Tajná akce americké armády u Prahy způsobila skandál. A vznikla tak legenda

Bez vědomí Prahy vyrazila na naše území do utajované akce početná skupina amerických vojáků i techniky a během února 1946 vyzvedla bedny v okolí Štěchovic. Vypukl skandál a dal vzniknout zvěstem o pokladu, který ale nikdo nenašel.

Po konci druhé světové války v roce 1945 francouzské velvyslanectví varovalo československé ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany, že podle jeho informací se v okolí Štěchovic na jih od Prahy nachází ukryté dokumenty nacistické třetí říše. „Ovšem obranné zpravodajství pod Bedřichem Reicinem na to vůbec nereagovalo,“ připomíná v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš.

Takže se na místo bez svolení československých úřadů vydala americká armáda. V únoru 1946 našla ukrytých několik desítek beden a ty si odvezla. Když se o tom dověděly československé úřady, vznikl diplomatický skandál. Američané se následně za zpravodajský průnik, jak akci sami označovali, omluvili a bedny vrátili.

Ovšem dodnes se zcela přesně neví, nejen co Američany ve Štěchovicích vlastně zajímalo, ale i zda vrátili vše, co si původně odvezli. Podle dostupných informací se dá říct, že v bednách byly více méně bezcenné dokumenty. „Určitě byla vrácena drtivá většina. Jestli si vyhodnotili, že by bylo dobré si něco nechat? To je věc, která se, pokud nepromluví americké archivy, nepodaří objasnit,“ říká Jaroslav Mareš.

Ukryté dokumenty byly pečlivě chráněny nastraženými minami a dalšími výbušnými systémy. Za to byl zodpovědný Emil Klein, tehdejší velitel ženijní školy SS v sousedním Hradištku. Proto si ho Praha po akci US Army ve Štěchovicích vyžádala z amerického zajetí. Následně byl odsouzen za údajné válečné zločiny na 20 let.

Ve vězení však začal tvrdit, že Američané neobjevili vše, co bylo ve Štěchovicích. Že prý jsou tam ještě další bedny s dokumenty i tajnými vynálezy a zbraněmi. Komunistická Státní bezpečnost (StB) se toho snažila využít a hledala na místě na základě instrukcí od Kleina. Když se do roku 1964 nic nenašlo, Klein byl propuštěn a vyhoštěn do západního Německa.

Ještě předtím se ve vězení seznámil s vězněm Helmutem Gaenselem. Ten se po svém propuštění ohlásil na Ministerstvu vnitra s tvrzením, že mu Klein vyzradil tajemství o nacistickém pokladu ve Štěchovicích. Mělo jít on tajné dokumenty, zbraně a cennosti za 3,5 miliardy dolarů. Komunisté tak Gaenselovi povolili jezdit na Západ, aby z Kleina vytáhl přesnější informace. Gaensel jezdil tam a zpět, ale v srpnu 1968 se už nevrátil.

A tady byl počátek zlaté horečky ve Štěchovicích, která naplno propukla počátkem 90. let, kdy se Gaensel vrátil z emigrace. Veřejně prohlásil, že poklad najde a vyzvedne. „Mně už tenkrát přišel jako exotická figurka. Říkal, že měl zlaté doly v Brazílii,“ vzpomíná novinář Josef Klíma, který v 90. letech jezdil do Štěchovic točit reportáže o hledání pokladu.

Ten se ale ani po několika letech stále nedařilo najít. Aktivita Gaensela i dalších hledačů, jako byl třeba Josef Mužík, postupně utichla, stejně jako zájem médií. Nakonec se k legendě o pokladu vrátil Jaroslav Mareš a po studiu archiválií se vydal za Helmutem Ganeselem. A ten se loni před kamerou nakonec přiznal, že si historku o nedozírném pokladu vymyslel.

„Klein nemluvil o zlatu ani nikdy nepoužil slovo poklad. Já jsem používal slovo poklad,“ tvrdí Gaensel. Ten po setkání s Kleinem přišel na to, jak historku o uložených bednách ve Štěchovicích výhodně zpeněžit. A desítky let tak ze sponzorů tahal peníze.

K tomu ale potřeboval média „Jednou za rok nás novináře sezval do penzionu ve Štěchovicích, tam nás bohatě pohostil. Ukázal nám kus shnilého prkna, na kterém byl vyražený nějaký znak SS, a říkal, že už je blízko,“ vzpomíná na 90. léta Josef Klíma.

Kolik amerických konvojů překročilo československé hranice v únoru 1946? Jak se Helmut Gaensel dostal v 60. letech do vězení? A kde se vzala Kleinova mapa vedoucí k pokladu?

Poslechněte si pátý díl nové série v přehrávači v úvodu článku.