S cukrovkou se bojuje čím dál líp. Hlavně potíže řešte, říká odborník

Cukrovka u nás dopadá na životy víc než milionu lidí a nemocných neustále přibývá. Nové technologie a léky dnes pacientům umí výrazně pomoct a doslova mění životy. „Přijde mi to jako zázrak,“ říká diabetolog Jan Šoupal. Klíčová podle něj však stále zůstává prevence.

Cukrovce se často přezdívá tichý zabiják. Pokud se neodhalí včas a neléčí se, může v těle napáchat fatální škody. Jak proti ní umíme bojovat? O tom mluví v podcastu MUDrování s Danielou diabetolog Jan Šoupal ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Data kolem diabetu, čili cukrovky, nejsou v Česku ani trochu příznivá. Pacientů přibývá, a pokud jde o cukrovku 2. typu, potíže s ní ve větším měřítku mají i mladší ročníky než dříve.

Lékaři se stále setkávají i s pacienty, kteří se kvůli dlouhodobě zvýšeným hladinám krevního cukru potýkají s vážnými zdravotními komplikacemi. Známá je třeba takzvaná diabetická noha, kdy se ucpávají cévy v končetině. Výjimečné není ani postižení oční sítnice, retinopatie.

Léčba přitom v posledních letech zaznamenala obrovský posun a životy nemocných změnila od základů.

„Pokud je pacientům diagnostikována nějaká komplikace diabetu, chci jen říct, ať nejsou extrémně nervózní a určitě to řeší. Máme dnes spoustu léků - přijde mi to jako zázrak. To, u čeho jsme si před pár lety mysleli, že nebude reálné, dnes reálné je,“ upozorňuje diabetolog Jan Šoupal.

Sám před pár lety u jednoho „zlomového okamžiku“ byl. Stal se totiž jedním z prvních lékařů na světě, který pacientovi s diabetem 1. typu implantoval podkožní senzor nové generace. Svou studií zároveň způsobil svého druhu revoluci v léčbě této nemoci a ukázal, jak podstatné je kontinuální měření cukru v krvi.

Právě glukózové senzory tak životy pacientů výrazně zlepšily. Zařízení vypadá nejčastěji jako bílé kolečko připevněné na paži. Jde v podstatě o nenápadného strážce, který pomocí elektrody neustále monitoruje hladinu cukru v krvi. V případě potřeby zalarmuje pacienta přes jeho vlastní telefon. Kromě toho dnes už pomáhá i umělá inteligence, která v rámci screeningu odhaluje zmíněnou retinopatii.

Zároveň je ale podle Jana Šoupala třeba také zlepšit povědomí o nemoci a především nepodceňovat prevenci. Cukrovka 1. typu vzniká na autoimunitním základě a často se projeví v nižším věku. Cukrovku 2. typu - nejčastější druh - ovlivňuje náš životní styl. Jak ale upozorňuje odborník, rozhodně to není tak, že si za ni pacient „prostě může sám“, jak často říká všeobecná představa o nemoci.

„Slýchám to dnes a denně, že si za to diabetik může sám. Není to tak. Nepochybně může do určité míry něco ovlivnit, ale ne všechno,“ říká lékař. Jak upřesňuje, velkou roli jednoduše hraje to, co nám bylo dáno do vínku, čili geny.

„Jestliže má jeden z rodičů diabetes 2. typu, tak potomek má asi 50% riziko, že nemoc během života získá. Lidé ale mohou ovlivnit třeba to, kdy diabetes vznikne. Je velký rozdíl, pokud se glykemie zvýší kolem 40. roku, nebo v 85 letech,“ dodává.

Klíčové je chodit na pravidelné prohlídky k praktikovi, který pomocí rozboru krve může zvýšenou hladinu cukru odhalit. Pokud jde o prevenci, odborníci také zdůrazňují aktivní životní styl i stravu bohatou na vlákninu, celozrnné produkty, zdravé bílkoviny a tuky.