě pohřešované. Zaslechl jsem jejich rozhovor. Mluvily o tom, že pojedou do Děčína, nebo do Hřenska,“ stojí ve výpovědi muže, který po pár kilometrech z vlaku vystoupil.

Kam děvčata nakonec dojela, nikdo neví. Je ale možné, že skutečně zamířily do Hřenska. Napovídá tomu i druhé svědectví, které ale kriminalisté získali až v roce 1992, tedy čtyři roky po zmizení Lenky a Ilony. S policisty mluvil výběrčí z Pravčické brány, podle kterého si u něj v srpnu 1988 dívky kupovaly pohlednice.

Jak kriminalisté přišli na jednoho podezřelého? Co viděl svědek v kempu Na Rozkoši? A jaká je spojitost s případem zavražděných trampů?

Poslechněte si bonusový díl nové série v přehrávači v úvodu článku.