Do místnosti Turka v Bruselu pustí, říká Farský

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN).

Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedů tak bude pokračovat příští týden.

Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskuzi.

Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo ze šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.

Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou, a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.

„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.

„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holokaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“

A jak by evropští politici přistupovali k Filipu Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí?

„Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta bude úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský.

Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele? Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak vnímáte zvolení Tomia Okamury do čela Poslanecké sněmovny? – Nelíbí se mi to. Ale stoosmičlenná koalice je jednoznačná a tohle je určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo. Že měl 107 ze 108 možných koaličních hlasů. Je to součást dohody. Byť to asi není nikde takhle přesně napsáno ve veřejných dokumentech, tak to je asi nejdůležitější část dohody, kterou nevidíme.

2:00 Proč je pro vás Tomio Okamura v čele Sněmovny problém? – Zažil jsem ho dlouhodobě, to není člověk, který by spojoval, který by měl respekt k Parlamentu, k demokracii nebo ke svým oponentům. On je byl schopen nazývat Hitlerem, a to v případě pana Bartoška. Byl schopen urážet ženy v Poslanecké sněmovně, veřejně urážel menšiny. Je obviněn za to, že rozpoutával nenávist proti určité skupině obyvatel. To je něco, co není pozitivní vstup. Třeba se změní, bude to jiný Tomio Okamura. A tak jako se z byznysmena, který měl cestovku pro plyšáky, stal bojovníkem za národní zájmy, byť má japonské kořeny, může to být jeho další role. A sehraje ji třeba dobře. Ale nemá pro to úplně dispozice. Zůstává předsedou hnutí SPD, které podle soudu můžeme označovat za parlamentní fašistické hnutí. A to úplně není zdravé k tomu, že má pak vyrazit do zahraničí reprezentovat Českou republiku.

3:00 Média i politici si udělají rešerši jeho historie a ta pro ně nebude jednoduchá, lehce skousnutelná. Na západ od nás. Na východě mu za ni budou tleskat. Ale já bych byl radši, kdybychom byli pevnou součástí Západu.

6:00 Tomio Okamura byl vždycky ten, který spíše prohluboval příkopy, než že by je zahlazoval. Ale znovu říkám, třeba to bude další jeho životní role. Jednou uměl dobře vozit plyšáky po světě, pak byl prodavač strachu a dneska bude ten, který bude sjednocovat politická uskupení. Říkám na rovinu, že tomu moc nevěřím. Ale a priori ho v tomhle shazovat nebudu. Co je tam rizikové, je to, že zůstává předsedou SPD. A jejich DNA je založeno na strachu, na šíření nenávisti, útocích. Takže se obávám, že i kdyby nastoupil a byl pozitivní, tak když mu začnou klesat preference, tak se vrátí do původního módu.

8:30 Máte pocit, že až si zahraniční média nebo zahraniční partneři udělají rešerši toho, kdo Tomio Okamura je, jakou politiku prosazuje, jeho minulost, tak ho to bude nějakým způsobem hendikepovat? – Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Někdy na vyšší úrovni, někdy na nižší úrovni, ale prostě jednat. Protože to je základ, to je evropské DNA, vyjednávat spolu, protože kdo spolu nejedná, tak spolu válčí. A s tím má Evropa historicky dost zkušeností. Takže si myslím, že bude přijat. Ale záleží na tom, co tam bude schopen prosadit nebo co tam pro Českou republiku bude schopen odvést za práci. Protože historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holokaustu. Prostě to jsou věci, které se v Evropě nenosí.

9:00 Ale už před volbami byla vidět jeho snaha ukázat, že je schopen i být reprezentantem. A třeba se to podaří. Myslím, že to byl jeho základní cíl, který se mu teď splnil. Je předsedou Sněmovny. To myslím, že je pro něj daleko důležitější než kdokoliv ve vládě. On dokonce s vládou, myslím, do budoucna nebude chtít mít nic moc společného. Protože SPD je primárně opoziční hnutí. Takže i proto tam jsou lidé, kteří do budoucna budou moci být vydáváni za lidi za ANO spíše než za SPD, byť teď se to třeba komunikuje různě.

11:00 Hnutí STAN na sociálních sítích před volbou předsedy Poslanecké sněmovny napsalo, že udělá všecho pro to, aby tomu zabránilo. Co bylo to všechno, kromě toho, že pro něj poslanci nehlasovali? – Podpořili jsme protikandidáta Jana Bartoška. Vyzvali jsme k tomu, že není nutné volit, že je to tajná volba a že jejich volbu nikdo nezjistí.

12:00 Byl jste dlouho poslancem Poslanecké sněmovny, nemělo by hnutí STAN přemýšlet o tom, že by mělo učinit něco pro to, abyste hnutí ANO nabídli jinou alternativu vzniku vlády? – První krok, který tahle budoucí koalice má, ten zásadní tmel, je nevydání k trestnímu stíhání. Kdybychom k tomu nebyli ochotní, tak žádná další debata neexistuje. To je to, co je dneska spojilo. – A to je to, co nikdo jiný než SPD a Motoristé Andreji Babišovi neumí nabídnout. – A nechceme nabídnout.

15:00 Říkáte tohle i lidem okolo prezidenta republiky, případně prezidentovi? Není žádným tajemstvím, že lidem okolo Pražského hradu by byla sympatická jiná varianta koalice. Zmiňují nejčastěji právě hnutí STAN. – S lidmi z okolí prezidenta Petra Pavla jsem o tom mluvil a naši pozici jsem vysvětloval. Ona je racionální. Když vidím první z kroků, který se takřka se stoprocentní jistotou stane poté, co nebudou vydáni, bude to omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. K tomu dojde a my bychom u toho měli svítit? – A zabránit byste tomu nedokázali? – Ne.

18:00 Jak případný vznik vlády Andreje Babiše na půdorysu ANO, SPD a Motoristů ovlivní image Česka? – Dívám se na to z evropské perspektivy, která je pro nás z mého pohledu zásadní. Protože naše prosperita, bezpečnost, síla pochází z Evropské unie a z NATO. A to je o těchto pozicích. A zatímco my jsme teď s vládou Petra Fialy byly součástí Evropské unie a snažili jsme se vyjednávat věci, hledat kompromisy, které nikdy nevyhovují všem, ale jsou nezbytnou prací v politice, tak se zase vrátíme k tomu kategorickému ne, které nás posadí do kouta. A budeme pak sledovat, jak ostatní vyjednávají, abychom na závěr říkali: Strašná Evropská unie, co zase vymyslela?

18:00 Na druhou stranu, když ještě byl Andrej Babiš premiérem v minulém funkčním období, tak celou řadu těch věcí schválil, mimo jiné Green Deal. – Tehdy byl ještě ale u liberálů, teď bude u Patriotů, tím si myslím, že to pro něj bude složitější. (ANO a SPD) budou u toho stolu, přirozeně. Ale neočekává se od nich nějaká konstruktivita. To bude ale, myslím, politicky Andreji Babišovi vyhovovat. Protože se bude vracet do České republiky a protože nevidí Česko jako součást Evropské unie, nevidí nás jako Evropany, tak bude říkat: To ten strašný Brusel nám zase přikázal, já za nic nemůžu, to oni, já jsem to vetoval, i když jsem vetovat nemohl. Jemu to vlastně vyhovuje mít vnějšího nepřítele, na kterého hodí všechna svá selhání. I popře svoji minulost.

25:00 Co Filip Turek, byl by akceptovaný jako ministr zahraničních věcí České republiky? – Do místnosti ho pustí, samozřejmě. Je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta bude minimální, protože historii zase neodpáře. A bude to v první fázi ostuda pro Českou republiku a ve všech dalších fázích oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat.

28:00 Velké předvolební i povolební téma budoucí vládní koalice jsou evropské emisní povolenky ETS2. Koalice opakuje, že to odmítne, že to nezavedeme a uvidíme, co se stane. Co se stane, když to nezavedeme? – Připravíme Českou republiku o nějakých 200 miliard korun na to, aby si lidé mohli vyměnit kotle, což je známá kotlíková dotace, aby si mohli zateplit domy a do budoucna platili méně za energie, ať už budou jakéhokoliv zdroje. Budeme mít problém ufinancovat třeba hromadnou dopravu, na kterou ty finance můžou jít. Nebude tak dobrá dostupnost v regionech. A nebudeme mít ani moc na sociální věci, které jsou součástí toho balíku. A pak vedle toho budeme, nejenže nezískáme finance, ale ještě budeme platit pokutu. – Kolik to bude? – To se dopředu nedá říct. Nejspíš to budou desítky milionů denně.